David Feltl

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání se zástupci zdravotnických odborů oznámil, že slyšel odmítnutí svého návrhu. Nabízel navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun s růstem tarifů o pět procent. To byla podle ministra nejvyšší možná nabídka. Reagoval tím na protesty lékařů, část z nich odmítla od prosince sloužit přesčasy, chtějí tak podpořit své požadavky na změny v odměňování, vzdělávání a přesčasové práci. Česká lékařská komora (ČLK) a odbory podle prezidenta Milana Kubka trvají na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu. Další schůzka se má konat v pondělí.

Pacienti v nemocnicích by v následujících měsících měli začít dostávat moderní, chutnou a zdravou stravu podle nových doporučení ministerstva zdravotnictví. Nový systém počítá s posílením role nutričních terapeutů. Při příjmu by pacientovi mohli doporučit základní dietu s výběrem z české, středomořské či orientální kuchyně nebo dietu pro lidi s rizikem podvýživy s typicky českými pokrmy. Systém devět měsíců pilotně ověřovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů se žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření nebo operací. Informovali o tom zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Nově oznámená opatření, převážné přesun prvního stupně základních škol na distanční výuku, znamenají pro nemocnice komplikace. V pořadu Interview ČT24 to řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) David Feltl. Podle něj se ale nemocnice dokáže přeorganizovat a situaci vyřešit.

Roman Prymula (za ANO) nastupuje do vedení ministerstva zdravotnictví v okamžiku, kdy je Česko v žebříčku nárůstu nákaz koronavirem po Španělsku druhým nejhorším státem v Evropě. Zastavit tento negativní trend chce omezením otevírací doby restaurací a barů nebo snížení počtu návštěvníků veřejných akcí. Zda tato opatření pomohou a jestli se české zdravotnictví dokáže postarat o větší počet pacientů s těžkým průběhem covidu-19, zhodnotili lékaři, epidemiologové a odborníci na zdravotnictví v Událostech, komentářích.

Další díl mimořádného pořadu Země v nouzi rozebíral dopady koronavirové pandemie na tuzemské zdravotnictví. Pozvání přijali ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo, primářka Cesty domů Irena Závadová, ředitel Centra pro rozvoj klinických kompetencí Petr Štourač, klinický psycholog Radek Ptáček či student 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Varyš. Pohledy ze zahraničí přidali virolog Tomáš Cihlář, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo americký psycholog Philip Zimbardo. Diskuzi moderoval Daniel Stach.

České nemocnice se vracejí ke standardnímu provozu. Zatímco od poloviny března prováděly většinou jen akutní zákroky, teď už znovu zvou lidi k běžným operacím a zákrokům. Zprovozňují se také ambulance, ve kterých je ale velmi náročné zachovat přísná hygienická pravidla a omezit setkávání pacientů. O tématu v Událostech, komentářích mluvil ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) David Feltl, podle kterého by pandemie české zdravotnictví natrvalo ovlivnit neměla. Druhým hostem byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Roušky pro praktické lékaře se pokusí ministerstvo zdravotnictví zajistit. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jedná s dodavateli, mohly by být k dispozici v řádu týdnů, oznámil na tiskové konferenci. Praktičtí lékaři dopoledne na svém pražském sněmu vyjádřili obavu z toho, že nebudou mít ochranných prostředků dostatek, když na trhu nyní nejsou. Lékaři bez roušek by se mohli stát přenašeči.