OĽaNO

Slovenská strana Hlas–SD Petera Pellegriniho oznámila, že o vytvoření nové vlády bude jednat už jen s vítězem zářijových voleb Smerem–SD a se Slovenskou národnou stranou (SNS). Vedení Hlasu, který skončil v předčasných volbách na třetím místě a mohl se účastnit i jiné koalice, rozhodlo jednomyslně.

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

„Robert Fico vyhrál volby a už to nepustí,“ komentoval výsledek voleb Denník N, který je k němu dlouhodobě kritický. Podobně zaměřený list Sme pak konstatoval, že v současnosti sahá po moci „jiný Fico“. Podle nich to vypadá, že lídr strany Smer–SD nakonec vládu sestaví. Za rozhodující považují postoj Ficova někdejšího stranického kolegy, šéfa uskupení Hlas–SD Petera Pellegriniho. Výsledky voleb komentují také zahraniční média, rakouská tisková agentura APA poznamenala, že se „liberální zázrak nekoná“.

Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

Případů agrese před slovenskými volbami přibývá. Jen za poslední týden jsou známé tři případy, naposledy se v pondělí stal terčem poslanec OĽaNO Jozef Pročko. Řada expertů vybízí politiky, aby útoky jasně odsoudili.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Předvolební průzkumy slovenských parlamentních voleb dále vede strana bývalého premiéra Roberta Fica –⁠ Smer-SD. Její náskok před konkurencí se ale snižuje. Podle nedělních výsledků průzkumu agentury Focus by Ficovo uskupení získalo 18,9 procenta hlasů, strana Progresívne Slovensko (PS) pak 16,5 procenta. V srpnu přitom činil náskok Smeru-SD pět procentních bodů. Do parlamentu by se podle aktuálních voličských preferencí dostalo sedm politických stran.

Na Slovensku stoupá napětí před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami. Bývalý slovenský premiér Igor Matovič (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti – OĽaNO) se dostal do potyčky s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem ze strany Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica. Přijel na jejich mítink, kde zahájil vlastní proslov a Kaliňák mu chtěl vzít mikrofon. Při střetu došlo na kopance i vulgární nadávky. Matovičovo hnutí podle průzkumů nemá jistotu, že zůstane ve sněmovně.

Po posledních volbách skončila na Slovensku dlouholetá vláda Smeru-SD Roberta Fica. Velká část voličů, pro kterou symbolizovala propojení státu s mafií, toužila po změně. Slibovala ji poměrně nesourodá nová vládní koalice v čele s nevyzpytatelným populistou a předsedou OĽaNO Igorem Matovičem. Následovala léta politického chaosu a vnitrokoaličního hašteření, v jejichž důsledku padaly vlády. Slováci tak půjdou 30. září k předčasným volbám, které mohou znamenat návrat všeho, s čím chtěla velká část z nich roku 2020 skoncovat.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Do zářijových předčasných parlamentních voleb na Slovensku se zaregistrovalo 24 politických stran a hnutí a také jedna tříčlenná koalice. Její součástí je kromě jiných dosud nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče. Lhůta pro podávání kandidátních listin skončila v neděli o půlnoci. Podle sondáží má šanci na zisk křesel jen menší část z celkového počtu přihlášených formací.

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Na Slovensku začíná kampaň před předčasnými parlamentními volbami. Termín hlasování totiž vyhlásil v návaznosti na dřívější rozhodnutí tamní sněmovny její šéf Boris Kollár, uskuteční se 30. září. Kollárovo rozhodnutí bylo v pátek oficiálně zveřejněno ve sbírce zákonů. Podle průzkumů se největší popularitě u voličů těší sociální demokraté (Smer-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna vyslovila loni v prosinci nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

Uplynulo pět let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v této souvislosti prohlásila, že její země nesmí rezignovat na volání po slušnosti v politice. Slovenský premiér Eduard Heger zdůraznil, že svoboda novinářů je klíčem k demokracii. Šokující zločin vyústil v mohutné demonstrace a ve výměnu premiéra. Soud se dvěma obžalovanými stále trvá. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové událost otřásla celou Evropou.

Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.

Slovenský premiér Eduard Heger podle médií uvažuje o odchodu z nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Mohl by se postavit do čela nového politického projektu, kterým by oslovil voliče stran pravého středu. Heger, jehož menšinové vládě vyslovil parlament loni v prosinci nedůvěru, tuto možnost nekomentoval. Už dříve ale ohlásil snahu o nalezení nové většiny v nynější sněmovně. O možném politickém rozchodu s Hegerem psal také šéf OĽaNO Igor Matovič, vůči kterému se premiér vymezil.

Desítka slovenských poslanců, kteří vystoupili z klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) ministra financí Igora Matoviče, se v pondělí vyslovila proti předčasným volbám jako řešení situace po pádu vlády premiéra Eduarda Hegera. Oznámili to jejich zástupci včetně ministra životního prostředí Jána Budaje. Opozice podle dostupných informací zatím nemá ve sněmovně dostatek hlasů na prosazení návrhů v souvislosti s vypsáním nových voleb a část politiků se nevzdala myšlenky shromáždit v nynější sněmovně většinu potřebnou k vytvoření nové vlády.