Průzkum

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Téma pro Události zpracovala redaktorka Lea Surovcová.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře.

Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice. Na Slovensku si silného lídra přálo 69 procent lidí. Výsledky průzkumu v 28 zemích světa, které jsou součástí studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), agentura Ipsos poskytla ČTK. Ukázaly také, že 58 procent populace v Česku má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají.

Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Sněmovní volby by v únoru vyhrálo hnutí ANO s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci se třemi procenty hlasů, vyplývá z volebního modelu agentury Median. Ochota zúčastnit se voleb dále klesla na šedesát procent.

Se členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí 25 let po vstupu České republiky do ní 70 procent lidí. Vyplývá to z lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Většinovou podporu má členství v NATO dlouhodobě, nikdy od vstupu nekleslo pod 50 procent, od roku 2001 se naopak většinou drží nad 70 procenty.

Se členstvím v Evropské unii je spokojená bezmála polovina Čechů, více než třetina jich vyjadřuje spokojenost s dosavadním fungováním Unie, vyplynulo z průzkumu společnosti Ipsos pro ČTK provedeného v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost s fungováním EU jsou pro Čechy omezení suverenity členských států, unijní migrační politika či přílišná regulace. Z výhod Unie naopak nejvíc vyzdvihují bezpečnost a mír v EU, ochranu demokratických hodnot a podporu a rozvoj regionů.

Budování cyklostezek kolem Hradce Králové se v poslední době nedaří. Jedna za osm milionů korun skončila v lese nedokončená, druhá za deset milionů korun sice hotová je, ale funkční příliš ne. Obě totiž často a nadlouho zaplavuje voda.

Práci českého prezidenta lidé hodnotí lépe než před rokem. Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku. Premiér, vláda či parlament si od minulého roku pohoršili, v průměru obdrželi čtyřku. Veřejnost je kritičtější i k politickému vývoji v zemi. Vyplynulo to z lednového průzkumu agentury STEM.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy opustit svou zemi. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů, na venkově je jich výrazně méně. Vyplývá to z průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi pro charitativní organizaci Saved.

Senátu navzdory znovu prošla Poslaneckou sněmovnou novela, která mění pravidla pro výběr úložišť jaderného odpadu. Klíčové rozhodnutí bude na vládě. Obce, o jejichž okolí se uvažuje jako o možné lokalitě pro takové úložiště, s tím nejsou spokojeny. Nebudou mít právo veta, ani nebude nutné, aby lokalitu schválily obě parlamentní komory, což chtěl do zákona doplnit Senát. Bude rovněž hlavně na vládě, zda zaplatí obcím ještě něco nad rámec částky stanovené v atomovém zákoně.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Pokud by se sněmovní volby konaly v uplynulém prosinci, jasně by v nich zvítězilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by podle volebního modelu agentury Median skončila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí. Následují Piráti s podporou 10,5 procenta a hnutí SPD s devíti procenty. Pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překonaly ještě STAN a TOP 09. KDU-ČSL by podle aktuálního modelu dostala 2,5 procenta hlasů.

Popularita německé vlády vadne. S týmem kancléře Olafa Scholze je spokojených jen 19 procent lidí, což je nejméně od roku 1997, kdy se podobné průzkumy v sousední zemi dělají. Důvodem jsou pře v koaličním kabinetu a úspory, které chystá.

Vánoce českých domácností budou letos skromnější než loni. Lidé za dárky, výzdobu a jídlo plánují podle průzkumu České bankovní asociace utratit zhruba dvanáct tisíc korun, o 1500 méně něž minulý rok. Zároveň také stoupá obliba dárků z druhé ruky – například knih či elektroniky.

Volby do sněmovny by v říjnu vyhrálo ANO se ziskem 35 procent hlasů. Proti zářijovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. Druhá ODS by získala 13,5 procenta a třetí by skončilo SPD s 10,5 procenta. ODS si polepšila o půl procentního bodu a SPD o procentní bod. SPD oproti září předstihlo Piráty, kteří 2,5 procentního bodu ztratili, v říjnu by získali devět procent hlasů. Do sněmovny by se dostaly ještě STAN a TOP 09 se šesti procenty. Vyplývá to z říjnového volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.

Smrtelných nehod cyklistů neubývá. I když letos od ledna do října havarovalo méně jízdních kol než loni, zahynulo devětatřicet cyklistů, což bylo o dva více. Neobvyklé množství nehod se stalo již na jaře, což dává policie do souvislosti s mírnou zimou. Jak vyplývá z výzkumu, který letos provedla agentura Kantar, necítí se cyklisté na českých silnicích příliš bezpečně. Zároveň je patrná nevraživost mezi nimi a řidiči, z nichž mnoho – nejvíce těch mladších – tvrdí, že pociťuje k cyklistům nepřátelství. A to přesto, že většina lidí jsou zároveň řidiči aut i cyklisté.

Nová místa na středních školách pro příští prváky mají přibýt ve většině krajů. Jejich vedení plánuje rozšiřování tříd, otevírání nových oborů i škol. Důvodem jsou silné ročníky a jejich preference. I přesto bude konkurence mezi studenty v některých místech vysoká.

Opatrnost Čechů v bankovním on-line prostoru se nepatrně snížila. Index kyberbezpečnosti letos dosáhl 66 procent, o jeden bod méně než loni. Letos kyberprostor čelí většímu počtu útoků. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace (ČBA) a výzkumná agentura Ipsos.

Volby do sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Občanské demokraty by volilo 13 procent lidí, Piráty 11,5 procenta lidí. Do dolní komory by se dostaly ještě SPD, STAN a TOP 09. Strany současné vládní koalice mají podporu 40,5 procenta voličů, v dolní komoře by tak hypoteticky měly 91 křesel. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median.

Izraelské síly v noci potřetí za uplynulých 24 hodin vnikly do Pásma Gazy a zaútočily na pozice Hamásu. S odkazem na komuniké Izraelských obranných sil (IDF) to v pátek uvedl list Ha'arec. Palestinské teroristické hnutí kontrovalo raketovým útokem na obytnou budovu v Tel Avivu, při kterém byli zraněni tři lidé.

I když se téměř polovina lidí v Česku podle průzkumu, který si nechal zpracovat ČEZ, obává, že energie ještě zdraží, jsou zároveň na začátku topné sezony klidnější než loni. Zatím totiž ceny klesají. Nejsou ale zdaleka na hodnotách, kolik se platilo před krizí, a podle analytiků nelze nic takového očekávat ani v blízké budoucnosti.