Reformisté

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

V Izraeli se schyluje k velké náboženské změně. Nová vláda chce zrovnoprávnit neortodoxní směry judaismu, které doposud fungují spíše jako spolky než jako oficiální náboženské společnosti. Jejich rabíni nemůžou například provádět židovské svatby. Ortodoxní židé to ale odmítají, protože považují modernizační tendence za módu odporující tradicím.

Parlamentních voleb v Íránu se v pátek zúčastnilo nejméně lidí od islámské revoluce v roce 1979. Ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí přiznal, že hlasovat přišlo jen 42,57 procenta oprávněných voličů. Řada hlavně mladých Íránců se rozhodla hlasování bojkotovat, protože viní vedení země včetně reformistů ze špatné ekonomické situace a řady přešlapů. Rada dohlížitelů věrná vůdci Alímu Chámeneímu navíc vyřadila z voleb tisíce umírněných kandidátů. Podle očekávání tak uspěli konzervativci.

V pátečních parlamentních volbách v Íránu uspěli kandidáti spojení s revolučními gardami. S odvoláním na íránské ministerstvo vnitra to píše agentura Reuters. Konzervativní kandidáti získali podle neoficiálních výsledků ve městech i vesnicích v celé zemi zatím 138 parlamentních křesel, píše íránská agentura Farsí. Reformátoři mají 20 a nezávislí politici 28 mandátů.