Masopust

Mnohá města a obce ožívají masopustními veselicemi. Období masopustu, které začíná po svátku Tří králů 6. ledna a končí Popeleční středou na začátku půstu před Velikonocemi, je spojeno s maškarními průvody a hodováním. Protože Popeleční středa nemá pevné datum, masopust končívá různě, v době od poloviny února po začátek března. Letos připadla Popeleční středa na 22. února. V sobotu se na cestu po obci vypravil maskovaný průvod v Josefově na Náchodsku.

Památkovou rezervací lidové architektury Betlém v Hlinsku prošel odpoledne tradiční masopustní průvod masek. Obyčej, který je v mnoha vesnicích stále živý, se na Hlinecku udržuje od 19. století. Od roku 2010 je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Masopustní veselí od půlnoci vystřídá půst. Ten potrvá čtyřicet dnů. Skončí až o Velikonocích.

Jílové u Prahy, Hlinsko na Vysočině i Hustopeče u Brna jsou města, do kterých se pravidelně v únoru lidé sjíždějí na masopustní veselí. Letos ale musela tradici zrušit. Kromě obav ze samotné nákazy koronavirem pořadatelé zmiňují i možné náhlé změny ve vládních nařízeních a tím i strach ze zbytečně vynaložených peněz. Přesto některé masopusty proběhnou v původní plánované podobě - například ten v Ostravě nebo na Malé Straně. V Roztokách nebo Postřekově se rozhodli jít cestou kompromisu - masopust zachovali, ale ve skromnější formě.

New Orleans a Rio de Janeiro. Dělí je od sebe přes sedm a půl tisíce kilometrů vzdušnou čarou, přesto mají společnou jednu zásadní věc. V předpostní době tu vrcholí karnevaly. Průvod Mardi Gras v prvním případě a přehlídka v rytmu samby v druhém patří k výkladním skříním těchto měst. Letos se ale tyto dva vrcholy karnevalové sezony kvůli covidu zrušily. Stejně tak dopadl i karneval v Benátkách. V Austrálii, kde je koronavirová situace příznivější, naopak s velkým finále Mardi Gras, průvodem za práva LGBT (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby), počítají.

Každý rok v únoru obvykle vychází do ulic českých měst a vesnic průvody masek, karnevalových maškar a kostýmů všeho druhu v rámci tradičních masopustních zábav. Na jejich cestě je obvykle čeká jídlo spojené s hudbou či tancem. Tradice předjarního veselí má hlubokou historii, oslavy totiž mohou mít kořeny až v časech indoevropské kultury nebo v prastarém kultu zimního slunovratu. Hlavním účelem masek tehdy nebylo pobavení, ale sloužily k zahnání temných duchů tmy a mrazu.

Státy po druhé světové válce hledaly způsob, jak po konfliktu udržet mír. Kromě politických a ekonomických rozhodnutí se část zemí zavázala spolupracovat i ve vzdělávání. Kvůli tomu vznikla 16. listopadu 1945 Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu známá pod zkratkou UNESCO. Jejími členy je dnes 193 států. I když se během dekád působení nevyhnula kritice a kontroverzím, nejznámější je díky seznamu světového dědictví. Dva české přírůstky, masopustní obchůzky a sokolnictví, na ně byly připsány před deseti lety.

Po incidentu, při němž v pondělí 29letý Němec autem najel do masopustního průvodu v hesenském Volkmarsenu, zůstává 35 lidí v nemocnici. Dalších 17 bylo ošetřeno ambulantně. Na Twitteru to uvedla hesenská policie, podle níž je mezi zraněnými také osmnáct dětí. Původní údaje hovořily o třech desítkách zraněných.

Do davu lidí v tradičním masopustním průvodu v hesenském městečku Volkmarsen vjel vysokou rychlostí automobil. Policie se domnívá, že šlo o úmyslný čin, ale nikoli teroristický útok. Hesenské ministerstvo vnitra však uvedlo, že není vyloučeno, že to útok byl. Zraněno bylo třicet lidí, z toho sedm těžce. Server hessenschau.de s odvoláním na policejního mluvčího uvedl, že řidič, který byl zadržen, je 29letý německý občan. Pochází přímo z Volkmarsenu. O jeho motivu není nic známo. Podle informací hesenského ministerstva vnitra není zadržený schopný výslechu, protože je také zraněn.

Obec Radějovice nemá hospodu, školu ani školku. Počet obyvatel se pohybuje kolem 460. Zato již čtvrtým rokem pořádá masopustní oslavu. O víkendu se tak opět vrátila k tradici, která byla několik desetiletí uspaná. Hudba, tanec, dobré jídlo i pití spojily sousedy tradiční vesnickou zábavou a daly alespoň na chvíli zapomenout moderním technologiím.

Historičtí hasiči, pozoruhodný ženich s nevěstou, vodník, různá zvířata i muzikanti – Prahou prošel tradiční masopustní průvod. Stovky lidí v sobotu odpoledne vyrazily z Loretánského náměstí kolem nádvoří Pražského hradu až na Malou Stranu. Nechyběly tradiční masopustní speciality – zabíjačka a klobásky. Prohlédněte si galerii z průvodu.