Pavel Zahradníček

Říjen v pražském Klementinu byl stejně jako září nejteplejší od roku 1775, kdy na této nejstarší meteorologické stanici v zemi začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota v říjnu dosáhla 14,1 stupně Celsia, odchylka od dlouhodobého průměru let 1775 až 2014 tak byla 4,3 stupně. Na svém webu o tom ve středu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Program Copernicus sleduje, co se děje na naší planetě. A to i v Česku – jeho očí vidí nejen Prahu, Brno či Ostravu. Z orbity často přicházejí klíčová data. Ta využívají například zemědělci, kteří díky nim mohou optimalizovat množství používané vody, hnojiv nebo postřiků a přesto mít stejné či vyšší výnosy. Pohledy z družic pomáhají i při přírodních katastrofách. Využívali je například němečtí hasiči při zásahu u požáru v Českém Švýcarsku. Program Copernicus (dříve jako iniciativa GMES) má 25 let.

V Česku je stále hydrologické sucho, i když se za poslední týden situace mírně zlepšila a půdní sucho se významně snížilo, řekl v pořadu Události, komentáře klimatolog Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček. Sucho pociťují i některé obce, které nemají ve studních dostatek vody. Jednou z nich je Jedousov na Pardubicku, kde se podle starosty Jiřího Koženého zhoršily sousedské vztahy poté, co jeden hlubší vrt stáhl vodu ostatním.

Klimatolog Pavel Zahradníček se s exministrem životního prostředí Bedřichem Moldanem, který je v současnosti zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, shodl, že by se Evropa mohla vydat směrem, který v ekologických otázkách razí Čína. Oba byli hosty Otázek Václava Moravce.