Bospor

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. V úterý to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti země znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se útočící Rusko snaží obnovit faktickou blokádu Ukrajiny.

Rusko-africký summit v Petrohradě byl kvůli nízké účasti lídrů afrických zemí neúspěchem, shodli se debatující v pořadu 90' ČT24. Na setkání přijelo jen sedmnáct hlav afrických států. Ti navíc podle komentátorů sledovali spíše své mocenské zájmy než snahu spolupracovat s Ruskem.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

U Bosporského průlivu a Dardanel se v posledních dnech hromadí několik desítek tankerů s ropou. Příčinou jsou přísnější pravidla pro tranzit, která schválilo Turecko v souvislosti se zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie a stanovením maximální nákupní ceny této ropy.

Z ukrajinských přístavů vyrazily další dvě lodě naložené obilninami. Vůbec poprvé jedna z nich veze náklad pšenice. Námořní cestu v červenci odblokovala dvojice paralelních dohod mezi Kyjevem, Moskvou, Tureckem a OSN. Dosud se po ní vydalo čtrnáct naložených plavidel. Podle OSN by v dohledné době mohla Ukrajina po moři vyvážet až pět milionů tun zemědělských produktů měsíčně.

Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Moskva tvrdí, že ruská invazní vojska mají kontrolu na Chersonem, stejnou informaci později podle BBC naznačil i tamní starosta. Z Ukrajiny přicházejí také další zprávy o útocích na Žytomyr, Charkov i Kyjev. Ruské rakety dopadaly na obytné čtvrti ukrajinských měst po celý den. Ukrajina tvrdí, že zničila ruský vojenský konvoj v Mykolajivské oblasti a poprvé zaútočila, a to na Horlivku okupovanou už od roku 2014. Ruští výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici v Charkově. Turecko odepřelo ruským válečným lodím cestu přes Bosporský průliv.

Šest ruských velkých výsadkových lodí míří ze Středozemního do Černého moře, aby se tam zapojily do plánovaných vojenských cvičení. Rusko kromě toho zahájilo manévry na jihu země s použitím obrněných vozidel a dělostřelectva. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba popřel, že by francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj posuzovali mimoblokové postavení Ukrajiny. Reagoval na spekulace tisku o údajné dohodě Macrona a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve snaze zmírnit napětí plynoucí z hromadění ruských jednotek kolem Ukajiny se připravují další diplomatická jednání.

Před očima obyvatel největší turecké aglomerace Istanbulu se odvíjí ekologická katastrofa. Marmarské moře jižně od velkoměsta pokryla vrstva slizu, který produkují mikroskopické mořské řasy. Jejich nebývalé rozmnožení v posledních měsících je podle odborníků výsledkem kombinace znečištění, globálního oteplování a nadměrného rybolovu.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

V Turecku v pondělí úřady nařídily zatčení deseti admirálů ve výslužbě, kteří se postavili proti plánu vybudovat rozsáhlý kanál spojující Černé a Marmarské moře. Přes sto bývalých vysoce postavených činitelů tureckého námořnictva se podepsalo pod prohlášení kritizující projekt a vyvolalo tak silnou nelibost některých tureckých představitelů, kteří krok vnímají jako zpochybnění civilní vlády ze strany armády.

Asi 80 procent všeho zboží se podle dat OSN převáží po moři, kolem 12 miliard tun ročně. Většina se plaví po širokých vodách otevřeného moře. Existuje však několik úžin, jejichž zablokování může způsobit rozsáhlé problémy, jak ukázala Ever Given v Suezu. Organizace Geopolitické zpravodajské služby (GIS) identifikovala osm primárních a 14 sekundárních úzkých hrdel.

Turecká vláda tvrdí, že chce letos začít se stavbou obřího průplavu v Istanbulu, který má vést paralelně s Bosporem. Projekt, který sám jeho iniciátor prezident Recep Tayyip Erdogan označil za bláznivý, má podle zastánců ulehčit dopravě mezi Černým a Marmarským mořem. Řada odborníků ale varuje před fatálními dopady na životní prostředí daleko za hranicemi metropole.