Lubomír Kopeček

Petr Pavel považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech, uvedl na tiskové konferenci ke 100 dnům od své inaugurace. Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích, prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Končící prezident Miloš Zeman ve své funkci rozděloval společnost i natahoval ústavu. Měl také určitou strategii, která sázela na Rusko. Podle politologa Lubomíra Kopečka využil benefity, které přinášela přímá volba prezidenta. V Devadesátce ČT24 také upozornil na Zemanovy výroky, které rád používal v konkrétních situacích.

„Andreje Babiše baví politika, vnímá ji jako soutěž o moc, jako držení moci, jako výkon moci. Ve chvíli, kdy je v opozičních lavicích, příliš silný dojem z toho, že si užívá, nemá. Možná mu chybí volební soutěž, která je v prezidentské volbě specifická,“ říká ústavní právník Jan Kysela k prezidentské kandidatuře Andreje Babiše. Právě kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) byl pozván do pondělního předvolebního Interview ČT24, účast ale odmítl z časových důvodů.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Celostátní výbor KDU-ČSL podpořil nominaci místopředsedy strany Petra Hladíka na ministra životního prostředí. Má nahradit Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL), která končí ze zdravotních důvodů ke konci října. Jmenování Hladíka ministrem chce Jurečka stihnout do konce listopadu. V mezičase chce vést ministerstvo životního prostředí Jurečka, o což premiér Petr Fiala (ODS) požádá prezidenta Miloše Zemana.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Přesně před deseti lety senátoři schválili přímou volbu hlavy státu a umožnili občanům vybírat, kdo bude sídlit na Pražském hradě. Změna úřad prezidenta výrazně posílila, což podle oslovených politologů způsobuje v českém parlamentním systému řadu potíží. Existují podle nich ale způsoby, jak je odstranit.

Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, pokud by prezident nejmenoval celou jím navrženou vládu. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek nemá kde kandidovat do voleb do Poslanecké sněmovny. Na Vysočině, kde minule kandidoval jako lídr, nedostal podporu. Zpátky ho může vrátit jen premiér Andrej Babiš (ANO), díky nestandardním stanovám, které mu jako předsedovi umožňují měnit kandidátky. Faltýnek už připustil, že na podzim vůbec kandidovat nemusí. Z nejmocnějšího muže ve sněmovně by se tak vrátil k zákulisnímu působení. Pro 168 hodin natáčel Václav Crhonek.

Česko se blíží k završení prvního měsíce v nouzovém stavu, brzy uplyne i měsíc celostátní karantény s omezením volného pohybu osob. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) má za sebou republika pět nejsložitějších týdnů ve své novodobé historii. Ve velikonočním projevu vyzval k odpovědnému chování o svátcích, slíbil uvolnění bilionu korun a vyzdvihl projekt chytré karantény, od kterého si slibuje, že umožní návrat do normálního života.

Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let. Odešel předseda horní parlamentní komory, bývalý dlouholetý primátor Teplic a také jeden ze služebně nejstarších senátorů. Za minulého režimu pracoval v teplických podnicích, krátce byl i členem KSČ. Po revoluci nastoupil na městský úřad a v první polovině 90. let vstoupil do politiky.