Ariel Šaron

Napětí mezi Izraelci a Palestinci se dál stupňuje. Palestinské úřady obvinily židovské osadníky ze žhářského útoku na rodinný dům v okupovaném Západním břehu. Podle izraelské policie neštěstí způsobil elektrický zkrat. Izraelci zase pátrají po radikálních Palestincích, kteří postřelili dva izraelské vojáky. Ke klidu nepřispěl ani izraelský parlament, který zrušil rozhodnutí o vystěhování čtyř židovských osad včetně Chomeše, která bývala izolovanou izraelskou osadou obklopenou na všech stranách palestinskými sídly. Vláda po kritice ze strany Palestinců, EU i USA tvrdí, že se Židé zpět stěhovat nebudou.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Vládu při čtvrtečním hlasování podpořilo 63 z celkem 120 poslanců, informovala agentura Reuters. Nový Netanjahuův kabinet je podle agentury AFP nejpravicovější v dějinách země. Netanjahuovi blahopřáli mimo jiné prezident USA Joe Biden a ruský vládce Vladimir Putin.

Přesně před 40 lety spustil Izrael invazi do Libanonu. Vojenská operace rychle přerostla v pokus o dobytí Bejrútu a celkovou změnu mocenských poměrů v zemi. Optimismus z rychlého postupu ale vystřídala bezradnost. Izraelská armáda se postupně stáhla, trauma z nevydařené války stále přetrvává.

Od začátku druhé intifády uplynulo dvacet let. Ozbrojené palestinské povstání si vyžádalo tisíce mrtvých na izraelské i palestinské straně. Reagovalo na zklamané naděje po bezvýsledném mírovém summitu v Camp Davidu v červenci roku 2000. Zproblematizovalo historické hodnocení Jásira Arafata a posílilo skepsi Izraelců vůči mírovému procesu.

Přesně před 15 lety, v polovině srpna roku 2005, zahájil Izrael vyklízení svých osad a deseti tisíc jejich obyvatel z palestinské Gazy. Stažení se z území, které tou dobou okupoval čtyři desítky let, ale trvalý mír nepřineslo. O dva roky později ovládl území islamistický Hammás a krátce po sobě následovaly tři války. Na místě většiny bývalých izraelských osad jsou teď jen ruiny a písek.

Otázkou, zda mohli spojenci zachránit tisíce Židů bombardováním nacistických vyhlazovacích táborů, se zabývá nový dokumentární film. Snímek s názvem 1944: Bomby na Osvětim? mohou diváci spatřit krátce před 75. výročím osvobození tohoto tábora. Televizní stanice Arte jej odvysílá v úterý, informovala agentura DPA.