TÉMA

Josef Kraus

Po represích přichází rezignace. Íránci chtějí volby ignorovat, o parlament se poperou náboženští „jestřábi“

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.
1. 3. 2024Aktualizováno1. 3. 2024, 08:51|

Američané s Brity zaútočili na jemenské povstalce. Zasáhli desítky cílů

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.
12. 1. 2024Aktualizováno12. 1. 2024, 15:26|

Čelí kritice i vlastnímu pocitu viny. Rusové, kteří utekli před Putinem, se snaží přemoct negativní image

I když Putinův režim vede válku proti Ukrajině stále bezohlednějšími způsoby, těší se podle průzkumů značné podpoře veřejnosti. V Rusku, stejně jako v jeho spřízněném Bělorusku, se nicméně najdou lidé, kteří o válce smýšlejí kriticky. Někteří z odpůrců diktatury skončili za mřížemi, jiní vlast opustili a z exilu různými způsoby proti Putinovi bojují. Potýkají se přitom s negativním přijetím i vlastním pocitem viny. Pro Reportéry ČT téma sledovali Lenka Klicperová a Tomáš Vlach.
13. 6. 2023|

„Jsem v šoku ze selhání OSN a Červeného kříže.“ Zelenskyj kritizuje otálení humanitárních organizací

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.
7. 6. 2023Aktualizováno7. 6. 2023, 21:55|

Naděje na větší bezpečí, konec izraelských snů a mocenské ambice Číny. Dohoda Saúdů s Íránci vyvolává spekulace

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.
5. 4. 2023|

Co způsobilo výbuch na Krymském mostě? Experti vyvracejí teorii o výbušnině v kamionu

Detaily o výbuchu na Krymském mostě provází řada hypotéz. Zprávy o tom, jak přesně byla strategická spojnice na Ruskem okupovaný poloostrov poškozena, se liší. Verzí je zatím několik, žádnou z nich ale v tuto chvíli nemůžou odborníci zcela potvrdit.
11. 10. 2022|

Za útokem na ruskou základnu na Krymu mohli být partyzáni, okupantům škodí i jinde

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.
10. 8. 2022|

Moderní technologie mění válečnou strategii. Od robotických válek jsme ale daleko, říká Kraus

Mobilní telefony, drony, satelitní snímky i záběry na sociálních sítích mohou prozradit polohu nepřítele. Moderní technologie tak proměňují taktiku boje. Důkazem toho je také Ruskem rozpoutaná válka. Bránící se Ukrajinci mají ve svých řadách speciální oddíl dronů, který pomáhá dělostřelectvu navádět palbu.
24. 5. 2022|

Taktiku ruských vojáků řídí napřímo i sám Putin. Pochybují o ní už i jeho podporovatelé

O taktice okupačních sil v Donbasu rozhoduje podle západních armádních zdrojů přímo prezident Vladimir Putin, spolu s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. A to i na úrovni, která běžně náleží střednímu velení. Bezpečnostní analytik Josef Kraus říká, že to svědčí o špatném způsobu vedení války. Američtí analytici zase tvrdí, že mezi ruskými vojenskými odborníky rostou pochybnosti o efektivitě armády.
17. 5. 2022Aktualizováno18. 5. 2022, 11:18|

Vojáci v Mariupolu splnili svou misi, uvedla ukrajinská armáda. Někteří zřejmě v Azovstalu zůstávají

Ukrajinští vojáci v Mariupolu splnili svou bojovou misi, uvedl v noci na úterý generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Náměstkyně ministra obrany předtím oznámila, že z ruskými jednotkami obklíčeného hutního komplexu Azovstal bylo v pondělí evakuováno 264 ukrajinských vojáků, z nichž 53 je vážně zraněných. Zamířili na území ovládané ruskými silami. Evakuované bojovníky z mariupolských oceláren chce Kyjev vyměnit za ruské válečné zajatce. Po pondělním odvozu raněných v úterý odpoledne vyjelo na okupovaná území dalších nejméně sedm autobusů s ukrajinskými vojáky. Někteří však v areálu zřejmě zůstávají.
17. 5. 2022Aktualizováno17. 5. 2022, 22:15|

Kraus: Ruská invaze Ukrajinu sjednotila, může se stát důležitým milníkem v tvorbě národa

Podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause může být ruská invaze důležitým milníkem v tvorbě ukrajinského národa a dopomoct ke sjednocení země. Dlouhodobá kontrola ukrajinského území Ruskem je podle něj v této situaci nemyslitelná.
28. 3. 2022|

Rusové chtějí údery na západ Ukrajiny skoncovat s tamním letectvem, vypíchli odborníci

Válka na Ukrajině trvá už šestnáctý den a útoky neutichají. Bombardování se rozšířilo i na západ země, kde ničilo leteckou infrastrukturu. U Kyjeva se kolona ruských tanků a další techniky přiblížila k hlavnímu městu, dál také sílí vzájemné obviňování z plánu na použití chemických a biologických zbraní. Válka už překračuje ukrajinské hranice. Podle kyjevské vlády ruské letadlo zaútočilo na běloruskou vesnici – údajně proto, aby to Minsk vtáhlo do konfliktu. Běloruské ministerstvo obrany informaci popřelo. V 90' ČT24 situaci rozebírali bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lumír Němec a Jan Kofroň z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.
11. 3. 2022|

V zajetí byli diplomaté v Teheránu 444 dní. Jejich propuštění před 40 lety ale smír mezi USA a Írán nepřineslo

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.
20. 1. 2021|

Pět let od teroristických útoků v Paříži jsou islamisté stále hrozbou, naposledy zabíjeli ve Vídni

Při šesti teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 zahynulo 129 lidí, jeden člověk zemřel později v nemocnici, přes 350 dalších lidí bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. Teroristé stříleli z útočných pušek v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže. I přes zavedení specifických bezpečnotních opatření zůstává terorismus ve Francii a Evropě zásadním problémem. Naposledy islamisté útočili na začátku listopadu ve Vídni.
13. 11. 2020|

Největší problém je radikalizace na internetu, komentuje poslední útoky v Evropě Irena Kalhousová

Teroristiský útok, při kterém v pondělí večer ve Vídni zemřeli čtyři lidé, je součástí vlny teroru, která Evropou prochází už delší dobu, a zároveň je reakcí na současnou zjitřenou atmosféru na kontinentu. Podobným útokům takzvaných osamělých vlků se však dá jen těžko zabránit, řekla v Událostech, komentářích ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
4. 11. 2020|

Íránu nic jiného než odveta nezbývá. Jde jen o to, zda zaútočí přímo, míní Kalhousová

Po zabití elitního íránského vojenského velitele Kásima Solejmáního Spojenými státy nezbývá Teheránu nic jiného než odveta. Ve vysílání ČT24 to uvedla analytička Irena Kalhousová s tím, že je jen otázkou, jakou formu Írán zvolí. Podle dalších expertů by jedním z bojišť mohl být Irák, terčem by se mohly stát i strategické cíle USA či jejich spojenců. Podle analytika Břetislava Turečka Spojené státy útokem na Solejmáního podrazily nohy svým spojencům v Iráku.
4. 1. 2020|