Obličej

Příběh Ivanky Danišové, která bojuje o záchranu obličeje, vyvolal před pěti lety mimořádnou vlnu solidarity. Narodila se s Goldenharovým syndromem, což znamená, že se jí částečně nevyvinula lebka. Díky dárcům má za sebou řadu zákroků v zahraničí, v uplynulých dnech prodělala poslední klíčovou operaci v Japonsku.

V Japonsku podstoupí na podzim poslední ze série operací Ivanka Danišová – žena, která bojuje o záchranu svého obličeje a jejíž příběh před čtyřmi lety vyvolal mimořádnou vlnu solidarity. Spěl tehdy ke šťastnému konci, který ale překazila covidová pandemie a opatření světových vlád. Sérii nezbytných operací se tehdy nepodařilo dokončit a dlouhé čekání navíc část dosavadního úsilí zmařilo.

Mimořádnou solidaritu vzbudil před čtyřmi roky příběh Češky, která kvůli nádoru přišla o část tváře. Z veřejné sbírky získala přes pět milionů na unikátní operaci ve Velké Británii. V tuzemsku zatím takový speciální tým není – přípravy zastavila pandemie. Teď má Mirka Dobešová první část rekonstrukce obličeje úspěšně za sebou.

Společnost Mastercard zahájila zkušební provoz svého systému pro platby na základě biometrických údajů. V budoucnu by tak k zaplacení nákupu v běžném obchodu mohl stačit pouhý sken obličeje, jaký se používá například k odemykání chytrých telefonů nebo k platbě u společnosti Apple. Odborníci ale varují, že použití takových dat jen kvůli placení je lehkomyslné.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD v pondělí podpořila stanovení pravidel pro lobbování, jak je navrhli poslanci hnutí ANO. Od ledna se také zvýší náhrady za ztrátu výdělku a pracovní úrazy o 1,3 procenta a 300 korun. Vláda také odmítla několik návrhů SPD – například ty týkající se zahalování obličeje nebo na zavedení přímé volby starostů. Některé návrhy SPD předložila už v minulosti. Kabinet také podpořil čtyři investiční pobídky.

Bezpečnostní pravidla, o kterých se hovoří v souvislosti s požárem v Bohumíně, jsou pro různé panelové domy odlišná. Rozhodující je doba, kdy byla budova postavena. Předpisy totiž nikdy neplatí zpětně a přísnější opatření se zavádějí případně až po rekonstrukci. Obecně je důležité sledovat v souvislosti s bezpečností domu čtyři oblasti – zda má příjezdovou cestu a prostor pro hasiče, správné vstupní dveře, volnou únikovou cestu a funkčnost technologií a vybavení.

Moskevská radnice chce zavést technologii na identifikaci obličejů. Argumentuje posílením bezpečnosti, kritici ale záměr považují jen za další krok ke sledování obyvatel. Nelíbí se jim, že sběr biometrických dat bude bez jejich souhlasu. Údajně nezákonný krok napadli u soudu. Moskva si ale námitky nepřipouští, zhruba 90 procent kamer v ulicích je připraveno na sběr údajů.

Stále více měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Do budoucna by mohl sloužit i pro komunikaci s úřady, k ochraně věznic nebo jaderných elektráren. Případ Číny ale ukazuje, jak podobný systém může zasáhnout do životů lidí. Ani experti se přitom neshodnou, zda jde víc o technologický zázrak, či o soukromí a svobodu ohrožující vynález.