Vzdělávání

V pátek první zájemci o studium na střední škole skládali přijímací zkoušky. Týkalo se to čtyřletých maturitních oborů. Z devátých tříd vychází okolo 106 tisíc žáků, na střední školy se z nich hlásí přibližně 94 tisíc, asi o čtyři tisíce více než loni. Mohli nově podat přihlášku až na tři školy místo dosavadních dvou. To využila většina uchazečů. Výsledky prvního kola přijímacího řízení se uchazeči dozvědí 15. května. Co dělat, když nedopadnou dobře? Přinášíme základní otázky a odpovědi.

Nový rámcový vzdělávací program pro školy by měl přispět ke snižování nerovností ve vzdělávání a posílit výuku zaměřenou na dovednosti, řekl k zahájení veřejné konzultace tohoto programu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Větší důraz by se měl klást na aktivní práci s informacemi a hledání souvislostí. Odborníci i veřejnost se nyní mohou k návrhu vyjádřit, čas na to mají do konce května.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Přijímací řízení na střední školy se letos mění a s ním i systém podání přihlášek, který se spouští od začátku února. Deváťáci si letos mohou podat přihlášky tři, respektive pět, pokud se hlásí na školu s talentovými zkouškami – ale už na přihlášce musí seřadit vybrané školy podle priorit. Na rozdíl od předchozích let prioritu školy po podání přihlášky změnit nemůžou.

Banky v Česku loni zaznamenaly 69 685 klientů, které napadli kyberpodvodníci. Je to trojnásobek proti předchozímu roku. Jde jak o případy, kdy klienti přišli o peníze, tak o neúspěšné pokusy. Škoda činila 1,35 miliardy korun, informovala Česká bankovní asociace. Podle statistik Policie ČR činil loni celkový nárůst kyberpodvodů v Česku 5,5 procenta, byl tak nejnižší od roku 2017.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.

V Polsku budou od začátku dubna na základních školách zakázané domácí úkoly, oznámila tento týden polská ministryně školství Barbara Nowacká. Později by se vládní zákaz mohl začít uplatňovat i na středních školách, napsal server wyborcza.pl.

Od pondělí je ředitelům přístupný on-line portál pro elektronické přihlášky na střední školy. Ty budou vedle standardní papírové formy žáci se svými rodiči moct využívat pro přihlašování na střední školy od února. Uchazeči mohou podávat tři přihlášky místo dosavadních dvou. Zároveň rovnou určí, na kterou školu by chtěli nejvíce.

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Téměř dvanáct procent dětí na Tachovsku nedokončí základní školu. Horší výsledky mají kvůli horší znalosti češtiny často děti cizinců, jejichž rodiče pracují v místních fabrikách. Existují ale programy na podporu těchto dětí. Díky nim například přicházejí peníze na další pedagogické pracovníky, kteří se mohou znevýhodněným školákům i jejich rodinám věnovat.

Základní školy na Mostecku začínají zaměstnávat vlastní sociální pracovníky. Učitelé je upozorňují na rodiny, které potřebují pomoc – seženou například pomůcky pro děti nebo zajistí doprovod na úřady. Pilotní projekt začal v Chanově a rozšiřuje se dále.

Dalších 80 mladých Romů získalo stipendia a míří na střední a vysoké školy. Rok od roku jich přibývá. Za posledních sedm let jich organizace ROMEA s pomocí donátorů podpořila na 300. Mnozí si vybírají náročné obory a tím i bourají zažité vzorce.

Univerzity třetího věku uzavírají přihlašování do zimního akademického roku. Podle těch, které ČT oslovila, počet studentů meziročně stoupl až o pětinu a zájem se tak vrátil na předpandemickou úroveň. Senioři se nejvíce hlásí na historii, programy zaměřené na zdraví nebo cestování, a přibývá i těch, kteří se chtějí věnovat IT.

V boji za vyšší kapacity na středních školách otevřela Praha na začátku září dvanáct nových tříd, z toho osm gymnaziálních. ČT to sdělil magistrát hlavního města. Metropole už během jarních měsíců slibovala, že v nadcházejících letech podobných tříd zvládne zřídit 64. Podle dat organizace PAQ Research to ale stačit nebude a nových tříd by v budoucnu muselo přibýt několikanásobně víc. Polovina z nových gymnaziálních tříd vznikla na obchodních nebo průmyslových středních školách. Zcela novou školu město nezřídilo.

První školní den na Ukrajině obsadila lavice jen necelá polovina z více než 3,6 milionu tamních dětí. Čtvrtina se bude učit kvůli válce na dálku, zbytek pak ve smíšeném systému. Někteří ukrajinští žáci strávili 1. září dokonce v krytech. Na 400 tisíc dětí se učí v rámci ukrajinského vzdělávacího systému v zahraničí, kam uprchly jejich rodiny před ruskou agresí. Dětský fond OSN (UNICEF) upozornil, že ukrajinské děti vykazují ztráty vědomostí v klíčových předmětech.

Polytechnické vzdělávání v Karlovarském kraji by mohlo začít fungovat od školního roku 2025/2026. Odhadli to v úterý při podpisu memoranda o spolupráci na přípravě nového typu vysokoškolského vzdělání hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Memorandum podepsal i prezident Hospodářské komory ČR (HK ČR) Zdeněk Zajíček. Právě na spolupráci s firmami by měla být plánovaná forma vysokoškolského vzdělání neuniverzitního typu založena.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Starostové měst a obcí by mohli mít od příštího roku povinnost zajistit pro děti od tří let místo ve školce nebo v dětské skupině. Vyplývá to z novely zákona o dětských skupinách. Zástupci obcí a měst to však odmítají. Zřízení dětské skupiny bývá často složité a z hlediska vzdělávání mateřské školy nenahradí.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Při plánování změn ve školství je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nutné zohledňovat nejen poptávku zaměstnavatelů a trhu práce, ale také zájmy školáků a jejich rodičů, jak řekl na konferenci Reforma vzdělávacího systému České republiky. Bek krátce po svém nástupu do funkce sdělil, že chce jednat o zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dva středoškolské roky.

Do několika let nebude mít každé třetí dítě svého pediatra. Upozorňují na to samotní dětští lékaři i jejich odborné a profesní organizace s tím, že už teď je situace v Česku kvůli nízkému počtu pediatrů kritická. Žádají proto po státu systémové opatření, které by pomohlo ordinace dětských doktorů posílit.

Nejlepším místem pro život v Česku je i letos Praha. Následují Královéhradecký kraj a Vysočina. Naopak nejhůře dopadl kraj Karlovarský. Ukázal to třináctý ročník srovnávacího průzkumu Místo pro život. Zajišťuje ho společnost Communa, která vítězným krajům udělila ocenění. Výzkum hodnotil sociální a environmentální parametry a spokojenost obyvatel. Provedla ho analytická agentura Datank.