Nikolaj Patrušev

Moskva oživuje polovyhaslé přátelství s komunistickou Havanou, do karibské diktatury během jediného týdne přiletěl už druhý vysoký představitel ruského režimu. Ostrovní zemi navštívil nejprve ministr zahraničí Lavrov a po něm tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Během jednání se hovořilo o hospodářské pomoci i bezpečnostní spolupráci.

Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina se před ním snaží tajit nepříjemné zprávy o průběhu bojů na Ukrajině, uvedl americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Putin je podle amerického listu, který se odvolává na rozhovory s ruskými představiteli blízkými Kremlu, v izolaci a nemá nutně přehled o reálné situaci, i když je nejvyšším velitelem ruských ozbrojených sil.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý obvinil ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) z podpory terorismu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o předvolání ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a náměstek ministra Jaroslav Kurfürst se důrazně ohradil proti obviněním Ruska vůči Česku na Radě bezpečnosti OSN.  Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády dodal, že kabinet považuje ruské výroky za naprosto nepřijatelné.

Názory vlivných lidí v Moskvě na válku proti Ukrajině se značně liší, píše na webu Meduza ruský nezávislý novinář s kontakty v Kremlu Andrej Percev. Zástupci silových struktur i někteří další chtějí boje stupňovat a doufají v zisk co největší části Ukrajiny. Představitelé bank či technologických podniků píší opatrné články o škodlivosti sankcí a přejí si příměří. Třetí skupina, k níž patří tak vysoce postavení muži jako premiér či moskevský starosta, je zticha a čeká, jak se situace vyvine. Do „strany ticha“ překvapivě patří i ministr obrany, dodává politolog Mark Galeotti.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v CNN připustil, že Rusko nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Americký prezident Joe Biden se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin zvažuje použití biologických a chemických zbraní na Ukrajině. Summit EU se chystá podpořit společné nákupy plynu a konec závislosti na Rusku. Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20. Ukrajinská vicepremiérka kritizuje postoj maďarského vedení k Ukrajině a ptá se, zda Budapešti jde o levný plyn či o Zakarpatí, které bývalo uherské.

Západ bere na lehkou váhu varování Moskvy, aby nepřekračoval její „nepřekročitelné linie“. Rusko potřebuje od západních zemí vážně míněné bezpečnostní záruky. V obsáhlém projevu věnovaném zahraniční a bezpečnostní politice to podle agentury Reuters uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

Na rusko-ukrajinském pomezí a v Černém moři roste napětí. Z přístavů na Krymu vyplulo na cvičení ruské loďstvo v reakci na ohlášené připlutí amerických torpédoborců. Ukrajinská armáda cvičí tankové jednotky u Krymu a na donbaské frontě se střílí z těžkých zbraní. Ruští činitelé ostrými slovy obviňují Ukrajinu a Západ, že chystají útoky, včetně teroristických. Z USA a EU zní výzvy k ukončení nebo vysvětlení ruských masivních vojenských manévrů u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu. A ukrajinský ministr předestřel, o co podle něj může Kremlu jít.

Ruští zákonodárci podpořili prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na němž se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.

K poslednímu dni v roce patří v Rusku Děda Mráz, dárky pod stromečkem, bramborový salát či filmová komedie Ironie osudu. A také prezidentův projev, který těsně před půlnocí vysílá ruská televize. Řeč je většinou jen další částí programu oslav posledního prosincového večera a hlava státu v ní zpravidla shrne uplynulý rok a popřeje občanům štěstí do toho nového. Před dvaceti lety tomu však bylo jinak. Rusové tehdy dostali pod stromeček projevy dva. A s nimi politickou změnu, jejíž veškeré důsledky dokázal tenkrát odhadnout jen málokdo.