Ondřej Knotek

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Výbor ANO schválil kandidátní listinu hnutí pro červnové volby do Evropského parlamentu. Na čtvrteční tiskové konferenci stínové vlády to oznámil její předseda Karel Havlíček. Kandidátku podle očekávání povede bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, následují poslanec Jaroslav Bžoch a dosavadní europoslanec Ondřej Knotek. Výbor listinu schvaloval korespondenčně do úterý.

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by vláda plánovala zestátnění společnosti ČEZ. Odmítl také naznačit, která ze dvou zbývajících společností – francouzská EDF či korejská KHNP – může vyhrát tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech a případných tří dalších reaktorů poté, co vypadla americká Westinghouse. Stavba nových reaktorů je způsob, jak Česko může zůstat energeticky soběstačné, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je budování nových velkých reaktorů do budoucna jediným řešením pro energetickou situaci v Česku.

Evropský parlament ve středu většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující snahy vlády premiéra Roberta Fica měnit slovenské trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP). Takový krok by narušil snahu bojovat proti korupci na unijní úrovni, shodli se poslanci, kteří rovněž kritizují Ficovu neochotu účastnit se veřejné debaty ohledně změn.

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Izraelská armáda v úterý oznámila, že ve městě Gaza obsadila několik úřadů, které dosud spravovalo teroristické palestinské hnutí Hamás. Jde o vládní areál, ústředí policie a budovu parlamentu. Šéf OSN António Guterres vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen prohlásil, že Guterres není způsobilý pro svou funkci.

V Praze se sešel předseda vlády Petr Fiala (ODS) s šéfem německého automobilového koncernu Volkswagen Oliverem Blumem. Automobilka se už několik let rozmýšlí, kde postaví továrnu na výrobu baterií pro elektrické vozy. Výsledky jednání budou známy po jednání vlády ve středu, uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že původní návrh nového emisního nařízení Euro 7 platit nebude. Originální předloha by totiž podle něj mohla nejen ublížit automobilkám, ale také životnímu prostředí, které má chránit. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích. Původní návrh normy označil za nerealistický – a stejně o něm hovořil i europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) je debata o přenastavení některých limitů legitimní.

Evropský parlament ve středu po nebývale těsném hlasování podpořil návrh na obnovu přírody na územích dotčených lidskou činností. Pro klíčovou součást environmentální politiky Evropské unie hlasovalo 336 poslanců, většinou z levicových skupin či liberálů. Proti se postavilo tři sta zástupců pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Europoslanci nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat se členskými státy.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

Pražský hrad se připravuje na čtvrteční summit Evropského politického společenství. Na jednání, které bude předcházet pátečnímu neformálnímu zasedání Evropské rady, byli pozváni zástupci 44 zemí. Tématy budou bezpečnost a mír, energetika, klima a ekonomická situace.

Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.

Evropský parlament schválil rezoluci vyzývající Evropskou komisi k dalším krokům proti České republice kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) připustil, že dotace, které do Agrofertu jdou, nejsou k tíži evropského, nýbrž jen státního rozpočtu, přesto to považuje ve vztahu k jednotnému unijnímu trhu za nepřijatelné. O rezoluci europarlamentu hovořili v Událostech, komentářích i Interview ČT24 čeští politici působící v Praze i Bruselu.

Evropská komise chce zavést nové způsoby, jak ochránit rozpočet EU před střetem zájmů. Ve středeční debatě Evropského parlamentu o výsledcích auditu ke konfliktu zájmů českého premiéra Andreje Babiše to prohlásil komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Podle něho by mohlo být využito pravidlo spojující čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Pomoci by mohla i další chystaná úprava. Většina poslanců vyzvala komisi k větší aktivitě, někteří mluvili také o pozastavení zemědělských dotací, které holding Agrofert nadále dostává.

Mluvčí Evropské komise potvrdil, že audit firem okolo Agrofertu je konečný a Česko má dva měsíce na to, aby sdělilo, jak provede doporučení obsažená ve zprávě. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v pondělí tvrdil, že auditní zpráva, která v pátek do Česka dorazila k jeho možnému střetu zájmů, není konečnou verzí dokumentu. Podle Pirátů by pak měl být audit zveřejněn.