Jan Wiesner

Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to navrhne vládě, která o tom bude jednat příští týden. Premiér Petr Fiala (ODS) návrh označil za realistický.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl v pátek na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.

Organizace zaměstnavatelů a odbory vyzvaly sněmovnu, aby se urychleně dohodla na kurzarbeitu a schválila ho. Pokud by se zákon do konce roku nestihl přijmout, žádají podnikatelé a odboráři vládu o prodloužení programu Antivirus. Uvedli to šéfové Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Českomoravské konfederace odborových svazů, Hospodářské komory a Asociace malých a středních podniků. Kurzarbeit upravuje novela o zaměstnanosti. Sněmovna ji začala projednávat začátkem října.

Jednoznačně musí být ochráněny životy a zdraví občanů, to je nade vše, nad ekonomiku i politické půtky, zdůraznil v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zároveň podle něj vláda musí rychle spustit kompenzační opatření pro rodiny, samoživitele, firmy i OSVČ a taky ochránit kritickou infrastrukturu. „Aby se k lockdownu náhodou nepřichomýtl ještě blackout, to by byla tragická situace,“ dodal. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner doplnil, že vládní pomoc je hlavně potřeba skutečně realizovat.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů požaduje po vládě, aby urychleně přijala kompenzační opatření vůči zasaženým oborům nejen v průmyslu a službách, ale zejména v turistickém ruchu, hotelnictví, pohostinství, kulturní a sportovní sféře a také vůči jejich dodavatelským řetězcům, sdělil prezident konfederace Jan Wiesner. Vláda ve čtvrtek rozhodla o zavedení série opatření proti šíření onemocnění covid-19, která mají ekonomické důsledky. Předseda vlády v pátek potvrdil, že kompenzace se budou řešit příští týden a na starosti je bude mít vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Kurzarbeitem by měli být kryti zaměstnanci, kteří jsou ve firmě natrvalo, domnívá se místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner podotkl, že řada společností ale potřebuje pracovníky také na kratší dobu. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje dílčí změnu pro penzijní věk; za každých deset let odpracovaných v náročné profesi by měla vzniknout možnost odejít o rok dříve do důchodu. Změna by se dotkla několika tisíc lidí, jako jsou například slévači, někteří svářeči nebo brusiči. Na to, aby kvůli dřívějšímu odchodu do penze neměli menší důchody, by jim měli víc přispívat zaměstnavatelé.