TÉMA

Státní dluh

Část ministrů chce přidat. Miliardy navíc žádají pro své resorty Bek, Rakušan či Bartoš

Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.
29. 2. 2024Aktualizováno29. 2. 2024, 23:43|

Německo s několikatýdenním zpožděním schválilo rozpočet, vláda ho musela přepracovat

Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.
2. 2. 2024|

Na přijetí eura musí být širší politická shoda, proces je dlouhý, upozorňuje viceguvernérka ČNB

Pokud není datum vstupu do eurozóny, nemá smysl ani obsazovat místo národního koordinátora pro přijetí unijní měny, podotkla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Stanovení data navíc podle ní vyžaduje širokou politickou shodu, aby příští vláda třeba proces nezastavila. Také náměstek ministra financí Marek Mora míní, že pokud nejsme rozhodnuti o přijetí eura, nemělo by smysl mít koordinátora.
28. 1. 2024|

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 288,5 miliardy korun

Stát hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 miliardy korun. Původní návrh předpokládal deficit 295 miliard korun, deficit je tak o šest a půl miliardy nižší, než stát plánoval. Oproti loňsku jde o pokles o 71,9 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který představil výsledky hospodaření státu v minulém roce. Státní dluh ke konci roku vzrostl z 2,895 na 3,111 bilionu korun.
4. 1. 2024Aktualizováno4. 1. 2024, 21:27|

Státní dluh na konci třetího čtvrtletí přesáhl 3,1 bilionu korun, od začátku roku stoupl o 220 miliard

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun. Snížit tempo zadlužování má podle premiéra vládní úsporný balíček.
20. 10. 2023Aktualizováno20. 10. 2023, 17:53|

Státní dluh v pololetí překročil tři biliony korun. Na každého občana připadá přes 280 tisíc

Český státní dluh překonal před koncem prvního pololetí tři biliony korun. Výsledek oznámilo ministerstvo financí, konkrétně dosáhl 3,044 bilionu, od začátku roku vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení činí 42,8 procenta hrubého domácího produktu.
21. 7. 2023|

Americký Senát kývl na pozastavení dluhového stropu. Biden mluví o velkém vítězství

Americký Senát schválil zákon o pozastavení platnosti dluhového stropu USA. Oznámily to tiskové agentury. Prezident Joe Biden označil výsledek hlasování za „velké vítězství amerického lidu“. Zákon brzy podepíše. Bez tohoto kroku by federální vláda v pondělí přestala být schopna splácet své závazky.
2. 6. 2023Aktualizováno2. 6. 2023, 12:43|

„Nebudeme ustupovat,“ řekl Fiala k vyjednávání o úspornému balíčku v Otázkách Václava Moravce

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.
14. 5. 2023Aktualizováno14. 5. 2023, 14:40|

Státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl na rekordních 2,997 bilionu

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.
21. 4. 2023Aktualizováno21. 4. 2023, 21:48|

Stát se čím dál rychleji zadlužuje, často ale plýtvá prostředky, poukázal NKÚ ve výroční zprávě

Stát se loni potýkal s vysokým deficitem rozpočtu, rostlo tempo jeho zadlužování, přitom ale často plýtval veřejnými prostředky, uvedl ve své výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Velký problém vidí kontroloři ve způsobu, kterým stát rozděluje dotace, za neefektivní považuje i digitalizaci agend veřejné zprávy.
3. 4. 2023Aktualizováno3. 4. 2023, 21:12|

Důchodové opatření vlády je nesystémové. „Vypouštějí se balonky,“ tvrdí Nerudová

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.
19. 2. 2023Aktualizováno19. 2. 2023, 15:26|

Česko je jedinou zemí EU, která ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh v poměru k HDP. Ten stále patří k nejnižším

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl v pondělí statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
23. 1. 2023|

Druhá růžová vlna v Latinské Americe možná dosáhla svého vrcholu

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.
13. 1. 2023|

Inflace letos podstatně klesne, očekává Michl

Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
1. 1. 2023|

30 let zpět: Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 1993

O státním dluhu, příspěvcích na děti, inflaci i vývoji mezd hovořil na tiskové konferenci ministr financí Ivan Kočárník. Právě státní dluh se stal zcela novou výdajovou položkou v návrhu zákona o rozpočtu ČR pro rok 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 
30. 11. 2022|

Státní dluh by mohl v příštím roce vzrůst až na 3,075 bilionu korun

Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok počítá návrh rozpočtu s nárůstem dluhu na 2,779 bilionu korun. Návrh rozpočtu kapitoly Státní dluh doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.
2. 11. 2022Aktualizováno2. 11. 2022, 19:09|

Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl na 2,89 bilionu

Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
21. 10. 2022Aktualizováno21. 10. 2022, 16:50|

Česko se zadlužuje nejrychleji ze všech zemí Unie, varoval NKÚ

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Současně uvedl, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
29. 8. 2022Aktualizováno29. 8. 2022, 12:34|

Trussová chce Britům snížit daně. Po „cukru“ ekonomice rychle vyhládne, varoval v debatě Sunak

Dva poslední kandidáti na křeslo britského premiéra a lídra Konzervativní strany Liz Trussová a Rishi Sunak se v pondělí utkali v televizní debatě, kde se střetli kvůli postoji k daním a veřejným výdajům. Současná ministryně zahraničí Trussová bývalému ministrovi financí Sunakovi například řekla, že jeho důraz na vyrovnání dluhu přivede britskou ekonomiku k recesi.
26. 7. 2022|

Státní dluh v pololetí stoupl na 2,7 bilionu korun

Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 242 miliard korun na 2,7 bilionu korun, vyplývá z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 257 tisíc korun.
18. 7. 2022|

Ekonomika Srí Lanky se zhroutila, uvedl premiér. Varoval před pádem „na úplné dno“

Zadlužená ekonomika Srí Lanky se po měsících nedostatku potravin, pohonných hmot a elektřiny zhroutila, prohlásil v parlamentu srílanský premiér Ranil Vikremesinghe, který působí zároveň jako ministr financí. Jihoasijská země čelí podle premiéra mnohem vážnější situaci, než je pouhý nedostatek některých základních surovin.
22. 6. 2022|

Obrana i ministerstvo práce dostanou příští rok z rozpočtu víc peněz

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Víc peněz by mělo jít i na obsluhu státního dluhu. Dokument k přípravě státního rozpočtu na rok 2023 minulý týden projednala vláda. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, ministerstvo financí ale plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu.
6. 6. 2022Aktualizováno6. 6. 2022, 16:58|

Tempo růstu státního dluhu je rizikem pro udržitelnost veřejných financí, upozorňuje NKÚ

Téměř devadesát procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. To vedlo k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu. Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Ve zveřejněné výroční zprávě za loňský rok to píše Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
4. 4. 2022Aktualizováno4. 4. 2022, 12:36|

Schodek klesne pod 280 miliard, plánuje Stanjura. Rozpočet by chtěl mít schválený ve středu

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.
30. 1. 2022|