Maia Sanduová

Rezoluce přijatá představiteli neuznávané separatistické republiky Podněstří má patrně za cíl ospravedlnit případný zásah ze strany Moskvy, přičemž nelze vyloučit vojenskou intervenci, informoval ve své analýze Institut pro studium války (ISW). Zatímco moldavská vláda zasedání separatistů označila za podvod, z Moskvy zní, že ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou. Poskytnutí vojenské pomoci ze strany Moskvy do Podněstří by však bylo pro Rusko obtížné, napsal ISW.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Český prezident Petr Pavel po jednání s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou na Pražském hradě vyjádřil její zemi podporu v cestě do Evropské unie. Evropa musí podle něj být jednotná, aby v Moldavsku nedostávaly prostor státy, které ho chtějí rozvracet a destabilizovat. Sanduová poděkovala za českou rozvojovou spolupráci i podporu evropské integrace. Obě hlavy státu předtím společně vystoupily při slavnostním zahájení konference Forum 2000.

Zkušenosti s dezinformacemi a hybridním válčením ukazují, že demokracie je zranitelná a nelze ji brát za samozřejmou, řekl český prezident Petr Pavel ve svém projevu, kterým zahájil plenární zasedání 27. ročníku konference Forum 2000. Česko se podle něj v posledních letech zaměřilo na rozvojovou a transformační spolupráci v zemích, které procházejí stejným procesem jako Česká republika v 90. letech minulého století, stále však roste nutnost bránit demokracii i v demokratických společnostech.

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Summit vrcholných politiků Evropského politického společenství (EPC) ukázal jednotu a sílu v době, kdy Evropa čelí největší vojenské agresi od druhé světové války, řekla ve čtvrtek moldavská prezidentka Maia Sanduová. Akce v Moldavsku se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o jeho první návštěvu v sousední zemi od zahájení obnovené ruské invaze loni v únoru. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku.

Moldavská vláda vrací úder opozici. Po nedávných protestech odkrývá ilegální financování strany, která je pořádala. Za vším podle Kišiněva stojí Kreml a jeho podporovatelka Marina Tauberová. Ta chtěla ze země odletět, moldavská policie ji ale zadržela. Na letiště zamířila i přesto, že měla zákaz vycestovat.

Moldavsko chce jednat o stažení ruských vojáků ze svého území v Podněstří, kde žije asi 350 tisíc obyvatel. Jde o oblast velkou jako Zlínský kraj, která formálně patří Moldavsku, ale okupuje ji Rusko. Podle vládních představitelů se Podněstří stává centrem provokací proruských sil, které usilují o převrat v celé zemi.

Ukrajina porazí ruské zlo, řekl v pátek v severoukrajinské Buči ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve městě si společně s delegacemi ze Slovenska, Chorvatska, Slovinska a Moldavska připomíná rok od jeho osvobození od ruské okupační armády. Informovala o tom agentura AFP.

Moskva chce do roku 2030 získat moc nad Kišiněvem, ukazuje dokument úřadu v Kremlu, který se podařilo získat mezinárodnímu konsorciu médií. Moldavsko neplánuje napadnout vojensky, ovládnout se jej pokusí hybridní válkou. Přestože se země po ruské invazi na Ukrajinu přiblížila Západu, Moskva se ji pokouší politicky destabilizovat. Platí protesty proti proevropské vládě a šíří dezinformace.

Podporovatelé opoziční proruské strany Šor v neděli v moldavské metropoli Kišiněv protestovali proti prozápadně orientované vládě. Ve městě se odpoledne sešlo několik tisíc lidí, kteří podobně jako při předchozích protestech požadovali okamžitou demisi kabinetu i prezidentky Maii Sanduové. Moldavská policie zároveň pode agentury AP oznámila, že zmařila spiknutí vyvolat v rámci protestu masové nepokoje.

Moldavsko se obává, že Moskva plánuje v zemi převrat za účelem zvrátit její prozápadní kurz. Úřady v týdnu vyhostily dva cizince, kteří měli podle zpravodajců za úkol destabilizovat stát. Moldavský vzdušný prostor několikrát narušily ruské střely i podezřelý balon, aerolinie WizzAir kvůli tomu ruší lety. Rusko a Ukrajina se navíc od února vzájemně obviňují z plánované vojenské provokace „pod falešnou vlajkou“ v Podněstří, v němž zůstává asi 1500 ruských vojáků. Panují obavy, že by Rusko mohlo takovou akci využít jako záminku pro anexi separatistického regionu podobně jako kdysi v případě ukrajinského Krymu.

Moldavsko popřelo ruské obvinění, že se v odštěpeneckém regionu Podněstří připravuje ozbrojená provokace Ukrajinců. Země se od počátku války na sousední Ukrajině obává, že se Moskva snaží destabilizovat i její demokratický systém a utnout evropské ambice. Před dvěma týdny v Moldavsku rezignovala prozápadní vláda – kvůli hospodářské krizi a nátlaku proruské opozice.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v televizním projevu prohlásila, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně odsouhlasili udělení kandidátského statusu Ukrajině, která čelí ruské invazi, a sousednímu Moldavsku. Kandidaturu ve čtvrtek doporučili také europoslanci. Gruzii udělení statusu v budoucnu unijní lídři podmínili splněním podmínek stanovených Evropskou komisí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Moldavské úřady zadržely bývalého proruského prezidenta Igora Dodona. Stalo se tak v den, kdy pracovníci moldavské bezpečnostní služby a protikorupční agentury pod dohledem prokurátorů provedli v domě bývalé hlavy státu prohlídku kvůli podezření z korupce a vlastizrady. Dodon stál v čele země v letech 2016 až 2020, v úřadu ho vystřídala proevropská Maia Sanduová.

Ministerstvo vnitra neuznávaného Podněstří, které ovládají proruští separatisté, v úterý obvinilo Ukrajinu, že z jejího území odstartoval bezpilotní letoun s trhavinou a kanystrem se zápalnou směsí. Informuje o tom ruská agentura TASS. Podle ukrajinské armády se v Podněstří chystá evakuace rodin ruských důstojníků, větší detaily ale Kyjev neposkytl.

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Nedělní předčasné parlamentní volby v Moldavsku vyhrála proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové. Získala více než padesát procent hlasů a bude moci sama sestavit vládu. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na výsledky, které zveřejnila ústřední volební komise po sečtení 99,58 procenta hlasovacích lístků.

Moldavsko je zemí „na hranici,“ o vliv tam usilují Evropská unie i Rusko. Právě mocenské boje mezi proevropskými a proruskými silami určují vedle hluboko zakořeněného oligarchického systému do značné míry tamní vývoj. Jejich poslední kolo proti sobě postavilo nově zvolenou hlavu státu Maiu Sanduovou, proreformní političku usilující o zlepšení vztahů s EU, a dosavadní parlament ovládaný stranou proruského exprezidenta Igora Dodona. Teď se zdá, že Sanduová získala navrch. Po měsících tahanic parlament rozpustila a vyhlásila předčasné volby, v nichž by teď vyhrála právě její někdejší strana.

Tisíce lidí demonstrovaly v Kišiněvě před sídlem parlamentu, kde poslanci loajální k odcházejícímu proruskému prezidentovi připravili jeho prozápadní nástupkyni o klíčovou pravomoc. Jejich krok má zabránit nové prezidentce Maie Sanduové kontrolovat mocnou tajnou službu. Návrh předložený vládnoucími socialisty schválilo 51 z celkem 101 členů parlamentu, uvedla agentura AP s tím, že provládní většina také bez debaty schválila státní rozpočet na příští rok.

Bývalá moldavská premiérka a ekonomka Světové banky Maia Sanduová porazila v nedělních prezidentských volbách dosavadního proruského prezidenta Igora Dodona, informuje agentura AFP. Po sečtení 99,07 procenta hlasů má Sanduová podporu 57 procent voličů, Dodon za ní zaostává o 14 procentních bodů.