Michal Stehlík

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

První kolo prezidentské volby se v Česku odehraje přesně za půl roku. Už nyní ale ve společnosti vzbuzují emoce jména prvních ohlášených i možných kandidátů, kteří chtějí nahradit současnou hlavu státu Miloše Zemana. Podle bývalého kandidáta a spisovatele Michala Horáčka je současný způsob voleb demokratičtější než dřív. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je ale naopak přesvědčen, že zavedení přímé volby prezidenta byl populistický krok. Společně s historikem Michalem Stehlíkem a komentátorem Davidem Klimešem diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Akademický senát zvolil novou rektorkou Univerzity Karlovy (UK) Milenu Králíčkovou už v prvním kole hlasování. Její funkci ještě musí potvrdit prezident. Nejstarší a největší univerzitu v zemi povede do roku 2026. Dosavadní prorektorka byla zvolena jako první žena v historii školy.

Tři mrtví komunisté zůstali ležet na chodbě školy v Babicích na Třebíčsku přesně před 70 lety. Čtvrtý byl těžce raněn. Případ nebyl nikdy zcela přesně objasněn, tehdejšímu režimu však posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků bránících se kolektivizaci, které ale probíhalo již v předchozích měsících. V následných procesech bylo odsouzeno na sto lidí, z toho jedenáct z nich k trestu smrti.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

30. výročí 17. listopadu víří spolu s oslavami i téma samotné společenské změny. Sametová revoluce byla před 30 lety bránou, kterou Československo vstoupilo do demokratického světa. Přesto se najdou lidé, kteří její význam podceňují nebo dokonce zkreslují a pomocí řetězových e-mailů, sociálních sítí či dezinformačních webů šíří bludy o revoluci a o jejích tvářích, o Chartě 77, nebo o životě v totalitě. Tématu se věnovaly redaktorky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.