Provokace

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Ukrajina je připravena zahájit protiofenzivu proti ruským silám, které po loňské invazi obsadily východ země. V rozhovoru to stanici BBC řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Protiofenziva může začít kdykoliv, Ukrajina má podle něj teď „historickou příležitost“ a nesmí udělat chybu.

Spojené státy americké v sobotu podle agentury AFP vyzvaly Čínu, aby přestala s „provokativním a nebezpečným chováním“ v Jihočínském moři. Tam se k sobě v posledních dnech několikrát nebezpečně přiblížila filipínská a čínská plavidla. Manila a Peking se kvůli tomu navzájem obvinily z vyvolávání námořních incidentů.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Americký prezident Joe Biden zahájil návštěvu Jižní Koreje. Na americké letecké základně v Osanu na severozápadě země jej přivítali jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin a generál velící americkým jednotkám v Jižní Koreji Paul LaCamera společně s dalšími americkými a jihokorejskými představiteli.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Rusko by mohlo opět útočit na Ukrajinu z běloruského území. Varuje před tím generální štáb ukrajinské armády, který také upozorňuje na hrozbu provokací a na pokračující stahování ruských sil k ukrajinským hranicím. Podle Londýna usiluje Rusko o trvalou kontrolu nad Chersonskou oblastí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruská armáda se chystá na další početné ztráty. OSN odpoledne oznámila, že probíhá operace, jejímž cílem je evakuovat lidi z areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, posléze informaci potvrdil i ukrajinský prezident a později rovněž ruské ministerstvo obrany. Evakuace obyvatel z ostatních částí města je přerušená do pondělních 08:00 (07:00 SELČ), uvedla městská rada Mariupolu. Další pomoc Ukrajině slíbil i německý kancléř Olaf Scholz.

Jako „černé motýly“ označují přeživší ohořelé kusy papíru a nábytku vznášející se po bombových útocích. Stejně se jmenuje výstava, kterou v pražském Centru současného umění DOX připravila společnost Člověk v tísni. Španělští fotografové Manu Brabo a Albert Lores svými snímky zachytili Ukrajince v jejich válkou zasažené zemi.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Agenti ruské tajné služby FSB v Petrohradě zadrželi estonského konzula, který podle nich získával utajované informace od ruského občana. S odvoláním na FSB o tom informovala ruská tisková agentura TASS. Podle Tallinu se jedná o provokaci ze strany Moskvy.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Martin Ignačák nedostane od státu dalších 477 tisíc korun jako odškodné za trestní stíhání. Ve čtvrtek o tom pravomocně rozhodl soud, který poukázal na to, že muž se aktivně podílel na neetickém jednání. Ministerstvo spravedlnosti Ignačákovi podle soudu už dříve přiznalo 910 tisíc korun. Anarchista dříve čelil obžalobě za to, že připravoval teroristický útok na vlak. Stíhání trvalo bez jednoho měsíce tři roky, z toho 518 dní strávil mladík ve vazbě. Po státu se za to domáhal celkem 4,2 milionu korun.

Írán uvedl, že inspektorka Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nebyla minulý týden vpuštěna do jaderného zařízení v Natanzu, jelikož se u ní našly stopy trhaviny. MAAE v oficiálním prohlášení tvrzení rozporovala, zatímco americká zástupkyně v agentuře Jackie Wolcottová počínání Íránu označila za šokující provokaci. Znepokojení vyjádřila také Evropská unie. MAAE dohlíží na íránské jaderné provozy. Inspektorka nebyla vpuštěna do zařízení 28. října.