Senátor

Ústavní soud (ÚS) ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl a odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i dalších budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou.

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

Dva senátní výbory nedoporučily Pavla Simona na post ústavního soudce, vytýkají mu některé verdikty či jeho angažmá v oblasti čínských cvičení Orel v hnízdě. Ústavní právník a poradce prezidenta Jan Kysela v Událostech, komentářích řekl, že najít někoho, s kým by se ztotožnil každý senátor, je nemožné. Myslí si také, že zatím není důvod k tomu, aby prezident od nominace Simona ustupoval.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer z klubu Starostů a Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než sto lidí za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Napsal to server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, dodal Hilšer na sociální síti.

V domě amerického prezidenta Joea Bidena našli pracovníci ministerstva spravedlnosti v závěru minulého týdne další důvěrné vládní dokumenty. Jde o písemnosti z doby, kdy Biden sloužil jako senátor a později jako viceprezident Obamovy administrativy.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se chce po volbách sejít se svými podřízenými ohledně změn v zákoně o volbě prezidenta. Na Twitteru napsal, že rozdílné výklady zákona mohou vyvolávat otázky, které může nyní vyřešit jen Nejvyšší správní soud.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části liniového zákona, tedy normy, která urychluje klíčové stavby dopravní, energetické a elektronické infrastruktury. Podle skupiny senátorů, která se na soud obrátila v roce 2018, zákon odporuje ústavnímu pořádku. Pro konkrétní stavby zavádí jiný režim než pro ostatní, navíc podle neúspěšného senátorského návrhu nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků, například usnadňuje vyvlastňování a omezuje možnosti právní obrany.

Ve věku 98 let zemřel ve Spojených státech bývalý senátor a neúspěšný kandidát na amerického prezidenta Bob Dole. O úmrtí republikána, který v politice strávil desítky let, na Twitteru informovala nadace jeho manželky Elizabeth Doleové. Prezident USA Joe Biden Dolea označil za státníka, jakých v historii země bylo jen pár.

Vladimir Putin podepsal zákon, který rozšiřuje imunitu pro bývalé hlavy státu. Nově se vztahuje také na případné delikty, jichž by se dopustili po odchodu z Kremlu. Stvrdil také zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn.

Uvolnění zastupitelé, kteří jsou zároveň členy Poslanecké sněmovny, Senátu či vlády, budou nadále brát odměny nižší o 60 procent. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí obecního zřízení, krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze. Právní úprava podle soudu není protiústavní.

Voliči si budou už na začátku října vybírat kromě krajských zastupitelů také novou třetinu senátorů. Do boje o senátorská křesla se po vypršení šestiletého mandátu hlásí někteří stávající senátoři i řada nových kandidátů. Web ČT24 přináší ve své analýze přehled o tom, kdo je typickým kandidátem na senátora v letošních volbách, a představuje, jak se uchazeči za téměř čtvrtstoletí od prvních senátních voleb změnili.

Je to poprvé v historii USA, co prezidenta v impeachmentu nepodpořil senátor jeho vlastní strany. Svědomí nad partajní příslušnost pozdvihl Mitt Romney, který přitom patří k významným republikánům. Právě on v roce 2012 ve volbách vyzval úřadujícího demokratického prezidenta Baracka Obamu.

Ve věku 78 let zemřel někdejší český politik Jan Stráský, který byl posledním federálním předsedou československé vlády. Informaci přinesl Deník.cz a potvrdila ji řada zdrojů ze Stráského okolí. Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví po odchodu z politiky stál v čele Národního parku Šumava a také byl předsedou Klubu českých turistů.