Suroviny

Vstupem Finska a v budoucnu zřejmě i Švédska do Severoatlantické aliance se délka arktického pobřeží rozdělí mezi NATO a Rusko na polovinu. Tak jako za studené války se 14,5 milionu čtverečních kilometrů Arktidy vrátilo do hledáčku válečných stratégů Washingtonu i Moskvy.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Čína zahájila práci na jednom z nejhlubších vrtů na světě, který by měl dosáhnout až 11 100 metrů hluboko. Cílem projektu je oficiálně studium vnitřní struktury a vývoje Země, ale průmyslovou velmoc zajímají především zdroje, které se tam mohou nacházet.

Svatby se letos oproti minulému roku prodraží o desítky procent. Česká televize oslovila několik svatebních agentur, podle kterých si páry nejvíce připlatí za catering a prostory, někdy až dvojnásobně. Zájem o svatby ale přesto neklesá. Někteří ale místo tradičních míst volí levnější sokolovnu nebo kulturní dům.

Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně čtyřicet procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím nově zveřejněné návrhy Evropské komise (EK), které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.

Evropský zbrojní průmysl je závislý na Moskvě i na Pekingu. Zásadní surovinou pro výrobu moderních zbraní jsou totiž kovy vzácných zemin, které se těží v Číně a do Evropy jsou přepravovány po ruské železnici. Materiál potřebný pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putuje po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.

Zdražování se nevyhýbá ani školním jídelnám. Rodiče letos platí za obědy svých ratolestí asi o 15 procent víc. Kvůli obavám z dalšího růstu cen surovin navrhuje ministerstvo školství ještě navýšit cenové limity, za které se ve školách vaří. Přibývá ale přitom rodin, které si obědy pro děti nemůžou dovolit.

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Cena dřeva je nejvyšší za posledních dvacet let. Vyplývá to z výkupních cen na Šumavě nebo v městských lesích. Šumavský národní park začal díky tomu na dřevu znovu vydělávat. Ještě před dvěma roky, kdy byla cena historicky nejnižší, se lesníci dostávali pod výrobní náklady, v současnosti je výrazně dražší i to nejméně kvalitní dřevo určené papírnám.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun, oznámila skupina v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZu mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Výsledky výrazně překonaly odhady analytiků. Překvapil je především čistý a provozní zisk. Důvodem jsou mimo jiné vysoké ceny elektřiny.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl ve své kandidátské řeči na kongresu strany, že se vláda chystá připravit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti Česka. Cílem je napravit „léta neřešenou“ závislost republiky na fosilních palivech z Ruska v horizontu pěti let.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

Nebývalý příliv zákazníků nyní zažívají sběrny druhotných surovin. Výrazně totiž roste cena materiálů. U některých kovů stoupla i téměř trojnásobně. Nejdražší je stále měď. Také cena sběrného papíru je stále vyšší.

Státy jsou stále více než kdy jindy závislé na zemním plynu, který vytápí domácnosti i dodává elektřinu průmyslu, kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Na trhu však není k dispozici takové množství plynu, které by mohlo pohánět oživení z pandemie i doplnit vyčerpané zásoby před nástupem chladných měsíců. Státy se tak předhánějí, kterému se podaří nabídnout více, aby získal dodávky, protože země jako Rusko se snaží udržet více této suroviny doma, a s poklesem teplot se situace zřejmě zhorší. Krize v Evropě je předzvěstí problémů pro zbytek planety, píše agentura Bloomberg.

Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Dařilo se i průmyslu, který v květnu vzrostl o čtvrtinu, kdy se objem nových zakázek zvýšil téměř o polovinu. V přebytku ve výši 6,3 miliardy korun skončil zahraniční obchod, meziročně byl o 6,9 miliardy korun lepší.

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Kovy a dřevo v posledním půlroce prudce zdražují, v průměru asi o třetinu. V Česku navíc volně prodejného dřeva ubývá. Mimo jiné proto, že je postupně míň stromů napadených kůrovcem určených k těžbě.

Firmám v Česku chybí suroviny nebo jim je dodavatelé nabízejí výrazně dráž. Příčin nedostatku vstupního materiálu je víc. Menší množství zpracované ropy, pandemie koronaviru i problémy s dopravním spojením mezi Evropou a Asií. Ekonomové upozorňují, že to ohrožuje zejména malé a střední podnikatele.

Na Dole Lazy v Orlové na Karvinsku, kde před rokem skončila těžba černého uhlí, stále pracuje zhruba 60 lidí. Ti se starají o zajišťovací provoz a bezpečnost dolu. Před rokem v místě pracovalo přibližně 350 lidí. Firma je tehdy nepropouštěla, zaměstnanci z Lazů buď šli do hornického důchodu, nebo byli přesunuti do jiných provozů na Karvinsku. Současní pracovníci udržují v provozu těžní zařízení, zajišťují větrání, kontrolují ovzduší a zároveň se podílejí na přípravě lokality pro budoucí úplné uzavření.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Úřady práce v Česku evidují už 9100 žádostí o kurzarbeit, až sedmdesát procent z nich je však vyplněno špatně a úředníci je museli stornovat. Jenom v úterý přibylo více než pět tisíc žádostí, řekla to mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková. Šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý oznámil změny pro takzvané pendlery, ti budou v zahraničí nově pracovat dva týdny a poté nastoupí dvoutýdenní karanténu. Sdružení Pendleři bez hranic úpravu kritizuje, situaci pracovníků v zahraničí prý nezlepší.