Dobrovolník

Ukrajinci nedostatek dělostřelecké munice nahrazují drony. Na frontu je vozí i čeští dobrovolníci, jen během března organizace Vozím drony obstarala 830 strojů. Nejpoužívanější jsou sebevražedné drony, ale Češi dokážou sehnat i inovativní prototypy.

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.

Po boku ukrajinských obránců bojují proti ruským okupantům také někteří čeští občané. Povolení připojit se do tamní armády jich získalo od prezidenta Petra Pavla a jeho předchůdce Miloše Zemana přes sto padesát. Na bojišti našli také nové přátele.

Jan Trčka odešel bojovat na Ukrajinu během prvním dnů ruské plnohodnotné invaze. Byl u vzniku mezinárodní legie, bojoval v Luhansku a v současnosti je nejdéle sloužícím legionářem u své jednotky, pro kterou zajišťuje logistiku, nákup zbraní i fundraising.

Téměř třicetitunový viklan v Kadově na Strakonicku, který se nedávno po rozkývání sesunul, je opět na svém místě. Zpátky ho v sobotu vrátili dobrovolníci v čele s experimentálním archeologem Pavlem Pavlem. Ten v roce 1986 rozpohyboval slavné sochy na Velikonočním ostrově.

Domovy pro seniory a další sociální služby stále častěji využívají pomoc brigádníků i dobrovolníků. Zejména v letních měsících se díky nim daří dočasně nahradit zaměstnance, kteří jsou na dovolené, nebo i nemocné pracovníky. Navíc jejich laický pohled bývá často pro zařízení i seniory přínosem.

Kuchyně v kamionu parkujícím na ulici v ukrajinském Mykolajivu pomáhá zemi sevřené hladem. Humanitární pracovníci připravují tisíce porcí jídla pro lidi z Chersonské oblasti.  Ukrajinci stojí na jídlo fronty. Aby ho dobrovolníci dopravili k potřebným, musejí často absolvovat nebezpečnou cestu v neprůstřelných vestách a nikde se dlouho nezdržovat. Ruský útok může poblíž fronty přijít kdykoli. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.

V Česku je na vzestupu takzvaný homesharing neboli sdílená péče. Výchova dětí s mentálním nebo kombinovaným postižením je pro rodiče náročná, zabírá jim často veškerý čas. Síly jim pomáhají nabrat hostitelé, kteří se o děti pravidelně nějakou dobu starají. Dobrovolníků je ale výrazně méně než rodin, které by jejich služeb využily.

Čeští dobrovolníci, kteří působí na Ruskem napadené Ukrajině, mají na dosah velmi výkonného pomocníka. Pořádají sbírku na šestimístné obrněné auto Iveco, které chtějí využít hlavně při evakuaci zraněných vojáků. Vozidlo sice dobrovolníkům zatím nepatří, od dosavadního majitele ale už získali svolení začít s jeho úpravami.

Voda z Kachovské přehrady zatopila asi 600 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti s více než 3300 domy. Ze zaplavených lokalit se musely evakuovat přes dva tisíce lidí. Ruské síly opět ostřelovaly postižené město Cherson i přilehlé oblasti, kde pomáhají i čeští humanitární dobrovolníci, včetně Richarda Křesiny, který byl hostem vysílání ČT24.

Jezdí do míst, ze kterých jiní utíkají. Čeští dobrovolní medici z různých projektů nejen pomáhají ošetřovat zraněné, ale také už vycvičili stovky ukrajinských vojáků. Výcviku těch, kteří jezdí pomáhat na Ukrajinu, se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali ho Michal Kubal a Martin Řezníček. Řeč byla také o bezpečnosti na českých řekách či dezinformacích kolem vyúčtování elektřiny. Pořad se zabýval také cvičením českých a amerických vojáků.

Zakladatel Projektu Phoenix, český medik, který byl v březnu vážně zraněn po zásahu šrapnelem na Donbase a poté v dubnu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice, v pondělí zemřel. Na sociálních sítích to uvedli zástupci projektu Phoenix. Mluvčí ÚVN Jitka Zinke úmrtí nepotvrdila. Pouze uvedla, že informace o pacientech lze poskytnout jen oprávněným osobám. Také mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že mu nepřísluší událost komentovat. Podle dřívějších informací ministerstva zahraničí padli na Ukrajině při bojích proti ruské armádě dva čeští dobrovolníci. Jeden letos v březnu, druhý loni v červnu.

V šesti krajích Česka začaly středečním dnem Dny dobrovolnictví. Lidé si při nich mohou vyzkoušet, jaké to je pomáhat například klientům v domovech pro lidi se zdravotním postižením, pacientům v nemocnicích či ve vesnicích zasažených tornádem. Program, který potrvá až do soboty 29. dubna, je dostupný na oficiálních stránkách akce.

Za čtrnáct měsíců trvání ruské invaze na Ukrajinu dostalo výjimku ke službě v ukrajinské armádě 132 Čechů. Všechny udělil bývalý prezident Miloš Zeman. Současná hlava státu, Petr Pavel, zatím žádnou žádost neobdržel, uvedl server iRozhlas.

Český medik, který byl vážně zraněn na Donbase, byl v úterý převezen do Kyjeva, kde mu poskytuje péči zdravotnický personál. Informoval o tom mluvčí projektu Phoenix, v rámci kterého medik pomáhal na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Kvůli vážnému stavu není v blízké době možný převoz dobrovolníka do Česka.

Za údery proti armádě ruského vůdce Vladimira Putina a jeho režimu někdy stojí i ruská uskupení, která symptatizují s Ukrajinci. Dobrovolnická jednotka v čele s velitelem Fortunou se třeba přihlásila k akci v ruské Brjanské oblasti. Velitel jednotky říká, že bojují za dobro obou národů — ukrajinského i ruského.

O víkendu na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně. Potvrdil to mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle informací resortu jde o druhý takový případ za poslední rok.

Pomoc, kterou lidé z Česka posílají vojákům bránící se Ukrajiny, za víc než rok trvání války zahrnuje léky a potraviny, ale i elektrocentrály, kamery na noční vidění nebo auta pro přepravu zraněných. Jednou z nejdůležitějších součástí boje ale pro ukrajinské vojáky zůstává hlavně několik druhů dronů včetně těch od českého výrobce.

Na ukrajinském Donbase utrpěl zranění český medik-dobrovolník, který pomáhá s ošetřováním vojáků raněných v boji. Podle mluvčího organizace Phoenix jej zasáhl šrapnel v důsledku dělostřeleckého útoku. Poranění mluvčí označil za „relativně vážná“, podle ministerstva zahraničí jeho aktuální stav neumožňuje převoz do Česka. Dobrovolník pomohl zachránit desítky lidí.

Rok od velké ruské invaze na Ukrajinu zaznamenaly úřady už více než 71 tisíc válečných zločinů. Podle ukrajinské prokurátorky se dosud podařilo obžalovat 280 osob, z toho 99 případů už projednávají ukrajinské soudy. Šestadvacet obviněných si vyslechlo první verdikt. Přispěla k tomu i neúnavná práce dobrovolníků, kteří natáčejí, fotí a dokumentují, aby získali důkazy o zásazích civilních cílů. Ukrajincům pomáhají mapovat situaci také Češi. Natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Do bojů na východě Ukrajiny proti ruským okupantům se zapojil i pluk Kalinovského, který je složený z běloruských dobrovolníků. Pět měsíců v něm sloužil také Hleb Huňko. Přihlásil se hned na začátku války, 25. února 2022. Ten den mu bylo osmnáct let. Dokud bude v Bělorusku u moci Alexandr Lukašenko, do vlasti se Huňko vrátit nemůže. Hrozí mu tam totiž smrt nebo dlouhé vězení za zapojení do bojů na Ukrajině. Huňko však věří, že režim brzy padne. Natáčel s ním David Miřejovský.

Reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová navštívily české dobrovolníky, kteří se v oblasti Donbasu zapojili do obrany ukrajinského území před ruskou armádou. Jsou mezi nimi bývalí vojáci, ale například i lékař, který ještě donedávna působil v jedné východočeské nemocnici. Na rozdíl od jihoukrajinského Chersonu, který se v minulých týdnech dočkal osvobození od ruských okupantů, na Donbasu se fronta zasekla a nadále se zde vedou těžké boje.

Dočasnou ochranu už v Česku získalo přes 370 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Důvodem k jejímu odmítnutí je dvojí občanství, které úřady prověřují například u některých Ukrajinců romského původu. Podle policie se prokázalo jen v necelých třech procentech těchto případů. Od příštího týdne vznikne jednotná evropská databáze, díky které má být snadnější zjistit, kdo a kde se už registroval.