TÉMA

Reformy

V Argentině proběhla jednodenní stávka na protest proti reformám prezidenta Mileie

Největší argentinské odbory vyhlásily ve středu dvanáctihodinovou stávku a v centru Buenos Aires zahájily velkou demonstraci proti tvrdým úsporným opatřením a reformám nového libertariánského prezidenta Javiera Mileie. Akce, která zasáhla odvětví od dopravy po banky, je největším projevem odporu proti jeho plánům na škrty ve výdajích a privatizaci od jeho nástupu do funkce minulý měsíc, kdy slíbil napravit ekonomiku zmítanou 211procentní inflací a paralyzujícím zadlužením.
24. 1. 2024|

Vláda by měla v ekonomických reformách přidat, říká Kalousek

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek vyčítá současné koaliční vládě mimo jiné to, že „neuklízí po vládách předchozích“. Sám by si přál razantněji snižovat státní výdaje, uvedl v Interview ČT24. Kabinet by podle něj měl o problémech v rozpočtu lépe informovat veřejnost. Také vyvracel, že by se chystal v dohledné době zakládat vlastní politickou stranu, neurčitě vidí své angažmá v budoucích volbách.
9. 1. 2024|

Nový nigerijský prezident chce pozvednout ekonomiku, čelí ale kritice

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.
28. 6. 2023|

„Falešné, mimo a zásadně špatné,“ plísní Klaus vládní úspory. „Jako prodejci hrnců,“ kritizuje Středula

Podle bývalého prezidenta Václava Klause je plánovaný konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, pouze hrou na škrty a nepřináší nic konkrétního. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj vytváří „mlhu“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Vyzval ho proto, aby před lidmi místo zavalení čísly vystoupil s tím, že nutné kroky pro zastavení zadlužování budou společnost muset bolet. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula plánované vládní změny rovněž vnímá negativně a stěžuje si na nedostatek komunikace. Počítá s tím, že odbory přistoupí ke stávkové pohotovosti.
11. 5. 2023|

Ukrajina se potýká s korupcí i v době války, rezignovali vysocí úředníci

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.
24. 1. 2023Aktualizováno24. 1. 2023, 14:20|

Trussová vyměnila ministra financí a oznámila částečné zrušení ekonomických plánů

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.
14. 10. 2022Aktualizováno14. 10. 2022, 17:26|

Z premianta na konec fronty. Gruzie sešla z reformní cesty, změně kurzu brání „uchvácený stát“

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.
15. 8. 2022|

Bohoslužba v Betlémské kapli připomněla Husa i Komenského

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.
6. 7. 2022|

30 let zpět: ODS a HZDS se dohodly na nové vládě

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 6. 2022|

Macronova koalice podle prognóz ztratí většinu v Národním shromáždění

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.
19. 6. 2022Aktualizováno20. 6. 2022, 00:05|

30 let zpět: Česká iniciativa

Na Václavském náměstí v Praze pokračovala podpisová akce volného sdružení občanů Česká iniciativa. Signatáři podporovali kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta a Václava Klause v zahájených reformách. V případě, že by nebylo možné vytvořit fungující federaci, požadovali i vypsání referenda o samostatnosti České republiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
11. 6. 2022|

Hizballáh a jeho spojenci ztratili v Libanonu parlamentní většinu

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.
17. 5. 2022|

Macrona čekají ještě volby do parlamentu, bude čelit rostoucímu vlivu krajní pravice a levice

Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavuje novou vládu pro své druhé volební období. Staronový šéf Elysejského paláce má připravený ambiciózní plán reforem, k jejich prosazení ale potřebuje většinu v Národním shromáždění. Volby do něj proběhnou v červnu.
29. 4. 2022|

Příchod uprchlíků policie zvládá, i když se připravovala na řádově menší intenzitu, říká nový policejní prezident

Policie podle svého nového prezidenta Martina Vondráška zvládá uprchlickou vlnu v České republice dobře. V souvislosti se stíháním trestných činů spojených se schvalováním ruské agrese zdůraznil, že speciální útvary přečiny spíš monitorují. „Naše útvary, které mají na starost zločin ve virtuálním prostoru, dělají neustálý screening internetového prostředí. Nestačí závadný projev, ale musíme říci, jestli je trestněprávně relevantní nebo není,“ upřesnil policejní prezident pořadu Interview ČT24. Odmítá, že by policie potlačovala přečiny ve virtuálním prostoru po začátku války na Ukrajině víc než dříve.
5. 4. 2022|

Bulharsko má nového premiéra Kirilla Petkova. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů

Bulharský prezident Rumen Radev v sobotu svěřil mandát k sestavení nové vlády Kirillu Petkovovi, spolupředsedovi protikorupčního uskupení Pokračujeme ve změně (PP), které vyhrálo listopadové volby. Oznámily to tiskové agentury. Petkov řekl prezidentovi, že již sestavil širokou koaliční vládu, která je připravena v pondělí nastoupit do úřadu, aby ukončila dlouhotrvající politickou krizi v balkánské zemi. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů.
11. 12. 2021|

Před třiceti lety Jelcin zaujal místo prvního ruského prezidenta, odstartoval kariéru plnou zvratů

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.
10. 7. 2021|

Řecký diktátor, který se za války postavil silnějším Italům. Před 80 lety zemřel Ioannis Metaxas

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.
29. 1. 2021|

Schodek státního rozpočtu přesáhne 400 miliard, odhadují ekonomky. Schillerová to nevylučuje

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.
17. 1. 2021Aktualizováno17. 1. 2021, 16:21|

Macron chce po Libanonu zásadní reformy do tří měsíců, jinak hrozí sankcemi

Podruhé za poslední měsíc je francouzský prezident Emmanuel Macron v Libanonu. Svou návštěvou chce zdůraznit blízkost obou zemí. „Libanonci jsou pro Francouze bratři,“ prohlásil po příletu. Zároveň ale zdůraznil, že je potřeba provést během následujících tří měsíců reformy. Pokud tak Libanon neučiní, má se podle Macrona připravit na postih.
1. 9. 2020|

Hongkongská policie nasadila ostrou munici, demonstranti rozbili pobočku agentury Nová Čína

Sobotní protesty v Hongkongu byly jedny z nejnásilnějších za poslední týdny. Demonstranti při nich zdemolovali kancelář čínské státní agentury Nová Čína. Hongkongská policie proti davům nasadila slzný plyn, vodní děla, pepřový sprej, gumové projektily, ale i ostrou munici. Demonstranti na muže zákona házeli zápalné lahve, ničili obchody a podpalovali vstupy do metra. Protesty za udržení demokratických svobod pokračují ve městě už 22. týdnem.
2. 11. 2019Aktualizováno2. 11. 2019, 17:07|

Tisícové protesty v Libanonu. Vláda chtěla zdanit WhatsApp, v Bejrútu hoří barikády, desítky zraněných

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.
18. 10. 2019Aktualizováno18. 10. 2019, 20:00|