Symbol

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Dav lidí po protivládní demonstraci prošel Prahou, zastavil se u sídla ministerstva vnitra, jehož šéf Vít Rakušan (STAN) byl jedním z cílů kritických projevů řečníků. Lidé pak dorazili na Letenskou pláň, kde projevy pokračovaly. Po 18:30 pořadatel Jindřich Rajchl shromáždění ukončil. Premiér Petr Fiala (ODS) prý protivládní demonstraci zaznamenal jen okrajově. Rakušan ji vnímá jako legitimní projev nespokojenosti části lidí, za nepřijatelné ale má využívání nespokojenosti k podněcování nenávisti.

Česko má od pátku jedno nové město a jeden nový městys. Městem je nově Chýně v okrese Praha-západ, obec Radiměř na Svitavsku se zase stala městysem. Starostové 35 obcí, měst a městysů z celé republiky také v pátek v Praze převzali dekrety na obecní vlajky a znaky od předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).

Makety šibenic se v posledních týdnech staly leitmotivem protestů odpůrců pandemického zákona a dalších opatření na omezení epidemie covidu-19, včetně očkování. Objevují se nejen na demonstracích, ale i před domy politiků, se kterými protestující nesouhlasí. Podle behaviorálního patologa Andreje Drbohlava, který byl hostem Událostí, komentářů, je příčinou takto vyhroceného chování „informační chaos“.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Balkon vídeňského Hofburgu, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka Muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.

Nové vedení Ústeckého kraje chce nechat z průčelí budovy krajského úřadu odstranit plastiku srpu a kladiva. Sídlo úřadu čeká rekonstrukce, během které by deska se symboly totalitního režimu měla zmizet. Kraj by ji chtěl něčím nahradit, chystá k tomu uměleckou soutěž.

Mississippi se rozhodla odstranit symbol konfederace ze své vlajky. Je posledním státem v USA, který ho na standartě má. Ke změně stát přiblížilo v sobotu hlasování tamního kongresu vedeného republikány, uvedl server BBC.

Ačkoliv se Československo zrodilo 28. října 1918, až do března 1920 nemělo vlastní státní symboly. A zatímco znak nebo prezidentská standarta se za posledních sto let proměňovaly, vlajka vydržela s výjimkou válečných let až do současnosti. Století české vlajky si v pondělí lidé připomínají jejím vyvěšením.

Více než sto let od potopení Titanicu se kolem jeho vraku odehrává další drama. Společnost RMS Titanic plánuje vyzvednutí telegrafu, kterým posádka námořního kolosu volala o pomoc. Rozpadající se trosky lodi by ho totiž mohly pohřbít navždy. Proti se ale staví někteří archeologové a dokonce i britská a americká vláda.

Severokorejská média zveřejnila sérii fotografií, na nichž je zachycen vůdce země Kim Čong-un, jak na bílém koni zdolává zasněženou „posvátnou“ horu Pektu. Podle analytiků jsou takováto propagandistická gesta zpravidla předzvěstí nějakého zásadního prohlášení. Na 2750 metrů vysokou sopku Kim vystoupil také v roce 2017, několik týdnů před svým novoročním projevem, v němž se vyslovil pro zlepšení vztahů obou korejských států, připomněl zpravodajský server BBC News.