Luboš Dörfl

Kvůli úbytku soudních znalců se výrazně protahují soudní řízení. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl a vrchní státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. Vyjádřili se také k případu Čapí hnízdo, které Andrej Babiš (ANO) označil za politický proces. Podle Bradáčové jde z jeho strany o obhajobu v rovině politické kampaně.

Předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl dostal výtku kvůli pochybením při přidělování kauz. Trest mu udělil šéf pražského vrchního soudu. Na podezření týkající se toho, že někteří soudci dostávají případy v rozporu s rozvrhem práce, upozornila před několika měsíci Česká televize.

Soud poslal na základě návrhu státníh zástupce do vazby soudce Vrchního soudu v Praze a další dva obviněné v kauze údajného ovlivňování kauz a korupce. S informací o návhu na obžalobu přišla vrchní pražská zástupkyně Lenka Bradáčová. Žalobci se podle ní u většiny stíhaných bojí zejména možného ovlivňování svědků. Mezi obviněnými je soudce Zdeněk Sovák. Podle vyjádření předsedy vrchního soudu Luboše Dörfla pro server Lidovky.cz se policie zajímala o několik řízení, které Sovák mohl ovlivnit.

Luboš Dörfl je novým předsedou Vrchního soudu v Praze, po sedmi letech vystřídal Jaroslava Bureše. V čele soudu, který se zabývá odvoláními proti rozhodnutím krajských soudů v závažných trestních kauzách nebo například sporech ohledně hospodářské soutěže, by měl sám zůstat rovněž sedm let. Dörfl slíbil, že instituci více otevře a mimo jiné začne zveřejňovat některá pravomocná rozhodnutí.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval do čela Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla, který se ujme funkce 2. ledna. V čele soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému končí sedmileté funkční období. Dörfl zvítězil ve výběrovém řízení ministerstva spravedlnosti, do kterého se přihlásili dva zájemci. Druhým uchazečem byl současný místopředseda tohoto soudu Jan Sváček.

České předsednictví Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na pondělním zasedání to schválila vláda. Pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) ale nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.