Alfred Nobel

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která na toto ocenění dosáhla.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Nobelovu cenu za chemii letos dostali vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov za objev a vývoj kvantových teček – nanočástic, které jsou natolik malé, že jejich velikost ovlivňuje jejich vlastnosti.

Nobelovu cenu za fyziku letos dostali vědci Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L'Huillierová za experimentální metody extrémně krátkých světelných pulzů, které se využívají pro studium chování elektronů ve hmotě.

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Nobelovu cenu za literaturu v prosinci ve Stockholmu převezme francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Dvaaosmdesátiletá autorka si podle akademiků ocenění vysloužila „svou odvahou a klinickou pronikavostí, s níž odkrývá kořeny, odcizenost a kolektivní omezení osobní paměti“. Proslavily ji autobiografické knihy, skrze něž zároveň podává výpověď ženy o době.

Letošními laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal and K. Barry Sharpless. Odborná komise rozhodla, že si ji zaslouží za svůj příspěvek k vývoji procesů, které zjednodušily funkční chemii.

Letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziku se stali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Odborná komise rozhodla, že si ji zaslouží za lepší pochopení toho, co se děje v kvantových stavech.

Začátek října je pravidelně spojený se sezonou Nobelových cen. Šest dní, šest cen a nejméně šest osob, z nichž se stanou světoznámé osobnosti.

Královská švédská akademie věd oznámila, že letos získali Nobelovu cenu za chemii Benjamin List a David W.C. MacMillan za výzkum takzvané organokatalýzy – nástroje pro přesnou stavbu molekul.

Vyhlašování Nobelových cen, které začne v pondělí, letos opět ovlivní pandemie covidu-19. Laureáti si je nepřevezmou ve Stockholmu, ale ve svých zemích, a stejně jako loni se spekuluje, že by se téma covidu-19 mohlo odrazit i na výběru laureátů. Mezi favority Nobelovy ceny za mír je letos opět Světová zdravotnická organizace (WHO) a za lékařství by cenu mohli dostat vědci, kteří výrazně přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Bobu Dylanovi je osmdesát let. Jedna z tváří občanského mírového hnutí z šedesátých let a písničkář, který definoval folkovou hudbu, se na hudební scéně pohybuje přes šest dekád. Ještě předloni odehrál tři koncerty v pražské Lucerně. Loni vydal studiové album a v 79 letech se stal nejstarším umělcem, který se s deskou obsahující nové písně dostal do čela britského žebříčku. Vítěz Grammy, Oscara i držitel Nobelovy ceny za literaturu dokazuje, že i v „podzimu života“ dokáže oslovit široké publikum.

Francouzka Emmanuelle Charpentierová v pondělí převzala na švédském velvyslanectví v Berlíně Nobelovu cenu za chemii. Kvůli pandemii covidu-19 se letos nekoná slavnostní recepce na radnici ve Stockholmu, laureáti si tento týden ceny převezmou od švédských diplomatů v zemích, kde žijí.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů Nobelovy ceny za chemii. Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová obdržely ocenění za podíl na vývoji „genetických nůžek“ CRISPR-Cas9, nástroje, který umí zkoumat a manipulovat genom.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Ocenění dostali za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová.

Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za chemii se stal John B. Goodenough, který hrál klíčovou roli ve vývoji a vzniku lithium iontových (Li-ion) baterií. Spolu s ním ji dostali M. Stanley Whittingham a Akira Jošino.

Druhou z letošních Nobelových cen vyhlásil švédský Karolínský institut ve Stockholmu. Za fyziku ji dostali tři vědci za lepší pochopení toho, jak vznikal a vyvíjel se vesmír a zda je v něm Země unikátní. Laureáty se stali James Peebles, Michel Mayor a Didier Queloz.

První z letošních Nobelových cen vyhlásil švédský Karolínský institut ve Stockholmu. Za fyziologii a lékařství ji dostali William G. Kaelin Jr., Peter J. Ratcliffe a Gregg L. Semenza. Zkoumali, jak buňky zjišťují přítomnost kyslíku a jak se adaptují na jeho nedostatek.