Porodnost

Řecko má demografický problém. Obyvatelé stárnou a venkovské lokality se vylidňují. Zemi po hluboké ekonomické krizi zasáhla krize v porodnosti. Ta nyní dosahuje historicky nejnižších hodnot.

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.

Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Porodnost v Česku je na rekordně nízkých hodnotách. Jak ukazují data z velkých nemocnic, vloni přišlo na svět tak málo dětí, že půjde o jeden z vůbec nejslabších populačních ročníků. Oproti předloňskému roku počty novorozenců klesly zhruba o devět procent. Navíc se podobným tempem snížily už druhý rok v řadě.

Rodiče dětí narozených od letošního 1. ledna dostanou od státu příspěvek 350 tisíc korun, o padesát tisíc více než loni. Celkově se ale porodnost snižuje. Už předloni meziročně klesla skoro o deset procent a další podobný propad očekává Ústav zdravotnických informací a statistiky i za loňský rok.

O Ukrajině se před válkou mluvilo jako o centru světového náhradního mateřství. Surogace je v zemi legální a hojně ji využívaly páry ze zahraničí. Zájem nepolevuje ani v současnosti, mnoho Ukrajinek ale před hrůzami války ze země uprchlo. I proto se teď kliniky obracejí s nabídkou mateřství za úplatek na cizinky, hlavně z postsovětských států, ale i z východní Asie. Situaci kolem náhradního mateřství mapovala na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.

Po antikoncepčních pilulkách jako ochraně před početím sáhnou tři z deseti žen v reprodukčním věku. Potvrzují to poslední dostupná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle nich si antikoncepční pilulky nechalo předepsat o polovinu méně žen než před 15 lety. Gynekologové, které Česká televize oslovila, se domnívají, že si ženy více uvědomují rizika vedlejších účinků, případně preferují jiné formy ochrany. Odborníci z klinické i analytické praxe ale mluví i o úbytku zájmu o pohlavní styk mezi mladistvými a mladými dospělými.

Porodnost v Česku se podle dat porodnic ve velkých městech blíží nejslabší úrovni z druhé poloviny 90. let. V prvním letošním pololetí ubylo novorozenců ve srovnání s minulým rokem téměř o desetinu. Naopak je v republice více cizinců než kdy dříve. Jejich počet již překročil milion, což je především důsledkem ruské agrese, která vyhnala velké množství Ukrajinců. Na některých místech, kde je přírůstek obyvatel nejrychlejší, není připravena potřebná infrastruktura.

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené. Dosud žádné plošné systematické plánování školních kapacit s ohledem na porodnost a migraci nikdo nedělal, což vedlo k nedostatku míst s dorůstáním silnějších ročníků do věků nástupu do školek a různých typů škol.

V Jižní Koreji pokračuje vyhrocená debata o klesající porodnosti. V dvaapadesátimilionové zemi je nejnižší na světě. Na jednu ženu připadá méně než jedno dítě. Hrozí tak stárnutí a vymírání populace. Úřady zvažují nejen podporu rodin s dětmi, ale také odstranění diskriminace – třeba v podobě takzvaných bezdětných zón na veřejných místech.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Japonsko, třetí největší ekonomiku světa, ohrožuje stárnutí a úbytek obyvatel. Podle odhadů klesne do roku 2050 jejich počet pod sto milionů, to je o pětadvacet milionů méně než dnes. Třetina je starších pětašedesáti let a rodí se méně dětí než dřív. Úbytek pociťuje zejména venkov, z něhož se lidé stěhují do měst. Mnoha komunitám hrozí zánik.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.

Čína zrovnoprávňuje svobodné matky a nemanželské děti. Jde o další ze snah úřadů zastavit prudký pokles počtu obyvatel v důsledku dlouholeté politiky jednoho dítěte. Nemanželské děti stejně jako ty, které se narodily jako druhé a další v pořadí, donedávna neměly nárok na vzdělání a lékaře. Jejich matky navíc úřady trestaly.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Jižní Korea zažívá mimořádnou demografickou krizi. Lidé tam čím dál méně vstupují do manželství, a především se v zemi rodí stále méně dětí. Počet novorozenců se za posledních pětadvacet let snížil o dvě třetiny. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To je vůbec nejnižší hodnota na celém světě.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Židovským ženám v Izraeli se rodí víc dětí než izraelským muslimkám. Poprvé to ukázala čísla statistiků za loňský rok. Vrcholí tak demografická revoluce, která může mít zásadní dopady na tamní politiku i na izraelsko-palestinský konflikt. V Izraeli, prakticky jako v jediné vyspělé zemi světa, totiž neklesá plodnost.

Indie předstihne v roce 2023 Čínu na pozici nejlidnatější země světa, informuje zpráva Organizace spojených národů. Oba asijské státy letos evidují více než 1,4 miliardy obyvatel. Zpráva zároveň varuje, že vysoká porodnost nejspíše ohrozí hospodářský růst, uvádí agentura Reuters.

Klesající porodnost může souviset se znečištěním, které je důsledkem spalování fosilních paliv. Dokazuje to nový dánský výzkum, který se pokusil shrnout všechny známé informace o tomto fenoménu.

Čína se potýká s problémem malého růstu populace. Porodnost je nejnižší za třiačtyřicet let. Počet dětí, které se rodí, sice už neomezují politická opatření, i přes podporu státu ale porodnost dál klesá. Se stárnutím obyvatelstva to pro Čínu do budoucna bude problém.