Martin Sedlák

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Stát začíná po letní přestávce opět přijímat žádosti o dotace na energetické úspory v domácnostech. Zatímco dotační program Nová zelená úsporám nejdříve podpoří renovace bytových domů, za dva týdny se otevře příležitost i ostatním. Ministerstvo životního prostředí plánuje zvýšit zájem o zateplování domů a opravy.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčen, že aktuální zákaz dovozu ruských ropných produktů tamní režim zasáhne. Náměstek pro řízení sekce energetiky z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla připomněl výjimku pro nákup těchto surovin. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák vidí v embarzích vhodný nástroj pro silovou debatu s Ruskem. Tři muži byli hosty Událostí, komentářů.

Energetičtí poradci budou v obcích radit, jak ušetřit za teplo a elektřinu. Například na Opavsku testují pomoc přes takzvanou místní akční skupinu, která spolupracuje se starosty a konkrétní obyvatele přímo vyhledává a oslovuje. Od listopadu na krajských pobočkách úřadu práce působí také takzvaní energetičtí ambasadoři.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Stále víc obcí a měst se snaží o energetickou soběstačnost. Podle Sdružení místních samospráv se o vlastní zdroje zajímá už čtvrtina radnic. Rozšiřují například  plynové stanice, nejvíce ale využívají fotovoltaiku.

Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl si myslí, že Česko by si nyní mělo nakupovat a přeprodávat elektřinu samo a nikoliv se spoléhat na evropský trh. To ale výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák odmítl. Experti na energetiku se v Otázkách Václava Moravce shodli, že Česko zaspalo ohledně jiných zdrojů než z Ruska, a tak se snaží v současnosti situaci dohnat.

Vláda řeší pomoc lidem a firmám zasaženým rostoucími cenami energií. Opozice ji za to ale kritizuje a ani někteří podnikatelé vládní plány příliš nevítají. O tom, jak v současné situaci pomoci domácnostem a firmám zasaženým rapidním zvyšováním cen energií, diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24.

Energetickou chudobou byla před aktuální krizí ohrožena přibližně desetina domácností.  Podle europoslance a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera (TOP 09) se ale teď celkově situace ještě zhorší. „Zejména v případě zemního plynu se celosvětová krize, která vede k jeho velmi vysokým cenám, promítne do účtu domácností. A u nás tu situaci ještě zhorší to, že stát selhal,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou schválila sněmovna. Nyní ji projedná Senát. Ve finále jsou také změny v odměnách pěstounů a v příspěvcích na děti v klokáncích. Odpoledne poslanci ve druhém čtení projednali zvýšení důchodů od příštího roku.

Cena emisní povolenky v Evropské unii poprvé vystoupila nad 55 eur za tunu oxidu uhličitého, v přepočtu přes 1400 korun. V Česku to znamená dodatečné náklady hlavně pro teplárny, které se snaží přejít od uhlí k jiným technologiím. Pomoci by mohla novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta se ale ve sněmovně zadrhla.

Ministerstvo životního prostředí představilo Modernizační fond, který má pomoci se snižováním emisí a podpořit obnovitelné zdroje. O to jak, kam a komu se bude rozdělovat zhruba 150 miliard korun, se ale už nyní vedou spory.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podal návrh na odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) kvůli pochybením v zakázce na IT systém k dálničním známkám. Trvale nahradit ho má šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Prezident Miloš Zeman oba návrhy přijal.

Stát se chystá snížit podporu solárních zdrojů energie. Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že s tím spojená kontrola se bude týkat pouze velkých zdrojů, ne tedy solárních panelů na střechách rodinných domů. Ministerstvo by chystanými kroky chtělo ušetřit šest miliard korun. Zároveň by tak vyhovělo závazkům vůči Evropské komisi, po jejichž splnění může Česko podporu obnovitelným zdrojům energie vyplácet.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje razantní snížení podpory solárních zdrojů energie. Nově má být zavedena horní hranice zisku. Resort tak hodlá ušetřit šest miliard korun.

Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.

Česko si v žebříčku World Energy Trilemma oproti loňsku polepšilo a je 16. nejlepší energetikou světa. Vyplývá to z hodnocení Světové energetické rady (The World Energy Council – WEC), na které upozornil Svaz obchodu a cestovního ruchu. Žebříček měří tři základní parametry – energetickou bezpečnost, udržitelnost a cenovou dostupnost energií.