Alimenty

Resort spravedlnosti přichází s plánem, jak ulevit věznicím a tím i státnímu rozpočtu. Návrh předpokládá méně vězňů v zařízeních díky nižším trestním sazbám a častějším alternativním trestům. Záměr vítá justice i opoziční hnutí ANO. Většina trestanců je teď za mřížemi za opakované krádeže nebo neplacení alimentů.

Při stanovení výživného mezi sociálně slabými lidmi musejí soudy rozhodovat obzvlášť pečlivě, doslova „s úctou ke každé stokoruně“, napsal v aktuálním nálezu Ústavní soud (ÚS). Vyhověl stížnosti otce, jemuž liberecké soudy po získání lépe placeného zaměstnání zvýšily výživné, a to i zpětně. Zbylý obnos by mu ale jen stěží zajistil důstojné živobytí. Nález je dostupný na webu soudu.

Už více než dva roky funguje v Česku takzvané náhradní výživné. Tuto dávku stát dává samoživitelům, kteří od druhého rodiče nedostávají alimenty. Následně je sám stát po neplatičích vymáhá. Čerpání dávky může teď trvat maximálně dva roky, vláda však chce nyní délku pomoci zdvojnásobit. A opozice souhlasí.

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Úřady práce vyplatily za první rok fungování takzvaného náhradního výživného přes 107 milionů korun. Průměrná měsíční dávka na jedno dítě činila osmnáct set. Stát poskytuje dávku za rodiče, kteří neplatí alimenty, a peníze pak po nich vymáhá. Podmínkou pro přiznání náhradního výživného je, že výši alimentů schválil soud a rodič sám zahájil proces vymáhání. Právě složité podmínky však část rodičů samoživitelů od podání žádosti odradí.

Už půl roku stát proplácí náhradní výživné za neplatiče. Většině žadatelů úřady vyhověly a poslaly jim dohromady přes 36 milionů. Konkrétní částky se nejčastěji pohybují mezi dvěma a půl a třemi tisíci měsíčně. Na dávku mají nárok nejen lidé, kterým bývalý partner neposílá alimenty.

Úřady práce dostaly v červenci 1821 žádostí o náhradní výživné. Alimenty od státu za neplatiče přiznaly zatím zhruba polovině žadatelů a žadatelek. Celkem za první měsíc od zavedení vyplatily 1,83 milionu korun. Podle úřadu práce a ministerstva práce zájem o podporu zatím naplňuje očekávání. Počítalo se s tím, že by ročně mohlo dorazit kolem čtyřiadvaceti tisíc žádostí, tedy dva tisíce měsíčně.

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Úřady práce přijímají od začátku července žádosti o náhradní výživné. Tedy peníze, které uhradí stát dětem, jejichž rodič neplatí alimenty. Stát jim poskytne až tři tisíce korun měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou děti dlužníků znevýhodněné, chybí jim peníze na letní tábory, kroužky i na školní obědy. Resort věří, že novinka celkově zlepší vymáhání alimentů.

Úřady práce začaly od počátku července vyřizovat náhradní výživné, tedy peníze, které uhradí stát dětem, jejichž rodič neplatí alimenty. Vyplácet bude až 3000 korun měsíčně. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) při představení nové dávky řekla, že považuje za ostudu, že dosud taková náhrada výživného v Česku nebyla. Doufá, že novinka zlepší vymáhání alimentů v zemi a příští vláda ji bude dál vylepšovat.

Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Někteří studenti medicíny zase budou moci nově zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Vyplývá to ze zákonů, které v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Schválil také předpisy, podle kterých bude za neplatiče alimentů výživné hradit stát, firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost nebo zákon o platech ústavních činitelů.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na jednání Poslanecké sněmovny naznačil, že přijdou další, přísnější opatření k omezení šíření nového koronaviru. Řekl, že i za současných omezení je kontaktů mezi lidmi stále příliš mnoho. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) je v preventivní karanténě, na covid-19 byl pozitivně testován jeden z členů jeho rodiny, uvedl server iDnes.cz. Vondráček řekl, že se nechá otestovat a bude postupovat podle pokynů hygieniků.

Zálohované výživné by se mohlo začít vyplácet od roku 2021. Stát by dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýše by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Na novou sociální dávku by dosáhly děti z domácností s příjmem pod průměrnou mzdou, které nedostaly výživné za dva měsíce. Podmínkou by ale také bylo, že po dlužníkovi už rodič začal peníze vymáhat v exekuci či u soudu. Návrh zákona zveřejnila na svém webu vláda.