Únosy

Předseda japonské vlády Fumio Kišida navrhl brzké uspořádání summitu s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Kišida řekl, že je důležité diskutovat s představiteli komunistické země na nejvyšší úrovni. Dostalo se mu však tvrdé odpovědi od sestry severokorejského vůdce Kim Jo-čong, podle které nelze složité vztahy obou zemí zlepšit pouhým nápadem na uspořádání summitu.

Jihoizraelský Ofakim není pohraniční město – a přesto více než dvacet kilometrů vzdálená hranice vstoupila do životů zdejších lidí. Rakety vypálené teroristickým hnutím Hamás ale nebyly to nejhorší, město zažilo také vpád islamistů. Celkem Ofakim hlásí osmatřicet zabitých a neznámý počet unesených. Reportáž tam natočil David Borek.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Hledáním unesených dětí a sbíráním důkazů se zabývá ukrajinské Centrum pro občanské svobody, kde Oleksandra Romancovová působí jako výkonná ředitelka. Tato organizace v roce 2022 získala Nobelovu cenu za mír, jejím cílem nyní je, aby proběhl soudní proces s pachateli únosů ukrajinských dětí. „Přejeme si, aby se celý svět mohl přesvědčit, že se bude jednat o spravedlivý soud,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře.

Země Evropské unie jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před jednáním unijních lídrů v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po čtvrtečním prvním dni summitu prohlásila, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým uspořádá mezinárodní konferenci s cílem získat podporu pro vyhledávání tisíců unesených dětí a jejich navracení na Ukrajinu.

Přezdívá se jí „Matička Rus“, nechává se oslovovat i jako „Máša“. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová ve středu uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud na ni a na ruského vůdce Vladimira Putina minulý týden vydal mezinárodní zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Lvovová-Bělovová tvrdí, že soud podle ní není konkrétní.

Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na páteční vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě v Japonsku. Zatykač na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.

Rusové se zmocňují ukrajinských dětí s cílem vychovávat je jako Rusy, napsala agentura AP. Tisíce ukrajinských dětí byly podle ní odvezeny z okupovaných regionů. Jde o děti, jejichž rodiče zemřeli při ruském ostřelování, další pocházejí z různých institucí nebo pěstounských rodin. Rusko tvrdí, že mnoho z těchto dětí nemá rodiče nebo opatrovníky, nebo že se s nimi úřady nedokáží spojit. Podle zjištění AP však úředníci deportují ukrajinské děti do Ruska nebo na ukrajinská území pod ruskou kontrolou bez jejich souhlasu. Lžou jim, že je jejich rodiče nechtějí, začleňují je do ruských rodin a udělují jim ruské občanství.

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Od začátku ruské agrese se na Ukrajině ztratilo přes dva tisíce dětí. Některé zmizely uprostřed chaosu za útěku před bombardováním, jiné ale skončily v rukou okupantů a teď se nacházejí na neznámém místě.

Během pokračujících bojů na Ukrajině stále víc Ukrajinců zveřejňuje otřesné případy brutality, které oni sami nebo jejich blízcí prožili v rukou ruských vojáků. Reportéři CNN mluvili s obyvateli Bohdanivky, odkud okupanti odvlekli jejich otce, bratry a syny.

Asi 400 mrtvých si dosud vyžádalo ruské ostřelování a bombardování severoukrajinského města Černihiv, uvedl v úterý podle agentury Unian starosta Vladyslav Atrošenko. Na opačném konci země ostřelování zasáhlo Mykolajiv. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tam zemřelo nejméně sedm lidí a 22 je raněných, uvedla BBC. V obléhaném Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů, odhaduje mise OSN.

Mariupolská radnice v pátek podle agentury AFP oznámila, že při ruském útoku na místní divadlo mohlo zemřít na tři sta lidí. Ukrajina podle Pentagonu zřejmě provedla úspěšný útok na ruské lodě v Berďansku a snaží se znovu získat město Cherson. Ukrajinci také oznámili, že část jednotek okupantů musela z oblasti na severovýchodě země ustoupit zpět do Ruska. Podle Kyjeva se její armádě daří získávat nepřátelské tanky, má jich tak v současnosti více než před začátkem invaze. Ruské ministerstvo obrany přesto tvrdí, že první fáze vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena a nyní se zaměří na osvobození Donbasu. Rusko v pátek také zaútočilo na velitelství ukrajinského letectva.

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

Na Haiti opět dramaticky narůstá počet únosů kvůli výkupnému. Za útoky gangů stojí hlavně zcela nefunkční státní aparát a ekonomická mizérie, kterou v zemi prohlubuje ještě pandemie koronaviru. Oběťmi únosů přitom nejsou nejčastěji bohatí, ale hlavně lidé ze střední třídy. Kromě drobných podnikatelů nebo učitelů také například zástupci církve.

Peklo na zemi – tak popisují zachránění chovanci pobyt na soukromé náboženské škole v Nigérii. Policie z ní po udání příbuzných osvobodila necelé čtyři stovky chlapců a mužů. Ti mluví o mučení, sexuálním násilí a dalším utrpení. Policie už zadržela sedm lidí, jež podezřívá z obchodu s otroky. Vláda chce podobné školy začít kontrolovat.