Pálenka

Náklady palíren a lihovarů na vypálení ovocných destilátů vzrostly i o stovky procent, tvrdí Unie destilatérů. Vyšší jsou nejen ceny za plyn a elektřinu, ale také za sklo, kterého je navíc nedostatek. Kvůli dražším pohonným hmotám platí lihovarníci víc také za dovoz ovoce, zejména toho exotického. Jsou tak nuceni zdražit své služby o desítky procent. Některým palírnám podle unie dokonce hrozí krach.

Očistit společnost chtělo ženské hnutí na začátku 20. století ve Finsku, když propagovalo kromě rozšíření volebního práva i úplný zákaz alkoholu. Prohibici nakonec Přátelé střídmosti dokázali prosadit, během třinácti let jejího trvání se však státu vymkla situace z rukou. Černý trh zaplavil pašovaný nebo nelegálně vypálený alkohol, na němž se zvyšovala závislost, rostla kriminalita a státní kasa se dostávala do problémů. Ukončit prohibici se Finové rozhodli v referendu před 90 lety, které začalo 29. prosince 1931. Od té doby trh s alkoholem řídí stát.

Palírnám chybí meruňky. Jejich nedostatek by mohl mít vliv na drobné zdražení pálenky, která se z nich vyrábí, potvrdil zástupce Unie destilatérů. Meruňkám zahrádkářů podle unie uškodily mrazy nebo kroupy, ovocnáři nevylučují ani houbové choroby. Nyní v palírnách kvasí třešně, těch je dostatek a kvalitu třešňových pálenek očekávají výrobci vysokou.

Pálenice ve Slavičíně má pořadník plný až do jara. Letos se urodilo mnohem víc ovoce a naplno pracuje i řada dalších pálenic na východě Moravy. Ta, kterou koupil přímo Slavičín, zahájila provoz před Vánoci. Kromě pěstitelského pálení chce město pořídit také vybavení pro další zpracování ovoce, jako je sušení či moštování.

Pálenice na jihu a východě Moravy jedou v těchto dnech na plný výkon. Letos si na nedostatek ovoce stěžovat nemohou, švestek, jablek i hrušek se totiž urodilo až třikrát více než loni. Pokud ale jde o letní ovoce, tak toho zpracovávají jen minimum, například meruněk se kvůli jarním mrazům urodilo méně. Některé moravské pálenice však stále sezonu nezahájily, chybí jim totiž pracovníci.

Švestky. S Vizovickem jsou spojené stejně nesmazatelně jako jméno Jelínek. Rodina lihovarníků dokázala jednoduchý proces kvašení a pálení ovoce svou zručností a obchodním talentem proslavit po celém světě. Osud vizovické rodiny židovských podnikatelů se ale rozvíjel v československém 20. století a tragičnost historických událostí ji tak postihla v nevídané míře. Poslední záznam o životě Rudolfa Jelínka pochází z 29. září 1944, dne jeho transportu do Osvětimi. Z vyhlazovacího tábora se už nevrátil.