Lázně

V Náchodě měla po osmi letech opět začít téct minerálka Ida. Neteče. Vyšlo najevo, že voda nemá své původní složení. Podle hydrologů se to změní až po mnoha týdnech po odčerpání povrchových zásob. Město počítá s tím, že až to bude možné, nabídne minerálku z prameníku zdarma. V náchodských obnovených lázních by se měla používat hlavně ke koupelím.

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

Začala stavba Sanatoria Pálava u Pasohlávek na Brněnsku. Rehabilitační ústav vyjde na 784 milionů korun. Jihomoravský kraj na výstavbu obdržel dotaci, pokryje víc než třetinu nákladů. Zvažuje i čerpání úvěru až do výše 550 milionů. Projekt má zajistit chybějící péči o pacienty třeba po cévních mozkových příhodách nebo těžkých úrazech.

Zástupci hotelového řetězce Hilton na středečním zastupitelstvu Karlových Varů potvrdili svůj zájem provozovat Alžbětiny lázně. Poslední městské lázeňské zařízení v krajském městě je dlouhodobě ve ztrátě a potřebuje výrazné investice. Hilton by chtěl v Alžbětiných lázních dobudovat ubytovací zařízení, aby mohly sloužit jako plnohodnotný lázeňský hotel. Zastupitelstvo uložilo vedení města jednat o dalším využití těchto lázní.

Západočeské lázně jsou dva roky na seznamu světového dědictví UNESCO. Byly to náročné dva roky, do kterých se promítly dopady celosvětových omezení spojených s pandemií covidu-19 i odliv ruských návštěvníků poté, co si Rusko rozpoutáním plnohodnotné války se svým sousedem zavřelo dveře do západních zemí. V Mariánských Lázních jsou ale nyní spokojeni. Počty turistů podle radnice i správců památek rostou – i těch ze zahraničí. Problémem je spíše nedostatek personálu a také malá ziskovost kvůli nárůstu nákladů, zaznělo ve zpravodajském speciálu Sečteno.

Lázně v Chrastavě byly založené před jedenácti lety a teď už jsou čtvrtým rokem zavřené. Přilákat měly hlavně movitou klientelu z nedalekého Německa a Polska. Z megalomanského projektu se ale podařilo dokončit jen první etapu. V provozu byly od konce roku 2012. Jenže krátce po otevření skončily v insolvenci. Před sedmi lety se je povedlo vydražit. Ani tehdy ale otevřené dlouho nezůstaly.

Krajský soud v Liberci uznal vinnými všech jedenáct obžalovaných včetně bývalého europoslance Roberta Duška (Socdem) v dotační kauze, která je spjatá s výstavbou termálních lázní v Chrastavě, opravou hotelu Praha v Jablonci nad Nisou a rekonstrukcí Liberecké výšiny. Na dotacích tyto tři stavby získaly před více než deseti lety bezmála dvě stě milionů korun, podle obžaloby protiprávně. Duškovi soud uložil za přijetí úplatku pětileté vězení a peněžitý trest půl milionu korun. Nepodmíněné tresty dostali i další čtyři obžalovaní, ostatní podmíněné, někteří v kombinaci s peněžitými tresty.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce, aby lidé, kteří se starají o své zdraví, měli nárok na příspěvky na lázeňské pobyty. Týkat by se to mělo těch, kteří pravidelně chodí na preventivní prohlídky, vyšetření mamografem a další screeningové testy.

Lázeňské pobyty podraží, a to hlavně kvůli vysoké inflaci. Návštěvníci často zaplatí víc třeba za doplňkové služby nebo jídlo a pití v restauracích. Řada lázní upravovala ceny už na konci loňského roku. Zatímco zájem cizinců o tuzemské lázně se stále nedostal na dobu před pandemií, Češi si pobyty znovu oblíbili, i když proti minulosti jezdí na kratší dobu.

Radnice lázeňských měst a poskytovatele péče postavil proti sobě návrh ministerstva financí, který by zrušil osvobození lázeňských pacientů od placení místních poplatků. Návrh je nyní v Poslanecké sněmovně, přičemž poskytovatelé se obávají, že je to připraví o klienty. Ostatně i někteří pacienti se netají tím, že pokud budou muset obcím platit, do lázní nepojedou. Radnice jsou naopak spokojené, těší se na miliony do svých rozpočtů.

Na čtyřicet architektů z Plzeňska vyzvalo otevřeným dopisem Plzeňský kraj k tomu, aby na přestavbu bývalých městských lázní v Plzni uspořádal architektonickou soutěž. Nesouhlasí s tím, že studii opravy kulturní památky a jeden z největších projektů svěří kraj napřímo vybranému ateliéru. Oprava lázní má přijít zhruba na dvě miliardy korun. Vedení kraje oponuje, že zákon neporušilo a jím zvolený postup umožní rychlejší opravu.

Lázeňská města by chtěla znovu vybírat poplatky i od hostů, kterým hradí pobyt pojišťovny. Peníze od nich v minulosti dostávala, a to do roku 2020. Oslovené radnice tvrdí, že i pro zmíněné návštěvníky zajišťují řadu služeb. Provozovatelé lázní jsou naopak proti změně.

Radnice v Ústeckém kraji chtějí obnovit lázeňství. Na mnoha místech v regionu jsou totiž pod zemí termální prameny. Často jsou ale nevyužívané. Na lázně by chtěla lákat turisty například Bílina na Teplicku. Začala proto se záchranou lázeňského areálu Kyselka.

Část karlovarských zastupitelů kritizuje propagační kampaň městského infocentra, která je v ruštině. Domnívají se, že je nevhodná a poškozuje pověst Karlových Varů. Vedení infocentra i městští radní ji hájí. Podotýkají, že je cílena především na Rusy žijící v Německu.

Náchodská radnice se dohodla s vdovou po architektu Janu Kaplickém, že postaví v běloveských lázních pavilon podle jeho návrhu. Vilu Platýz navrhl architekt pro resort Konopiště, investor se tam ale nenašel. Zastupitelé a majitelka autorských práv přijali společné memorandum. Náklady na realizaci se odhadují přibližně na sto milionů korun.

Stavba lázeňského komplexu v Pasohlávkách na Brněnsku odhadem za dvě miliardy korun získala územní rozhodnutí, oznámila v pondělí starostka Pasohlávek Martina Dominová (Moravané). Stavbu lázní plánuje několik let čínská firma RiseSun, podle Dominové nyní pracuje na dokumentaci pro stavební povolení. Kromě toho chce kraj v blízkosti lázní postavit léčebné Sanatorium Pálava odhadem za miliardu, podle hejtmanova náměstka Jana Zámečníka (KDU-ČSL) by mělo nabídnout přes 160 lůžek.

V Karlových Varech se chystá další referendum o podobě Vřídelní kolonády. Lidé si budou moci znovu vybrat, jestli chtějí zachovat tu stávající, nebo jestli má na jejím místě vyrůst historicky původní litinová stavba podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Občané Karlových Varů by měli hlasovat s termínem prezidentských voleb, tedy 13. a 14. ledna příštího roku. Ještě předtím ale musí iniciátoři referenda získat dostatečný počet podpisů pod petici. Ta má v tuto chvíli asi 3300 podpisů, chybí tak ještě zhruba tři sta.

Oprava budovy Císařských lázní v Karlových Varech se blíží ke konci, na řadu přijde vestavba koncertního sálu a příprava nové expozice lázeňství. Celkové náklady by měly dosáhnout zhruba 1,4 miliardy korun. Koncertní sál, který vznikne v atriu lázní, bude z mnoha ohledů unikátním řešením, jak po stránce stavební, tak i akustické.

Po čtyřech letech voliči rozhodnou o novém složení karlovarského městského zastupitelstva. Kandidující strany akcentují podporu bydlení, na novou radu čekají i výrazné stavební projekty – vedle rekonstrukce Alžbětiných lázní jde i o stav Chebského mostu.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo odkup někdejších městských lázní v centru Plzně. Za stoprocentní podíl ve firmě, která chátrající a památkově chráněný objekt ze třicátých let minulého století dosud vlastní, zaplatí kraj sto dvacet milionů korun. Opravy přijdou na další stovky milionů. Kraj chce mít v budově multifunkční sál, zázemí pro svoje příspěvkové organizace a nové prostory pro Západočeskou galerii.

Náchod pokračuje v obnově lázeňské tradice. Po nákupu areálu Velkých lázní zastupitelé města schválili koupi vily Panzinka za deset milionů korun. O nákupu rozhodli jednomyslně, a to i přesto, že je vila na první pohled v zanedbaném stavu.

V městských lázních ve Zlíně skončila oprava padesátimetrového bazénu. Ten byl pro veřejnost uzavřený od konce června. Otevření je naplánováno na čtvrtek 1. září, informoval Lubomír Matoušek, ředitel společnosti Steza, která zajišťuje provoz městských bazénů. Oprava „padesátky“ stála více než čtyři miliony korun.

O tom, že nebude hradit preventivní testy na covid-19 neočkovaným lidem, rozhodlo loni na podzim ministerstvo zdravotnictví nezákonně. Konstatoval to Nejvyšší správní soud, podle kterého nebylo v souladu se zákonem ani opatření z loňského dubna, jež znemožňovalo samoplátcům využívat lázeňskou péči.

Ústavní soud (ÚS) uznal stížnost Klubu bechtěreviků, jehož členové loni nemohli v souvislosti s omezeními kvůli covidu využít lázní jako samoplátci. Péči mohli čerpat pouze ze zdravotního pojištění, na což mají nárok jednou za rok. Efekt léčby je však kratší, a proto si klienti hradí péči v mezidobí sami. Klub upozornil na to, že u členů, kteří nemohli péči jako samoplátci využít, se zdravotní stav zhoršoval. Bechtěrevova nemoc je chronické kloubní zánětlivé onemocnění především obratlů. Projevuje se bolestmi a ztuhlostí páteře, která se postupně stává méně ohebnou.