Abolice

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jiří Lang potvrdil pokutu 30 tisíc korun, kterou dostala prezidentská kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to sdělil mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. Případ se týká dopisů, kterými bývalý prezident Miloš Zeman požádal premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Současné vedení Hradu pochybení uznalo a rozhodnutí respektuje.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nepravomocně potrestal prezidentskou kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec, obsah rozhodnutí ale neupřesnil. Verdikt nekomentoval ani Pražský hrad. Případ se týká dopisů, kterými měl bývalý prezident Miloš Zeman požádat premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Hradu hrozila pokuta až 300 tisíc korun, úřad neprozradil, jaký trest uložil.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zahájil správní řízení s prezidentskou kanceláří kvůli utajovaným žádostem o abolice. Zjišťuje, zda nebyly v tajném režimu neoprávněně dopisy, jimiž žádal bývalý prezident Miloš Zeman o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. České televizi to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec. Hrad uvedl, že s bezpečnostním úřadem intenzivně spolupracuje. Za neoprávněné utajování informací hrozí prezidentské kanceláři pokuta až 300 tisíc korun.

Za čtrnáct měsíců trvání ruské invaze na Ukrajinu dostalo výjimku ke službě v ukrajinské armádě 132 Čechů. Všechny udělil bývalý prezident Miloš Zeman. Současná hlava státu, Petr Pavel, zatím žádnou žádost neobdržel, uvedl server iRozhlas.

Bývalý prezident Miloš Zeman žádal před koncem ve funkci vládu dvakrát o abolici, která může zastavit trestní stíhání. Zeman to uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Obě žádosti se podle Zemana týkaly jeho tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře. V minulosti Zeman popíral, že by o abolice usiloval. V rozhovoru tvrdí, že nelhal. Podle něj žádosti o abolice popřel, protože se média neptala konkrétně na abolici pro Mynáře. Nynější Zemanovo vyjádření se ale opět liší od vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který dříve řekl serveru Seznam Zprávy, že Zeman chtěl abolici v kauzách Mynáře a bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka.

Někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová si myslí, že Česko je zemí, kde si lze objednat trestní stíhání. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by však slovo „objednat“ nepoužil. Je podle něj sice pravda, že trestní stíhání může jednoduše zahájit jeden policista pouhým podepsáním určitého dokumentu, ale státní zástupce jej může zastavit. Justici tak v tomto ohledu zneužít nelze. Bývalý prezident Miloš Zeman měl dle Blažka pocit, že by jeho spolupracovníci stíháni nebyli, kdyby nepracovali na Hradě, chtěl situaci tedy vyřešit abolicí. Blažek v Interview ČT24 také odmítl slova nejvyššího státního zástupce o tom, že by se o brněnskou bytovou kauzu zajímal více než o jakoukoliv jinou. „My se vždy ptáme toho, kdo je činný v té věci, (…) tady je to vrchní státní zastupitelství,“ uvedl.

Bývalý prezident Miloš Zeman žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která může zabránit trestnímu stíhání, pro pracovníky Hradu dvakrát. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zeman přitom v minulosti v médiích popřel, že by Fialu o abolici požádal. Podle dřívějších informací chtěl Zeman zastavit stíhání šéfa prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře a předejít stíhání lidí z Hradu v kauzách skartace zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Fiala podle médií abolice podepsat odmítl.

Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace Deníku N, podle kterého Zeman na nedávné schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se Zemanovou žádostí má problém i místopředseda ANO Karel Havlíček, podle něj není v pořádku, pokud hlava státu použije do té doby nevyužívaný nástroj k pomoci jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.

Končící prezident Miloš Zeman na pondělní rozlučkové schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se podle informací Deníku N týkala dotační kauzy vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem. Premiér odmítl připojit svůj podpis, stejně jako loni.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) se začal zabývat utajovanými dokumenty, ve kterých prezident Miloš Zeman požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis k abolici. České televizi to řekl mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. NBÚ zkoumá, zda Hrad utajil dokumenty oprávněně, momentálně čeká na jeho vyjádření. Prezidentská kancelář eviduje dva dopisy, ve kterých Zeman žádal premiéra o spolupodpis k abolici. Podle informací Deníku N chtěl prezident zastavit prověřování dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků.

Prezidentská kancelář eviduje dva dokumenty, ve kterých prezident Miloš Zeman loni požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodepsání abolice. Vede je v utajovaném režimu. V odpovědi na žádost ČT podle informačního zákona to uvedl ředitel legislativního odboru Hradu Václav Pelikán. Není jasné, ve kterých kauzách Zeman o kontrasignaci k abolici žádal, jeho mluvčí na dotazy neodpověděl. Podle Deníku N chtěl prezident znemožnit zahájit případná trestní stíhání v případech skartace vrbětické zprávy a úniku utajovaných informací. Zeman odmítl, že by o abolici v těchto kauzách uvažoval.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že nežádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by zastavila trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Řekl to v sobotním rozhovoru s internetovou televizí XTV. Deník N nicméně v pátek napsal, že Zemanovi šlo v případech skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad o to, aby se trestní stíhání vůbec nezahajovalo.

Policie začala zjišťovat, zda se nestal trestný čin v souvislosti s omilostněním a zastavením trestního stíhání podnikatele Pavla Podroužka. Prezident Miloš Zeman podepsal milost a abolici v polovině září. Český rozhlas později upozornil, že i když je podle Hradu podnikatel těžce nemocný, dál podniká a mimo jiné nechal krátce po udělení milosti zapsat do rejstříku novou společnost.

Prezident Miloš Zeman neudělí premiéru Andreji Babišovi (ANO) abolici v kauze Čapího hnízda. Hlava státu to potvrdila pro MF Dnes. Podle svých slov Zeman k takovému kroku nyní nevidí důvod. „Abolice není od toho, aby prezident zasahoval do práce policie. Takže jsme se s Andrejem Babišem velmi přátelsky dohodli, když jsme si ve středu telefonovali, že abolice nebude,“ potvrdil prezident středeční slova předsedy vlády.

„Myslím, že krok, který jsme udělali, je důležitý,“ řekl k úterní schůzce opozice její iniciátor, předseda ODS Petr Fiala, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Opoziční strany protestem proti Zemanovým slovům o abolici daly podle Fialy najevo, že budou usilovat o to, aby právo platilo pro všechny.

Poslanci budou ve čtvrtek řešit senátorskou žalobu na prezidenta republiky. Podle předsedy Starostů a nezávislých Víta Rakušana je její struktura příliš složitá, návrhu by prospělo, kdyby nekupil více skutků, ale zaměřil se na jeden. Případná abolice pro Andreje Babiše ukazuje, že před zákonem si nejsou všichni rovni, tvrdí v Interview ČT24 Rakušan a dodává, že prezidentova slova ve výsledku škodí i premiérovi.