TÉMA

Current Biology

Káva lidem voní stereo. Vědci v experimentu zjistili, jak mozek a nozdry spolupracují

Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.
8. 11. 2023|

Logické myšlení u dětí vzniká dřív než jazyk, naznačují experimenty

Jak se v dětství učíme mluvit nebo jak získáváme znalosti o světě kolem nás? Umí člověk nejdřív mluvit, což pomáhá vývoji logického myšlení, anebo je to obráceně, a právě díky schopnosti logického myšlení se učí jazyk? Nový výzkum pomáhá na tuto otázku odpovědět.
6. 9. 2023|

V Číně objevili fosilii pravěkého členovce. Žil před půl miliardou let a měl tři oči

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.
30. 8. 2023|

Houby zpracují třetinu ročních emisí oxidu uhličitého. Jsou podceňovaným spoluhráčem lidstva

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.
15. 6. 2023|
Doporučujeme

Vačnatci jsou v evoluci napřed, vyvíjeli se překotněji než jiní savci, zjistil výzkum

Evoluční biologové představili novou studii, která naznačuje, že vačnatci jsou vyvinutější než ostatní savci. Není to zaostalá evolučně překonaná větev, ale velmi zajímavě adaptovaná skupina savců, kteří se rychle přizpůsobovali měnícímu se světu.
23. 5. 2023|
Doporučujeme

Jak utišit a uspat plačící dítě. Mezinárodní vědecký tým tvrdí, že zná recept

Novou naději může přinést vyčerpaným rodičům zjištění japonských a italských vědců, kteří zkoumali, jak utišit plačící miminko. Tvrdí, že je potřeba s ním nejdříve chodit a pak si s ním na osm minut sednout. O své poznatky se podělili v časopisu Current Biology.
14. 9. 2022|

Boj o popelnice mezi Australany a papoušky kakadu je nerozhodný, tvrdí vědci

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.
13. 9. 2022|

Pizza se mozku líbí víc než brokolice. Když ji vidí, aktivují se zvláštní neurony

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.
7. 9. 2022|

Rodiče neumí přirozeně rozeznat různé druhy dětského pláče. Musí se to naučit, ukázala studie

Schopnost rozeznat různé druhy dětského pláče není vrozená, ale lidé se ji učí. To je podle agentury EFE výsledek studie francouzských vědců, kterou v srpnu vydal odborný časopis Current Biology. Výzkum zkoumal schopnost různých lidí identifikovat příčinu pláče u kojence. Nejlepších výsledků dosáhli rodiče nejmenších dětí.
9. 8. 2022|

Kavky se rozhodují demokraticky, ukázala studie

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.
31. 5. 2022|

Samice chobotnic po nakladení vajíček ztrácí vůli k životu. Stávají se retardovanými, popsala studie

Hlavonožci mají mezi zvířaty díky své inteligenci výsadní postavení. Samičky některých chobotnic mají ale po rozmožení sebedestruktivní sklony, po nakladení vajíček přestávají přijímat potravu a záhy uhynou. Důvodem jejich sebevražedného chování by mohl být nedostatek cholesterolu, zjistil tým amerických vědců, který to popsal v časopise Current Biology.
30. 5. 2022|

Samci pakřižáků prchají po kopulaci před samicí pomocí katapultáže. Vědci popsali promyšlený mechanismus

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.
27. 4. 2022|

Šimpanzi překvapili vědce. Otevřené rány ošetřují pomocí hmyzu

Přírodovědci poprvé pozorovali, jak šimpanzi ošetřují sami sebe i své druhy. Dělají to pomocí hmyzu, který může dezinfikovat zranění. Jasné zatím není, jestli tato metoda skutečně léčí. Vědci to popsali ve studii, která vyšla v odborném časopise Current Biology.
8. 2. 2022|

Obří psi jsou až čtyřicetkrát větší než malá plemena. Rozmanitost je nová, má ale prastaré kořeny

Různá psí plemena se vzájemně liší velikostí víc než u jakéhokoliv jiného druhu savce. Najdou se mezi nimi patnácticentimetrové čivavy, ale také stokiloví mastifové. Tato rozmanitost byla dlouho pro vědce záhadou – teď ale našli její genetickou příčinu: pochází překvapivě už od vlků.
31. 1. 2022|
Doporučujeme

Hroši dokážou rozpoznat troubení svých přátel. Když slyší neznámého jedince, metají trus

Hroši jsou hlučná zvířata, jejichž volání se šíří na velké vzdálenosti přes jezera i řeky. Přesná funkce hlasitého troubení, které vydávají, však byla záhadou. Vědci, kteří studují hrochy v přírodní rezervaci v Africe, nyní tvrdí, že charakteristické troubení těmto savcům umožňuje rozeznat přítele od nepřítele.
26. 1. 2022|

Vědci se provrtali do ztraceného světa pod Antarktidou. Našli tam oázu života

Stovky metrů pod antarktickým ledem našli vědci po vyvrtání sond desítky druhů nevšedních organismů, které se jmenují mechovci. Žily zde v naprosté izolaci zřejmě až několik tisíc let.
23. 12. 2021|

Lemur, který umí zpívat, má smysl pro rytmus jako lidé. Využívá intervaly jako kapela Queen

Lemur indri, který je největším z přežívajících lemurů, je jedním z mála zvířat, které má smysl pro rytmus. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Current Biology. Vědci v ní zkoumali, jestli je jediný zpívající druh lemura na světě schopen vytvářet rytmické vzorce, a zjistili, že umí dva, které v hudbě používají i lidé.
2. 11. 2021|

Lidé v době železné pili pivo a jedli plísňový sýr, zjistili vědci z exkrementů

Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné už pili pivo a jedli plísňový sýr. Ve stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů. V jídelníčku tehdejších lidí nicméně převažovaly celozrnné obilniny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology.
14. 10. 2021|
Doporučujeme

Němečtí vědci učí telata chodit na latrínu. Chtějí tím snížit emise skleníkových plynů

Dobytek je jedním z hlavním původců skleníkových plynů. Němečtí vědci se pokouší problém vyřešit tím, že mladá telata naučí vyměšovat na předem určených místech, a po úspěšném experimentu jsou opatrně optimističtí.
15. 9. 2021|

Samičky kolibříků se vydávají za samečky, aby unikly obtěžování

Vědci se posledních padesát let pokouší vysvětlit, proč se samičky kolibříků po snesení vajec barevně mění. Teď konečně pochopili, proč to dělají; zbarvení funguje to jako odpuzovač na samečky, kteří jim brání v normálním životě.
6. 9. 2021|

Latimérie zaskočily biology. Mohou se dožívat až sta let

Latimérie, ryby označované také jako „živoucí fosilie“, mohou žít nezvykle dlouhou dobu – dokonce až sto let, uvádí nová studie francouzských vědců. Odborníci se dříve domnívali, že se dožívají kolem dvaceti let, nové odhady však naznačují, že mají podobně dlouhý život, jako třeba žraloci, napsal zpravodajský server BBC. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.
21. 6. 2021|
Doporučujeme

Vědci našli na Sibiři tvora, který se probudil ze spánku v permafrostu po 24 tisících letech

Mikroskopický mnohobuněčný organismus nalezený na Sibiři se probral k životu po 24 tisících letech, které strávil zmražený v tamní řece. Popsali to vědci v nové studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology. Odborníci si dosud mysleli, že podobné organismy dokáží v zamrzlém stavu strávit kolem deseti let, nyní se však domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.
8. 6. 2021|

Za lásku můžou z části geny. Štěňata rozumí lidem už od narození, tvrdí vědci

Pes bývá označován nejlepším přítelem člověka. Nový výzkum, který publikoval časopis Current Biology, ukazuje, že schopnost komunikovat s lidmi je u štěňat dokonce geneticky podmíněná a částečně se s ní rodí. Podle vědců by objev například mohl v budoucnu pomoci zlepšit výcvik asistenčních psů.
5. 6. 2021|

Vědci popsali, že existují čtyři druhy žiraf. Ty to věděly vždy

Najít rozdíl mezi druhy zvířat může být běh na dlouhou trať. Genomický výzkum však prokázal, že ačkoliv jsou si vzájemně velmi podobné, existují čtyři různé druhy žiraf, které se od sebe liší stejně jako třeba medvěd hnědý od toho ledního. Napsal o tom list The Times.
17. 5. 2021|