Daňový balíček

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává sněmovna.

Odměna pro lidi, kteří za měsíc zasednou ve volebních komisích pro prezidentské volby, se nově nebude danit. Umožnil to letos schválený daňový balíček. I tak ale řada starostů upozorňuje, že jde pořád o málo peněz. Lidé o funkci zájem nemají a leckdy je těžké komise zaplnit.

Princip daně z neočekávaného zisku podporuji a vždy jsem ho podporoval. Komunikace vlády o dani je však tragická, řekl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný připustil, že komunikace byla nešťastná, zmínil však, že jednání nebyla jednoduchá. Podotkl, že vláda musela zároveň čekat, jak se k dani postaví EU. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy má více negativ než pozitiv.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Daňový balíček zůstává v platnosti, i když ho nepodepsal prezident Miloš Zeman. Ústavní soud tak zamítl návrh na jeho zrušení předložený některými senátory. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu totiž existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Koronavirová situace v Česku znovu eskaluje, pomoci ji zkrotit mají přísnější opatření. Ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v Interview ČT24 upozornila, že pokud by mělo dojít na uzavření provozu velkých firem, mohlo by to Česko velmi poškodit. Podle ní by stát mělo vyjít levněji přispívat na testování zaměstnanců ve velkých společnostech.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

V Lánech jednal poradní tým prezidenta Miloše Zemana. Na schůzi byli pozváni premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Tématem schůzky bylo začlenění takzvaného daňového balíčku do letošního státního rozpočtu. Balíček s účinností od začátku roku mimo jiné zrušil superhrubou mzdu, a tím snížil daňové příjmy, dříve schválený rozpočet s tím ale nepočítá. Novela letošního rozpočtu se započtením dopadů daňového balíčku bude podle ministryně financí Schillerové předložena vládě na přelomu února a března.

Senátoři z klubů Starostů a nezávislých, Senátorů 21 a KDU-ČSL chtějí koncem tohoto týdne napadnout ústavní stížností schválení takzvaného daňového balíčku. Podle Davida Smoljaka (STAN) prezident Miloš Zeman přijal zákon sporným způsobem. Naopak ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá prezidentův postup za ústavní. Změny související s daňovým balíčkem vstoupily v platnost 1. ledna.

Začátkem roku začal platit daňový balíček. Zrušení superhrubé mzdy a další změny pocítí obecní a krajské rozpočty. A to i přes zásah senátorů, kteří ve schváleném návrhu samosprávám a krajům navýšili podíl na sdílených daních.

Kvůli dopadům covidu a úpravám daňového balíčku přijdou sportovní kluby v Ostravě o 25 milionů korun. Vedení krajského města omezí dotace do sportu a tělovýchovy až o dvacet procent. Kluby nyní zvažují, kde budou škrtat. V některých případech se dokonce loučí s klíčovými hráči. Šetřit budou i velké kluby jako fotbalový Baník nebo hokejové Vítkovice.

Finanční úřady budou mít v pátek a v pondělí prodloužené úřední hodiny. Důvodem je blížící se termín pro podnikatele, kteří plánují využít nově zavedenou paušální daň. Rozhodnutí o tom, že ji živnostník bude využívat, musí oznámit finančnímu úřadu do pondělí 11. ledna, vyplývá z informací finanční správy. V pátek tak budou finanční úřady otevřeny od osmi do 17 hodin a v pondělí od osmi do 18 hodin.

Od Nového roku se zvedají starobní důchody, průměrně o 839 korun na 15 336 korun. Vyšší částku dostanou lidé už v lednu. Zaměstnanci důsledky největší daňové změny za posledních 13 let uvidí na svých účtech reálně až v únoru. Se začátkem roku totiž končí danění platů ze superhrubé mzdy. Díky tomu klesají odvody čtyřem a půl milionu zaměstnanců. Jim i živnostníkům navíc sníží daně i štědřejší sleva na poplatníka.

Prezident Miloš Zeman v dopise předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) potvrdil, že daňový balíček nevetoval. Do Poslanecké sněmovny nepodepsaný zákon poslal, aby mohl začít platit k začátku roku. Zákon už ve čtvrtek vyšel ve Sbírce zákonů, v platnost vstoupí od 1. ledna. Ruší superhrubou mzdu, místo ní začne platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýší se také roční daňová sleva na poplatníka o tři tisíce korun a sníží se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.

Zaměstnanci v Česku se musí připravit na nižší růst mezd, než na který byli zvyklí v posledních letech. Analytici očekávají, že porostou ani ne tříprocentním tempem. Přesto většina lidí bude moci utratit víc. Zruší se totiž superhrubá mzda, a tak zaměstnanci dostanou navíc část mzdy, kterou odváděli státu.

Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil daňový balíček bez podpisu předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Hlava státu už dříve oznámila, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše a umožní tak, aby začal platit. Stane se tak od začátku ledna, ministerstvo vnitra už podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k jeho vyhlášení. Publikován bude 31. prosince, potvrdil také Vondráček.

Poslanci na předvánočním zasedání přijali senátní podobu vládního daňového balíčku, který kromě jiného přináší zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a zavádí i stravenkový paušál. Ten má být alternativou k dosavadním stravenkám. Základní daňová sleva na poplatníka vzroste z 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022.

Státní rozpočet úspěšně prošel sněmovnou, ale poslanci by mohli ještě před Vánoci zásadním způsobem do plánů na budoucí hospodaření státu zasáhnout – budou jednat o daňovém balíčku, který se jim s pozměňovacími návrhy vrátil ze Senátu. Místopředseda vládní ČSSD Michal Šmarda řekl, že strana by považovala jeho schválení za nezodpovědné. Opozice považuje za nezodpovědné především to, že se tak velké změny v dolní komoře řeší až v posledních dnech roku. O rozpočtu a daňovém balíčku debatoval v Událostech, komentářích Michal Šmarda s předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou.

Sociální demokraté se nechystají k bezprostřednímu odchodu z vlády. Předseda strany Jan Hamáček to uvedl den po nedělní mediální výměně názorů s předsedou koaličního ANO a premiérem Andrejem Babišem. Jediným vážným problémem ve vládě je podle Hamáčka daňový balíček, jehož podoba ale ještě není konečná. Další kroky proto ČSSD zváží, až bude zcela jasný jeho osud, za klíčové přitom považuje řešení koronavirové krize zdravotní i ekonomické.

Pokud má sociální demokracie problém se svou účastí v menšinové vládě hnutí ANO, má odejít a přestat o tom donekonečna mluvit. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na slova vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Ten v Otázkách Václava Moravce řekl, že sociální demokracie zůstane ve vládě po dobu nouzového stavu a poté se poradí, jak dále postupovat.

Jan Hamáček (ČSSD) a Petr Fiala (ODS) debatovali v Otázkách Václava Moravce o tom, jak vláda zvládá pandemii koronaviru. Vicepremiér a ministr vnitra hájil kabinet s tím, že situace je bezprecedentní, a zvlášť svou sociální demokracii, která prý nemá dost síly na přetlačení koaličního ANO. Zvlášť zmínil jeho podporu daňovému balíčku, která může být pro ČSSD důvodem pro odchod z vlády po konci nouzového stavu. Předseda ODS kritizoval postup kabinetu jako zmatený a nepřipravený.

Při opětovném hlasování sněmovny o daňovém balíčku má šanci uspět jeho upravená, senátní verze. Vyplývá to ze stanovisek politických stran v dolní komoře. Podporu by jí měly zajistit vedle hnutí ANO i hlasy opoziční ODS a zřejmě také lidovců. Vládní ČSSD je proti.