Schůze

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

Úpravy v zákonech o státní i zahraniční službě podpořila na středečním zasedání vláda. Ministři kývli i na zřízení dětského ombudsmana, zabývat se měli i návrhem ministerstva financí na prodej státního majetku za 40,9 milionu korun. Projednali také další normy.

Poslanci v úterý odpoledne projednávali okolnosti prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jednání zahájili minutou ticha za oběti útoku. Dle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v případu existují bílá místa a relevantní otázky, s odpověďmi je třeba ale počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Sněmovna v úterý také zrychleně schválila posun termínu pro vyřazování emisních povolenek či přidělení průměrných důchodů i těm disidentům, kteří neplatili dostatečně dlouho odvody.

Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Poslanci v úterý a noci na středu jednali zhruba šestnáct hodin o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Svolání schůze podnítilo opoziční ANO, které považuje za nepřijatelné, aby ministrem vnitra zůstal předseda STAN Vít Rakušan. V debatě zpočátku převládali členové kabinetu s prezentací svých kroků, zástupci opozice se dostali ke slovu zejména večer. Poslanci si na základě dohody frakcí odhlasovali, že budou jednat do druhé hodiny ranní. Poté bylo jednání sněmovny přerušeno, debata bude pokračovat ve středu v devět hodin. Kdy dojde k hlasování, je nejasné. Opozice ke svržení kabinetu dostatečný počet hlasů nemá.

Sněmovna ve čtvrtek schválila smlouvy, které uzavřela EU s Thajskem a Malajsií. Oba dokumenty zahrnují spolupráci mezi evropskou sedmadvacítkou a uvedenými asijskými zeměmi v řadě témat od lidských práv přes boj proti terorismu a organizovanému zločinu po boj s migrací. Dopoledne měli poslanci na programu také písemné interpelace. Opět se ale nedostali k plánovanému projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám z éry bývalého prezidenta Miloše Zemana. Odpoledne pak premiér Petr Fiala (ODS) odpovídal na ústní interpelace, během kterých opozice upozorňovala na hospodaření státu.

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Česko je pořídí formou mezivládní dohody ze Švédska, první stroje armáda dostane v roce 2026. Jde o největší armádní nákup v novodobé historii Česka a o jednu z největších státních zakázek vůbec. Česko také začne jednat s Německem o společném nákupu bojových tanků Leopard v nové verzi 2A8. Jednáním o možnosti připojit se k německému tendru vláda pověřila ministryni obrany Janu Černochovou (ODS), která to uvedla na středeční tiskové konferenci.

Aktuální vládní návštěva Olomouckého kraje a schůze v Jeseníku by neměly být posledními podobnými akcemi. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu řekl, že výjezd, při němž ministři celý den poznávají problémy regionu, chce opakovat třikrát až čtyřikrát do roka. Loni k tomu neměl podle jeho slov kabinet prostor, po prvním půlroce mandátu se druhý věnoval předsednictví EU. Ambicí vlády je podle premiéry postupně navštěvovat i další regiony Česka.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Senát na své středeční schůzi zamítl iniciativu skupiny senátorů kolem Jitky Chalánkové z klubu ODS a TOP 09 k ústavnímu zakotvení práva na platbu v hotovosti. Mělo by se prý vyřešit v běžném zákoně. Zamítnutí komora přijala o jeden hlas. Zákonodárci v průběhu jednacího dne také jednoznačně odmítli navrhovanou automobilovou emisní normu Euro 7. Ztotožnili se tak s názorem ministerstva dopravy, které její současnou podobu označilo za nepřijatelnou.

Ústavní soud bude na několik měsíců opět kompletní. Senát schválil nominaci Jana Svatoně na místo, které koncem předminulého roku uvolnila Kateřina Šimáčková. Senátoři také volili členy úřadu pro dohled nad politickými stranami. Dopoledne podpořili předlohu o spolupráci ministerstva financí s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), do sněmovny naopak vrátili s pozměňovacími návrhy novelu, která má změnit fungování Národní sportovní agentury.

Poslanci měli v úterý projednat vládní návrh na zrušení nadbytečných právních předpisů, dolní komora se však k jednání nedostala, opozice téměř tři hodiny načítala další návrhy změn programu. Opoziční poslanci však opět debatu o rozpočtu, změnách v DPH či o řešení energetické krize neprosadili. Schůze byla přerušena do středečních 9:00.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

Blíží se další mimořádná schůze sněmovny. Poslanci na ní příští týden projednají úsporný tarif, který má domácnostem pomoct s vysokými cenami energií. Platit má od následující topné sezony, vláda na něj poskytne až 66 miliard korun. Opozice návrh hodlá podpořit, považuje ho ale za nesystémový.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Bývalý ministr kultury Milan Uhde se stal novým předsedou České národní rady. Česká národní rada si pak schválila čtyři místopředsedy – Jiřího Vlacha z ODS, Jana Kasala z KDU-ČSL, Karla Ledvinku z ODA a Pavla Tollnera z KDS. Hlavním problémem ustavující schůze se ukázalo obsazení zbývajících míst v předsednictvu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Nouzový stav vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny potrvá do konce června. Sněmovna umožnila vládě jeho prodloužení o 30 dní po skoro šestihodinové debatě. Proti bylo opoziční SPD, podle jeho šéfa Tomia Okamury ho vláda zneužívá k posilování své moci. ANO navrhovalo prodloužení pouze o čtrnáct dní. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili.