El Niño

Hurikány získávají svou energii z oceánu. Odebírají z něj teplo a tím pohánějí svůj ničivý pohyb. A protože letos mají oceány nejvyšší teplotu v dějinách měření, přibývá obav z toho, jak silná bude hurikánová sezona.

Rok 2024 bude nutně velmi teplý – už jen proto, že rekordně teplý byl i ten loňský. Silný vliv bude sice mít i nadále fenomén El Niño, ale hlavní budou klimatické změny.

V Brazílii letos zažívají celé měsíce extrémů v řadě za sebou. Zatímco jih země zasáhly v minulých týdnech rekordní srážky, které mimo jiné rozvodnily i známé vodopády Iguazú, jihovýchod země trápila extrémní vedra. Ve druhé polovině října teplota vyšplhala až k 45 °C, na řadě stanic padly dosavadní historické rekordy. Centrální a severní části země pak hlásí extrémní sucho – to všechno v situaci, kdy je na jižní polokouli stále teprve jaro a největší vedra se teprve očekávají.

Svět má zatím dost potravin na to, aby se nasytila většina hladových – problém je hlavně v tom, že někde je jídla méně, a jinde víc. Jenže v blízké budoucnosti může být situace výrazně horší. Příčinou je podle nové zprávy meteorologický jev El Niño.

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

Letošní zima bude po celém světě pod vlivem několika současně působících jevů. Jednak zrychlující se změnou klimatu, ale také sílícím jevem El Niño. První předpovědi naznačují, jaký to bude mít vliv na průběh blížící se zimy.

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal, oznámil ve čtvrtek americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Nejspíš přinese extrémy počasí, které lidstvo zatím nezažilo.

Klimatický jev El Niño, který by se měl objevit v druhé polovině letošního roku, ohrožuje pěstitele kávy, zvláště robusty. Pro arabicu je hrozba mírnější. Výnosy dvou největších producentů robusty, Vietnamu a Brazílie, by se mohly snížit, pokud by tento jev byl silný. S odvoláním na informace od analytiků a odborníků na počasí to uvedla agentura Reuters.

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí.

Pravděpodobnost výskytu klimatického jevu El Niňo je letos vysoká a v průběhu roku roste. Šance na výskyt do července je 60 procent, do konce září dokonce 80 procent. El Niňo pravděpodobně povede k novému rekordu v průměrné teplotě. Ve své středeční zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.

V jihovýchodní Asii padají historické teplotní rekordy, v Japonsku vykvetly sakury dříve, než je obvyklé, a Austrálii neopouští letní horka, přestože už tam nastal podzim.

El Niño je klimatický jev, který se pravidelně vrací. Letos opět s nejvyšší pravděpodobností převládne – a pro planetu i lidstvo to bude mít velké důsledky.

Australský tým vědců poprvé zkombinoval algoritmy strojového učení s družicovými snímky světových pobřeží, aby dokázal popsat, jak přímořské regiony od Austrálie po Kalifornii ovlivňují fáze El Niño a La Niña. Podle všeho písek na plážích přesypávají z východu na západ a zpět jako v přesýpacích hodinách; studium písečné eroze může sloužit i pro přípravu na změny klimatu.

Jaká bude letošní zima, zajímá nejen politiky a energetiky, ale každého, kdo musí platit účty za plyn a elektřinu. Výhled se pokoušejí meteorologové zjistit už nyní – a začínají vždy pohledem do Tichého oceánu na chování jevu La Niňa.

La Niña je velmi silný přirozený meteorologický jev, který má rozsáhlé dopady na velké části planety. Jenže v posledních letech se chová znečekaně – objevuje se mnohem častěji, než by se dalo očekávat, a také bývá hodně silný. Jeho projevem je například megasucho na západě USA, které ohrožuje tamní zemědělství.

Květen je na východě Asie obdobím, kdy nastupuje letní monzun, a začíná tedy období dešťů. Jeho počátek se v Číně označuje jako meiyu, což doslova znamená „švestkové deště“. Na podobě těchto srážek je závislá úroda pro miliardu lidí, v souvislosti se změnou klimatu se ale v posledních letech vyskytují extrémní úhrny srážek způsobující záplavy a sesuvy půd.

Za normální situace foukají v Tichém oceánu větry, zvané pasáty, podél rovníku směrem na západ a odvádějí teplou vodu z Jižní Ameriky do Asie. Studená voda z větších hloubek pak stoupá k hladině. Dva protichůdné jevy, El Niño a La Niña, tyto normální podmínky narušují a mohou mít obrovský vliv na počasí celého světa.

Hurikánová sezona v Atlantiku oficiálně začíná každý rok prvního června, vrcholí v září a končí posledním dnem listopadu. Ta loňská byla předpovídána jako průměrná a předpověď se naplnila. Letos jsou prognózy podstatně dramatičtější. Většina předpovědních center mluví ve svých zprávách o nadprůměrně silné hurikánové sezoně. Obvykle vznikne v období od června do listopadu nad Atlantikem šest hurikánů. Z nich jsou dva až tři zpravidla velmi silné.

Meteorologové předpovídají příchod jevu La Niña. Plně by měl dorazit na podzim; bude ho doprovázet chladnější voda a také silnější a častější hurikány.

V Antarktidě byla poprvé naměřena teplota přesahující 20 stupňů Celsia. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovali vědci. Rekord 20,75 stupně Celsia byl zaznamenán 9. února na Seymourově ostrově.

Austrálii letos zasáhly mimořádně silné požáry, které svým rozsahem nemají v dějinách obdobu. Přinášíme souhrn všeho důležitého o této mimořádné situaci.

Archeologové na pobřeží severního Peru odkryli už více než dvě stě zachovalých ostatků dětí na jednom místě. Jde o největší dětské obětiště na světě. Nejmladší oběti bylo šest let, nejstarší patnáct. Oblast byla od 10. do 15. století centrem říše Chimú, o níž se dodnes mnoho neví. Jedním z důvodů rituálních vražd mohla být snaha zalíbit se bohům kvůli extrémům počasí, které život v oblasti ztěžovaly.