Prales

Vyšší teploty jsou klíčovým faktorem, který způsobuje, že ve světových lesích stále přibývá lián. Popínavé rostliny s dřevnatým stonkem přitom mohou škodit stromům, a tedy i lesům, které jsou klíčové pro pohlcování uhlíku.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Vědci natočili pomocí ukryté kamery v jihoamerickém pralese souboj, v němž odrážel útoky predátora tvor, který měl útok podle všech předpokladů jasně prohrát. Podle autorů studie záznam vrhá nové světlo na vztah predátor–kořist.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Brazílie pokračuje v evakuaci původních obyvatel Janomamů na severu země. Na podvýživu a malárii tam jen za minulý rok zemřelo na sto dětí. Úřady vyhlásily v největší domorodé rezervaci v zemi stav nouze. Za šířením nemocí a narůstajícím počtem mrtvých stojí podle nich nelegální těžba zlata. Nová levicová vláda mluví o genocidě a bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara obviňuje z přehlížení kritické situace.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Více než dvě desítky vědců požádaly dopisem dárce konžského lesního sektoru včetně EU či OSN o pozastavení peněz, pokud vláda povolí vydávat koncese pro těžbu dřeva. V Kongu se nachází šedesát procent druhého největšího deštného pralesa, takže je tato africká země klíčovým hráčem při snaze o brzdění klimatické změny i při úsilí o zachování druhové rozmanitosti, píše agentura Reuters.

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles ve středu podal demisi kvůli obvinění z nelegálního vývozu dřeva z Amazonie. Ministr rezignaci oznámil na tiskové konferenci, prezident Jair Bolsonaro ji podle jeho slov přijal. Ve funkci ho nahradí Joaquim Alvaro Pereira Leite, napsala agentura AFP.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

V povodí řeky Fairy Creek v kanadské provincii Britská Kolumbie se nalézají rozsáhlé lesní porosty, jejichž stáří je minimálně čtvrt tisíciletí. Kvůli kácení se loni staly předmětem konfliktu mezi těžaři a ochranáři přírody a aktivisty. Spor o kácení prastarých lesů přerostl později v několikaměsíční blokády těžařských aut, příjezdových cest a míst, kde je porost kácen. Aktivisté své protesty, které začaly loni v srpnu, v posledních týdnech zintenzivnili. Nejvyšší soud Britské Kolumbie se postavil na stranu těžařů a vyslal do oblasti policisty, což vedlo v uplynulém týdnu k více než 150 zatčením.

Brazilský nejvyšší soud v úterý nařídil zahájit vyšetřování prodeje půdy v amazonském deštném pralese na inzertních stránkách Marketplace sociální sítě Facebook. Informoval o tom server BBC News Brasil, který na tyto inzeráty minulý týden upozornil. Některé nabízené pozemky jsou v chráněných oblastech, a patří tak k území domorodých obyvatel, kteří o jejich prodeji neměli tušení.

Počet požárů v Brazílii v roce 2020 oproti předcházejícímu roku vzrostl o 12,7 procenta. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) loni zaznamenal v zemi 222 798 požárů, což je nejvíce od roku 2010. Informovala o tom agentura AFP, podle níž tato oficiální statistika vyvolá další tlak na vládu prezidenta Jaira Bolsonara.

V Amazonii pokračuje destrukce deštného pralesa. Z jeho brazilské části jen letos zmizelo území o rozloze Středočeského kraje, což je nejvíc za posledních dvanáct let. Prales přitom pomáhá zpomalovat globální oteplování. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.

Ugandští Batwové patří mezi nejstarší pygmejské národy světa. Téměř před třiceti lety je vláda vyhnala z jejich domoviny – hlubokých lesů, které tito lovci a sběrači obývali až čtyři tisíce let. V současné době žijí pouze na okraji národního parku. Do pralesa vodí turisty a varují, že druhů rostlin rychle ubývá.

Napětí mezi Brazílií a Paříží opět sílí. Brazilští důstojníci podle uniklých armádních dokumentů označili Francii za největší vojenskou hrozbu pro svou zemi. Francouzi by podle nich mohli podniknout invazi za účelem záchrany amazonského pralesa. Prezidenti obou států se navíc nemají příliš v lásce. Paříž označila podobné spekulace za vyloučené.

Delfínovci amazonští jsou přátelští, inteligentní savci, kteří vypadají, že se umí usmívat i červenat. Osud tohoto největšího druhu říčních delfínů začal v Brazílii znepokojovat ochránce přírody, protože v zemi v lednu skončil zákaz výlovu tamních sumců, kteří se živí masem jiných ryb. Panují obavy, že rybáři teď začnou nelegálně lovit delfíny, aby získali návnadu pro sumce, napsala agentura Reuters.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Brazílie začíná jednat se Západem o tom, jak zastavit požáry amazonského pralesa. Prezident Jair Bolsonaro o tom telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jeho tým pak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hašení se před kamerami zapojil i prezident sousední Bolívie Evo Morales.

Sedmdesát tisíc požárů, které za letošek zaznamenala NASA v brazilské části Amazonie, představuje obrovské číslo, ve srovnání s posledními dvaceti lety je to však průměr. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl děkan Fakulty lesní a dřevařské při České zemědělské univerzitě v Praze Marek Turčáni. O zcela přírodní jev ale nejde, pro Amazonii bude třeba vypracovat plán zalesňování, míní expert.

Většinu požárů zuřících v amazonském deštném pralese založili dřevorubci nebo farmáři, kteří potřebují pastviny pro dobytek. Jeho maso potom Brazílie ve velkém vyváží do celého světa. Rostoucí spotřeba hovězího je tak jednou z příčin devastace oblasti důležité pro klimatickou stabilitu i zachování biodiverzity, upozorňuje web stanice CNN. Dobytek navíc produkuje velké množství skleníkového plynu metanu.

Do likvidace požáru amazonského pralesa se zapojí armáda. Rozhodl o tom brazilský prezident Jair Bolsonaro. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Oheň už zničil obrovské plochy.Paříž pohrozila blokováním obchodní smlouvy mezi EU a částí jihoamerických zemí, pokud Brazílie nezačne situaci řešit.

Brazílie se potýká s rozsáhlými lesními požáry. Od čtvrtka jich Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) registruje už 9507, většina z nich zasáhla Amazonii. Asi tři tisíce kilometrů vzdálené Sao Paulo se v pondělí kvůli dýmu uprostřed odpoledne ponořilo do tmy. Počet lesních požárů v Brazílii letos dosáhl rekordu a oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 84 procent.