Renesance

Snaha zakrývat fyzické nedokonalosti a přidat si tak na atraktivitě se připisuje povrchnosti sociálních sítí. Vypadat líp ale chtěli lidé vždycky, jak dokládají třeba odkryté přemalby různých renesančních a barokních portrétů. Samozřejmě v digitální době stačí na „filtr“ jedno kliknutí, před několika stoletími povedenost retuše záležela na malířově štětci. A zároveň, podobně jako selfíčka influencerek vedou jejich sledující k přání dosáhnout stejné (byť vlastně falešné) dokonalosti, i renesančním ženám se dostávalo návodů, jak naplnit do značné míry nedosažitelná měřítka krásy z obrazů.

V pražských historických prostorech začínají Letní slavnosti staré hudby. Letošní ročník je zasvěcen Múzám. Sedm festivalových večerů představí posluchačům do 8. srpna například podoby lásky v italské raně barokní hudbě či žertovné příběhy ve španělských písních, připomenou také milostný příběh Orfea a Eurydiky. Součástí slavností je rovněž renesanční maškarní ples.

Počet prodaných vinylových desek v Británii letos poprvé za 35 let překonal počet prodaných kompaktních disků, do značné míry i díky novému albu americké zpěvačky Taylor Swiftové Midnights, informoval britský deník The Guardian.

V kostele v Dolním Benešově na Hlučínsku odkryli restaurátoři vzácné štuky ze 17. století. Podobná renesanční výzdoba je v kostelích na severní Moravě a ve Slezsku naprosto ojedinělá. Kromě toho objevili i malby a nápisy z období baroka.

Česká republika si 6. července připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 606 lety na koncilu v německé Kostnici. V jeho rodišti, Husinci na Prachaticku, odhalili novou branku propojující zahradu Centra Mistra Jana Husa s nádvořím modlitebny Církve bratrské. Tato událost byla společně s ekumenickou bohoslužbou součástí Husových oslav, které večer završil charitativní koncert. Lidé mohli jeho památku uctít také při bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze.

Rovných pět set padesát let uplynulo 21. května od narození Albrechta Dürera. Mistr německé renesance vytvořil stovky rytin, kreseb i maleb a mimo jiné patřil v Německu k prvním tvůrcům, kteří se pustili do aktů podle živých modelů. Jeden z jeho nejhodnotnějších obrazů – Růžencová slavnost – visí v Národní galerii v Praze. Sám Dürer o něm po dokončení v roce 1506 napsal, že lepšího obrazu podle něho v celé zemi není.

Před přibližně pěti sty lety namaloval Sebastiano del Piombo obraz Madona s rouškou. O zhruba sto padesát let později se olejomalba dostala do Olomouce, kde shlíží ze stěny obrazárny v Arcidiecézním muzeu. To ovšem zůstane ještě rok zavřeno, ne kvůli pandemii, ale kvůli rekonstrukci. Muzeum vzácný obraz připomíná alespoň on-line. Mimo jiné v animovaném klipu, který ukazuje, jak Piombo své dílo maloval. Promítat ho bude i na katedrálu sv. Václava.

V pařížském Louvru byla zahájena výstava k 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho. Jedna z nejrozsáhlejších expozic, které kdy byly autoru Mony Lisy, Vitruviánského muže nebo Poslední večeře věnovány, má za cíl představit dílo italského renesančního mistra v celé jeho šíři.

V Itálii ožívá zájem o velká díla renesance, zejména díky cizincům. Čtyři roky stará reforma umožnila, aby se do čela uměleckých institucí směli hlásit i zahraniční odborníci. Sedm jich prošlo konkurzy a mnohdy zkostnatělé kulturní instituce modernizovalo. Současná pravicová vláda ale chystá změnu: nově chce všechno řídit z Říma.