Biodiverzita

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Rusové během války na Ukrajině zničili i tamní Národní genovou banku rostlin. Patřila mezi deset největších semenných bank na světě. Její zaměstnanci se teď v různých částech země pokoušejí navázat na předchozí práci a zajistit Ukrajině nový depozitář rostlinných genetických zdrojů.

Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Invazní bolševník velkolepý byl v 19. století vysazen v Lázních Kynžvart jako okrasná rostlina, teď se ho chce Karlovarský kraj zbavit. Ničí tamní ekosystém a při doteku způsobuje vyrážky a puchýře. Rostlinu by měli likvidovat vlastníci pozemků, na kterých se vyskytuje. Ministerstvo životního prostředí na to poskytuje dotace.

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.

Členské státy OSN schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. O smlouvě se jednalo patnáct let.

Téměř polovině zvířat a zhruba třetině rostlin ve Spojených státech hrozí vyhynutí. Vyplývá to ze zjištění výzkumné skupiny zabývající se ochranou přírody NatureServe, podle které je 41 procent amerických ekosystémů na pokraji kolapsu.

Účastníci konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se po dvou týdnech dohodli na závěrečném prohlášení, podle něhož je cílem do roku 2030 zajistit ochranu alespoň třicet procent světové pevniny a moří. Agentura AP dokument označila za historickou dohodu, která představuje dosud nejvýznamnější snahu chránit světovou biodiverzitu. Dohodu uvítala mimo jiné předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Vlci, medvědi hnědí a orli mořští se podle odborníků pomalu vrací do Evropy, kde byli dříve běžnými druhy, ale kvůli lidské činnosti se ocitli v ohrožení. Odborníci ve své nové zprávě o návratu druhů do volné přírody ukázali, že zásluhu na růstu populace těchto zvířat má jejich důsledná ochrana, obnova jejich přirozeného prostředí a řízený návrat do přírody, napsal deník The Guardian.

Ničivý požár v okolí Hřenska komplikuje nejen počasí, ale také členitý terén Českého Švýcarska. Místní stromová skladba čítá borovice, buky, duby a smrky. Jejich kořeny zakrývá spadané suché dřevo, hrabanka, borůvčí a suchá tráva. Na řadě míst zůstaly také suché smrky po napadení kůrovcem, což k šíření požáru také přispělo.

Ve věku 92 let zemřel americký biolog Edward O. Wilson, jeden z nejvýznamnějších současných vědců, kterému se přezdívalo Darwin moderní doby. Informovala o tom Wilsonova nadace. Byl jedním ze zakladatelů disciplíny sociobiologie a předním světovým odborníkem na mravence, jichž za svou kariéru popsal asi čtyři sta druhů. Kromě vědy se zabýval rovněž ochranou biodiverzity a prosazoval prohlášení poloviny zemského povrchu za přírodní rezervaci, aby se podařilo zachovat rozmanitost přírodních druhů.

Přesně před padesáti lety byla podepsána ve městě Rámsar v Íránu Úmluva o mokřadech. Jejím hlavním cílem je ochrana těch, které jsou mezinárodně významné pro ptactvo. Česko se připojilo k dohodě v roce 1990 a na našem území je vyhlášeno 14 významných mokřadů. Jednou z posledních zemí, která k dohodě přistoupila, je Čína. Na jejím území se nachází 64 lokalit a mezi nejvzácnější patří ta na ostrově Chaj-nan.

Podle v úterý zveřejněného listopadového průzkumu biodiverzity řeky Bečvy po havárii, na kterém se podíleli odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Českého rybářského svazu a Povodí Moravy, přežila zářijovou otravu řeky Bečvy část ryb od všech druhů. Do jejích vod by se díky tomu měl postupně vrátit život.

Střední Evropa se v souvislosti se změnou klimatu stane vhodnější pro pěstování lanýžů. Jižní Evropa, kde tyto podzemní houby vyhledávané gurmány rostou, bude pro jejich růst příliš teplá. Vyplývá to z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců, řekl Miroslav Trnka z projektu InterSucho.

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se jeho množství v českých lesích od pralesů v tropech? Do zodpovězení těchto základních – a stále nedostatečně probádaných – otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Data sbírali z lesů tří kontinentů a vyhodnocovali 14 let. Unikátní výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.

Pohled na řepková pole v německém Meklenbursku – Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku přináší neobvyklou podívanou – na rostlinách si tady ve volné přírodě pochutnávají hejna velkých nelétavých ptáků, kteří jsou značně podobní pštrosům. Jedná se o jihoamerický druh nandu pampový, který se zde šíří už dvacet let.

Vědci z botanického centra pro ochranu rostlin se vydali pobřežím Tchaj-wanu směrem k souostroví Ma-cu. Hlavním úkolem mise je sběr a následné uchování druhů rostlin, které jsou ohroženy současnou změnou klimatu. Vědci mají k dispozici obří skleníky ve městě Pching-tung, kam následně přesouvají ohrožené rostliny z volné přírody. Za projektem stojí místní vláda, která učinila z ochrany životního prostředí a přechodu na obnovitelné zdroje energie klíčovou prioritu.

Celkem půl druhého milionu korun za půl roku věnovala veřejnost na dokončení rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích. Podle Dalibora Dostála z organizace Česká krajina tak v následujících týdnech začne výstavba ohrady na poslední třetině rezervace. Divocí koně a další kopytníci v Milovicích pomáhají zachránit ekosystém vzácných rostlin a živočichů. Česká krajina začala peníze shánět na jaře, posledních 300 tisíc vybírali prostřednictvím internetové sbírky.

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Vlády neplní závazky, které učinily před deseti lety kvůli ochraně ohrožených živočišných druhů a poškozených ekosystémů, upozorňuje OSN v nově zveřejněné zprávě o biologické rozmanitosti. Existují přitom podle ní příklady, které dokazují, že ničení přírody lze zpomalit nebo i zastavit.

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.