Váleční zajatci

Došlo k největší výměně zajatců od zahájení plnohodnotného válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Po dohodě, kterou zprostředkovaly Spojené arabské emiráty, se dostalo na svobodu celkem 478 lidí. Pro mnohé z nich to bylo překvapení. V posledních pěti měsících totiž výměny zajatců téměř ustaly – Kyjev obviňoval Moskvu, že jednání záměrně brzdí.

Ruské invazní síly nedávno postoupily v ukrajinské Záporožské oblasti a znovu obsadily některé pozice, které ukrajinská armáda osvobodila během letošní letní protiofenzívy, píše ve své poslední analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Jeho analytici se domnívají, že ruský postup nyní není významný, ale může se jím stát, pokud se Kyjevu nedostane západní podpory. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Ukrajinci dál rozšiřují předmostí na levém břehu Dněpru.

Tři z jedenácti ukrajinských válečných zajatců, které nedávno do Maďarska předalo Rusko, převezli ukrajinští diplomaté zpět do vlasti. Informoval o tom na Facebooku náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko. Kvůli této skupině zajatců se mezi Kyjevem a Budapeští rozhořel diplomatický spor.

Když kolem šestadvacetileté učitelky z Ukrajiny na počátku masivní ruské invaze projížděly ruské tanky, neváhala vzít do ruky svůj telefon. Záběry však Viktorii Andrušu nakonec stály svobodu. Rusové totiž materiál našli a učitelku vzali do zajetí. V cele, kde ji okupanti mučili, se uklidňovala vzpomínáním na svou práci a žáky. Loni v září Andrušu Rusové po šesti měsících vyměnili. Její příběh přibližuje zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Dvě ženy se stejným jménem, které se poznaly v ruském zajetí: Valentina a Valentina. Společného mají ale víc než jen křestní jména. Obě ženy narozené na začátku devadesátých let patří ke generaci mladých Ukrajinců, kteří teď brání svoji zemi. Ze zajetí se dostaly před čtrnácti dny. Vůbec to nečekaly a doteď se s tím vyrovnávají. V ukrajinské Poltavě s nimi natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Ukrajina oznámila, že zasáhla dva ruské muniční sklady na okupovaném území. Představitelé Ruskem ovládané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda zasáhla i věznici v obci Olenivka. Při útoku podle nich zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev odpovědnost za útok popírá a obviňuje z něj Rusko. V této trestanecké kolonii se nacházejí někdejší obránci mariupolských oceláren Azovstal. Rusko mezitím ostřelovalo Mykolajiv i další ukrajinská města.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.

Jako rodinnou relikvii uchovávají někteří Češi dopisy svých předků, kteří zemřeli za první světové války v daleké střední Asii. Teď se po jejich stopách vypravili až do Uzbekistánu. Jejich pradědové bojovali v rakousko-uherských uniformách. Vzdali se Rusům a byli sem posláni na těžké práce. Na nemoci a vyčerpání jich zemřelo několik desítek tisíc. Čeští badatelé se o jejich osudy začali zajímat až teď a chtějí jim poskytnout důstojný památník. V Uzbekistánu natáčel pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach.

Ázerbájdžán vyměnil patnáct arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.

Přestože to na první pohled nemusí být zřejmé, i války a válčení mají určitá pravidla kodifikovaná mezinárodními smlouvami. Přesně před devadesáti lety, 27. července 1929 byl přijat jeden z klíčových dokumentů – třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci. Reagovala na zkušenosti z první světové války. Už následující dvě dekády ale ukázaly, že i tento dokument v praxi selhal.