Vlna veder

Pokud bude změna klimatu pokračovat, přibude teplot, které nejsou slučitelné s lidskými možnostmi přežití. Tvrdí to nový výzkum, jehož autoři dokazují, že se to bude týkat také střední Evropy.

Na ostrově Rhodos pokračuje boj s ohněm a evakuace obyvatel. Ze zasažených oblastí se již podařilo dostat dvacet tisíc lidí. Pomáhá armáda i Červený kříž. Ovšem požáry se rozhořely i na dalších místech Řecka, které v neděli zasáhla vlna veder. Tamní záchranná služba dosud neeviduje žádné zraněné.

Jižní Evropa dál bojuje s mimořádným horkem. Na italské Sardinii očekávají až 48 stupňů Celsia. Varování před extrémně vysokými teplotami bude platit na řadě míst ještě dalších deset dní. Čtyřicítku překročily teploty i ve Španělsku. Na kanárském ostrově La Palma se hasičům podařilo dostat plameny pod kontrolu, požáry ale sužují Řecko, kde nabral na intenzitě požár zuřící severně od Atén. Oheň se šíří také ve švýcarských Alpách.

V loňském roce zemřelo v souvislosti s vlnami veder podle odhadů vědců zhruba dvaašedesát tisíc obyvatel Evropy. Ukazuje to nová studie zveřejněná v časopise Nature Medicine. Údaje ukazují, že dopad vln veder na vývoj úmrtí se v různých zemích velmi liší, navzdory podobným podmínkám, informují zahraniční tiskové agentury.

Hasiči s týmy pomocníků v noci na pondělí vyhloubili příkopy a vytvořili průseky kolem evakuovaných vesnic na řeckém ostrově Lesbos. Zastavili tak požár, který tři dny ohrožoval mnoho obydlí. Oheň se podařilo zastavit také na jihozápadě Francie. Evropská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedla, že vlna veder, která v druhé polovině července sužuje Evropu, způsobila jen na Pyrenejském poloostrově více než 1700 úmrtí. Současně WHO vyzvala ke společnému postupu v boji proti změně klimatu.

Letošní vlna veder je z hlediska meteorologie v mnoha ohledech výjimečná. Klimatologické modely ale ukazují, že právě tímto směrem se bude počasí vyvíjet i v budoucnosti. Jak moc, to záleží na schopnosti lidstva snížit emise skleníkových plynů.

Na jihu Evropy zuří lesní požáry, které si ve Španělsku, Portugalsku a Francii vyžádaly preventivní evakuace tisíců lidí. Mnohde hoří v blízkosti turistických destinací, například v jihošpanělské provincii Málaga, na severu řecké Kréty či na jihozápadním pobřeží Francie. Podle televize Euronews letošní vlna lesních požárů přišla dříve než obvykle kvůli dlouhodobému suchu a vedrům, které odborníci přičítají klimatickým změnám. Portugalsko a Španělsko o víkendu informovaly, že za předchozí týden zemřelo zřejmě v souvislosti s horkým počasím v obou zemích asi tisíc lidí, většinou seniorů.

Vedra ve Francii mírně polevila. Francouzská meteorologická služba označila dopoledne v předpovědi vysokých teplot 52 departementů oranžovou barvou a zrušila červené značení s nejvyšší výstrahou, které v sobotu platilo pro více než deset departementů. S extrémním horkem se v neděli ale potýkal východ Německa, v dolnolužické Chotěbuzi a v Drážďanech naměřili více než 39 stupňů Celsia.

Čechy a jih Moravy čeká velmi horký víkend, v neděli teploty mohou dosáhnout až 37 stupňů Celsia. V celém Česku platí riziko vzniku požárů. Částečně by pak mohlo polevit díky studené frontě, která bude přes Česko přecházet v pondělí.

Ve Španělsku v úterý vyvrcholila silná vlna horka, kterou meteorologové označují za nejhorší v polovině června za posledních dvacet let. Masa teplého vzduchu se přesouvá z Pyrenejského poloostrova do Francie, kde by vysoké teploty měly přetrvat až do konce týdne, napsala agentura AFP.

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Území několika obcí severně od Atén zachvátil velký požár. Své domovy musely opustit tisíce lidí, evakuovány byly i děti z letních táborů. V Řecku vrcholí jedna z nejhorší vln veder za poslední desetiletí a v Aténách teploty vystoupaly na 42 stupňů. Úřady omezily návštěvní dobu Akropole a dalších památek. Požáry dál sužují mimo jiné také Turecko.

Letošní prázdniny zatím nijak zásadně nevybočují z normálu. Počasí je takové, jaké si mnozí pamatují z dětství. Vlny veder, které sužovaly Česko například v roce 2015 či 2018, se v současnosti střední Evropě vyhýbají. A ani ve střednědobých a dlouhodobých výhledech žádná výrazná perioda horkého počasí naznačena není.

Evropu zasáhla za letošní léto už druhá vlna veder. Ve Francii čelí extrémnímu počasí hlavně jihozápad a střed země, v Bordeaux v úterý naměřili rekordních 41,2 stupně Celsia. Rekordy ale padaly i ve středu: v Belgii naměřili 38,9 stupně, v Německu dokonce 40,5 stupně. Teploty mají kulminovat ve čtvrtek a očekává se, že nové rekordy zaznamená řada velkých evropských měst. Obyvatelé Paříže se připravují na 42 stupňů.