Ministerstvo kultury

Historickým městem roku 2023 se stal Žatec z Ústeckého kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění spojené s odměnou milion korun na další péči o památky převzal v centru Pražská křižovatka starosta města Radim Laibl (ANO). Žatec a krajina žateckého chmele se loni staly součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.

Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo podle agentury APA italské ministerstvo kultury.

Odbory požadují navýšení výdělků státním zaměstnancům, a to ještě do konce letošního roku. Velké části vláda peníze na letošní výplaty o dvě procenta snížila, například úředníkům nebo lidem v kulturní sféře. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kabinet o navýšení jedná, dodává ale, že preferuje spíš adresné přidání, nikoli plošné.

Třináct milionů korun shání lidický památník na zrestaurování Pomníku dětských obětí války. Stav sousoší 82 dětí, které nacisté zavraždili v roce 1942, je podle památníku v kritickém stavu. Vyhlásil proto veřejnou sbírku. Peníze od lidí pomohly už při odlévání soch. Tehdy na ně přispěli nejen Češi, ale i Němci, Dánové nebo Japonci.

Pražský magistrát vypíše zakázku na rekonstrukci Divadla na Vinohradech. Maximální výše zakázky je stanovená na zhruba 2,7 miliardy korun. Tendr město vyhlásí letos v dubnu a opravy mají být hotové v roce 2027. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Kromě opravy zahrnuje rekonstrukce také vybudování nové podzemní komorní scény. Zakázkou se radní zabývali už minulý týden, ale nakonec jej stáhli z programu jednaní. Vypsání tendru musí ještě projednat zastupitelé.

Na Slovensku roste odpor proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS), která na sebe upozornila mimo jiné tím, že obnovila kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Čelí také kritice, že dělá kroky odporující dlouhodobé koncepci Slovenska či že na sociálních sítích podněcuje k veřejným útokům. Výzvu k jejímu odvolání podepsalo přes sto šedesát tisíc lidí včetně její předchůdkyně Silvie Hroncové. Ministryně kultury v úřednické vládě Ľudovíta Ódora České televizi řekla, že Šimkovičová své návrhy nekonzultuje s odborníky a neprocházejí standardním legislativním procesem.

Památníky v Lidicích i v Terezíně kvůli úsporám omezují otevírací dobu a také ruší některé akce. Zdůvodnily to inflací a vládními škrty. Ministerstvo kultury ale tvrdí, že i v době konsolidace veřejných financí mají příspěvkové organizace adekvátní rozpočty.

Zástupci profesních a odborových svazů kultury sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) si stěžují, že vláda a ministr kultury Martin Baxa (ODS) neřeší problémy v kultuře. Přes příslib vlády přibližovat se k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu se její podfinancování stále prohlubuje. Podle odborů dochází k propouštění zaměstnanců a k propadu reálných platů. Ministerstvo se diskusi o úpravách odměňování v kultuře podle mluvčí Jany Malíkové nebrání, nicméně vše bude souviset se stavem veřejných financí.

Ukradených památek – soch, obrazů, šperků nebo vybavení kostelů – je od 90. let tisíce a nedaří se je vypátrat. Mnoho z nich se přitom objevuje v nabídkách na černém trhu. Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a zástupci policie ve čtvrtek podepsali dohodu, která má za cíl zrychlit a zjednodušit proces navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Dohoda usnadní boj právě proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím a navazuje na již využívaný model jeho ochrany, informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Vláda schválila na výjezdním zasedání v Bučovicích prohlášení čtrnácti historických radnic, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, hradu a zámku Poběžovice a dvou historických tramvají za národní kulturní památky. Jako takové jsou definovány památky, které jsou nejvýznamnější součástí kulturního bohatství národa.

Národní památkový ústav (NPÚ) odmítl, že by zapsal novou odbavovací halu pražského hlavního nádraží do katalogu kulturních památek účelově v souvislosti s návrhem úprav nádraží, který počítá s bouráním její velké části. Ústav to uvedl v reakci na společné vyjádření hlavního města, Správy železnic (SŽ) a pražského dopravního podniku (DPP). Úprava v katalogu se podle NPÚ uskutečnila na pokyn ministerstva kultury, podle kterého je hala památkově chráněna spolu s Fantovou budovou.

Pražský magistrát, dopravní podnik a Správa železnic ve společném prohlášení tvrdí, že zápis nové odbavovací haly hlavního nádraží v Praze do katalogu kulturních památek Národního památkového ústavu (NPÚ) je založen na neplatném odůvodnění a nemá právní základ. Jednání památkářů považují za nestandardní a budící dojem účelovosti. Reagovali tak na středeční vyjádření ministerstva kultury, že odbavovací hala, která by podle tento týden zveřejněného architektonického návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou.

Česká republika pomůže Ukrajině se zachováním tištěného kulturního dědictví. Prostřednictvím Národní knihovny poskytne ukrajinským knihovnám dvě mobilní pracoviště. První z nich vyjde na deset milionů korun, peníze na druhé chce knihovna získat ve veřejné sbírce. Projekt Archa je součástí programu Podpora ukrajinské kultury. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, čeká rekonstrukce. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po postupné obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě. Součástí opravených tras by měly být výstavy o Rukopisu zelenohorském nebo o perzekuci kněžích. Zámek patří obci Klášter, sama ze svého rozpočtu na obnovu ale nemá peníze. Pomoct by tak kromě Plzeňského kraje měly i evropské fondy. A také veřejná sbírka a speciální koncert.

Ministerstvo kultury stavbu Vědecké knihovny v Ostravě, takzvané Černé kostky, finančně nepodpoří. Původní příslib byl přitom 800 milionů korun. Chybějící peníze kraj zafinancuje ze svého rozpočtu, s pracemi by se mohlo začít příští rok na jaře. Rozpočet na stavbu Černé kostky je přes 2,5 miliardy korun.

Do připravovaného Státního fondu audiovize budou přispívat dvěma procenty z příjmů všechny platformy, které se na šíření obsahu v Česku podílí. Nově se to bude týkat i zahraničních videoték (VOD firem), jako je například Netflix. Dohodli se na tom na nedělním jednání představitelé platforem, producentů a ministerstva kultury za přítomnosti premiéra české vlády Petra Fialy (ODS).

Evropským hlavním městem kultury za Českou republiku budou v roce 2028 České Budějovice, ve finále národního výběru porazily Broumov. Informovali o tom zástupci ministerstva kultury a výběrového panelu. Tituly od roku 1985 propůjčuje Evropská unie s cílem zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury v daném městě.

Ministerstvo kultury připravilo návrh zákona o veřejných kulturních institucích, které budou alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Návrh by měl umožnit víceleté plánování a vícezdrojové financování a také pružnější hospodaření. Cílem normy je větší stabilita kulturních institucí. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) informoval, že jeho resort návrh zákona předloží v polovině letošního roku do připomínkového řízení vládě. Nabýt účinnosti by měl k 1. červenci 2024.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Část věřících pravoslavné církve v Česku kritizuje arcibiskupa kvůli personálním změnám. V podnětu ministerstvu kultury chtějí zvrátit výměnu v čele největšího českého pravoslavného kláštera v Loděnici. Kritikům vadí, že vedení církve dosadilo do funkce duchovní s vazbami na kontroverzní podnikatele z Ruska.