TÉMA

Konflikt

Krvavý konflikt v Súdánu trvá skoro rok. Může skončit roztržením země

Již deset měsíců trvá konflikt v Súdánu a konec je zatím v nedohlednu. Od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi armádou vedenou generálem a faktickým vládcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými bývalým Burhánovým zástupcem Muhammadem Hamdanem Dagalem, zemřely podle zprávy OSN tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Všechny dosavadní pokusy o zprostředkování míru mezi válčícími frakcemi zatím selhaly, obě strany byly obviněny z válečných zločinů. Hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. Podle analytiků je však nejpravděpodobnější, že skončí patem.
25. 2. 2024|

Libanon podnikl raketový útok na sever Izraele, židovský stát odpověděl leteckými údery

Izraelské letectvo podniklo v Libanonu rozsáhlou vlnu úderů na cíle šíitského hnutí Hizballáh. Armádní mluvčí Daniel Hagari na síti X potvrdil, že šlo o odvetu za raketový útok z Libanonu ze středečního rána, při kterém zemřela na severu Izraele jedna žena a dalších osm lidí utrpělo zranění. Hizballáh se k činu nepřihlásil. Katarská televize al-Džazíra tvrdí, že po izraelských náletech zůstalo několik civilních obětí včetně dvou dětí.
14. 2. 2024Aktualizováno14. 2. 2024, 16:04|

Státní zástupkyně obžalovala muže z napadení Ukrajinek v Plasích

Státní zástupkyně poslala k soudu muže obviněného z napadení dvou ukrajinských žen na pouti v Plasích na severním Plzeňsku. Za ublížení na zdraví a výtržnictví mu navrhuje dvouletou podmínku. Vyplývá to z obžaloby, kterou ČT získala. Muž podle policie loni v srpnu na pouti v Plasích nadával dvěma Ukrajinkám a pak je napadl. Obviněný se hájí tím, že konflikt vyvolaly ženy. Případ bude řešit Okresní soud Plzeň-sever.
12. 2. 2024|

Nečinnost Číny v Rudém moři ničí její image globální mocnosti. Útokům mlčky přihlíží i Rusko

Útoky jemenských povstalců na komerční lodě v Rudém moři představují zkoušku pro čínské ambice stát se hlavním zprostředkovatelem míru na Blízkém východě. Peking odmítá zapojení do konfliktu a jeho reakce obnáší výzvy k ukončení útoků na civilní lodě a nepřímou kritiku západní vojenské odvety, všímá si CNN. Podle expertů čínské váhání ničí obraz země jako globální mocnosti. Peking po výzvách USA začal tlačit na Írán, aby přiměl hútíe zastavit údery, jinak ohrozí vzájemný obchod. Činí tak ale zatím spíše jen naoko. Nečinný postoj zaujímá i Rusko, které má v Rudém moři své vlastní zájmy.
30. 1. 2024Aktualizováno30. 1. 2024, 15:29|

Britové úspěšně otestovali „Dračí oheň“. Laserová zbraň trefí minci z kilometrové vzdálenosti

Spojené království provedlo úspěšnou zkoušku své první laserové zbraně. Londýn doufá, že využije systém DragonFire (Dračí oheň) jako budoucí levnější alternativu k raketám. Laserová zbraň je natolik přesná, že dokáže zasáhnout minci z kilometrové vzdálenosti, cituje server BBC britské ministerstvo obrany. Zbraň by mohla být součástí válečných lodí, které by tak účinněji likvidovaly drony, jejichž využití v konfliktech sílí.
25. 1. 2024|

Alianční země se musejí připravit na možný budoucí ruský útok, zní z Německa. Zdroje máme, chybí vůle, míní analytik

Země NATO pracují s možností, že v řádu několika let by Rusko mohlo zaútočit na alianční zemi. Hovořil o tom německý ministr, přičemž sousední země se na takový scénář připravuje. Aliance jako odstrašující prostředek uspořádá největší cvičení od konce studené války, podle expertů ale musí také nastartovat svůj obranný průmysl. Nechybí nám zdroje, ale vůle, Rusku chybí zdroje, ale nechybí mu vůle, shrnul situaci analytik Otakar Foltýn.
20. 1. 2024|

Údery proti hútíům vyvolaly obavy z konfliktů na Blízkém východě. Hlavní roli v destabilizaci regionu má Írán

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.
13. 1. 2024|

Svět sužuje nejvíc konfliktů za tři dekády. Sílí napětí na Balkáně, Putin dráždí Pobaltí

Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.
8. 1. 2024|

Rusko plánuje příští rok rekordní válečné výdaje. Žene ekonomiku do pasti věčné války, varují experti

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.
29. 11. 2023|

Erdogan jako „mluvčí“ Palestiny přišel o roli mediátora. Vztahy s Izraelem však přežily už řadu bouří

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.
29. 11. 2023|

Izraelská muzea a galerie fungují ve válečném módu. Umění skončilo v bunkrech

Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.
15. 11. 2023|

V Mariupolu umírá víc lidí než na vrcholu covidu, popisuje poradce tamního starosty

V okupovaném Mariupolu přežívá 80 tisíc lidí. Jejich život je mimořádně těžký kvůli vysoké úmrtnosti, mizení lidí, problémům s bydlením a zdravotnictvím. Větší aktivita se odehrává hlavně v přístavu, kudy proudí betonové díly pro obranný systém pobřežních oblastí. O životě města s ČT hovořil poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.
5. 11. 2023|

„Pár kamarádů z jednotek už povraždili.“ Mobilizace se týká Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách

Brutální útok palestinských teroristů ze 7. října i vyhlášená mobilizace se přímo dotýká i Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách. Někteří už své syny či manžele mají nasazené od začátku války, další na odvod čekají. Natáčel s nimi zpravodaj ČT David Borek.
1. 11. 2023|

Rusko i Ukrajina jsou v patové situaci, měly by jednat o ukončení konfliktu, řekl Lukašenko

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.
29. 10. 2023|

Když Izrael zaútočí na Gazu, Hizballáh udeří ze severu. Prodloužená ruka Íránu touží po pádu židovského státu

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.
12. 10. 2023|

Některé zavraždili, další se pohřešují. Mezi oběti Hamásu patří civilisté, vojáci i záchranáři

Svět se postupně dozvídá osudy obětí útoku teroristů z hnutí Hamás na jihu Izraele, místní média uvádějí přes 85 jmen padlých vojáků a vojaček. Naprosté většině z nich přitom bylo od osmnácti do dvaceti let, uniformy oblékli v rámci základní vojenské služby. Oběťmi masakrů a raket se stali také hasiči, záchranáři, ale především také přes sedm stovek civilistů. Zabito bylo nejméně devět Američanů a Londýn pohřešuje více než desítku lidí s britským občanstvím.
9. 10. 2023|

Británie chce své vojenské instruktory poslat přímo na Ukrajinu

Británie chce své vojenské instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků poslat přímo na Ukrajinu, řekl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru s listem Sunday Telegraph. Premiér Rishi Sunak poté dle AP vyloučil, že by britští vojáci měli být na Ukrajinu vysláni v brzké době. V současnosti Ukrajinci absolvují výcvik v Británii a dalších zemích. Spojenci Kyjeva se dosud vyhýbali vysílání instruktorů.
1. 10. 2023Aktualizováno1. 10. 2023, 16:21|

Kosovská vláda vyzvala Srby, aby stáhli hromadící se armádu od hranic

Priština vyzvala Bělehrad, aby stáhl svou armádu od hranic s Kosovem. Srbská vojska se podle prohlášení kosovské vlády přiblížila k vzájemné hranici ze tří směrů. Obavy z nového konfliktu se zvýšily v souvislosti s incidentem v severním Kosovu, při němž minulý týden zemřel policista a tři srbští útočníci.
30. 9. 2023|

Ukrajinská armáda se usazuje v Andrijivce. Tlakem na Bachmut ulevuje jižní frontě

Ukrajinská armáda zaznamenala dílčí postup u města Bachmut, konkrétně směrem na sever a jih od něj. Zdejší ofenziva je sice pomalá, ale pro vývoj války důležitá. Navrácení města zpět do rukou Ukrajinců by znamenalo velkou ránu pro ruskou propagandu. Z města se totiž během těžkého a dlouhého ruského dobývání stal symbol. Vyvíjením tlaku na Bachmut ukrajinská armáda rovněž ztěžuje okupantům možnost, aby posílili pozice na jižní frontě.
22. 9. 2023|

Ukrajinské nováčky školí i navrátilci z fronty, kteří sami začali sloužit teprve nedávno

Už za několik týdnů začnou na Ukrajině deště, které znemožní postup větších vojenských uskupení. Kyjev chce zbývající čas využít a do boje poslat ještě další brigády. U jejich výcviku natáčel štáb ČT.
21. 9. 2023|

Ázerbájdžán spustil ofenzivu v Náhorním Karabachu. Arménie hlásí první oběti a zraněné

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.
19. 9. 2023Aktualizováno19. 9. 2023, 22:59|

Ukrajinci zasáhli ruskou raketovou loď. Dron se schovával za vlnami, píše Ukrajinska pravda

Ukrajinský námořní dron poškodil ruskou raketovou loď Samum v Černém moři, uvedlo s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU několik médií včetně serveru Ukrajinska pravda. Ten vypíchl schopnost dronu plout ve větších vlnách, které ho schovají. Loď podle některých z nich musela být odtažena na opravu, přičemž se výrazně nakláněla. Útok se odehrál už ve čtvrtek. Informovala o něm i ruská strana, ta ale tvrdí, že byl odražen.
15. 9. 2023|

Válka rozděluje ukrajinské rodiny. Vztahy nalomila ruská propaganda i frontová linie

Už 552 dní zasahuje rusko-ukrajinská válka daleko rozlehlejší regiony než jen Krym a Donbas, kde Rusko zahájilo agresi už roku 2014. Rodin, které nový ruský vpád v únoru 2022 rozdělil fyzicky i v názorech, jsou tisíce. Příklady Česká televize našla na jihu země.
29. 8. 2023|

Počet zraněných po ruském útoku na Černihiv stoupl, jsou mezi nimi i děti

Počet zraněných po sobotním ruském útoku na severoukrajinský Černihiv stoupl už na 148, uvedla agentura Ukrinform. Mezi zraněnými je i 15 dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury DPA slíbil odvetu. V neděli podle Moskvy útočily ukrajinské drony na čtyři ruské regiony a zranily pět lidí.
20. 8. 2023Aktualizováno20. 8. 2023, 16:34|