Ursula von der Leyen

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Evropská komise (EK) ve čtvrtek představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.

V jihošpanělské Granadě se koná summit Evropského politického společenství (EPC), jehož se zúčastní přes čtyři desítky šéfů států a vlád evropských zemí. Na setkání promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že díky Ukrajině se vojáci evropských zemí nemusí bránit Rusku. EPC je mezivládní fórum evropských zemí, které vzniklo loni na jaře několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Českou republiku na setkání zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).

Evropská komise schválila revidovaný český Národní plán obnovy. Přináší dodatečné 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformaci průmyslu, oznámila po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na konferenci Green Deal Summit také ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Fiala na konferenci řekl, že po čtyřech letech od vyhlášení nedokázal Green Deal nasměrovat země Evropské unie k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, řekl.

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.

Zanedlouho to bude rok a půl od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. A podobnou dobu už Jižní Koreu vládní představitelé Spojených států amerických či zemí Evropské unie tlačí k větší podpoře okupovaného státu, a to vojenské. Soul je totiž velkým výrobcem zbraní a uchyluje se pouze k sekundárnímu posilování ukrajinské obrany. Tlak roste, ale Jižní Korea si stojí za svým vzhledem k možným rizikům.

Evropská komise oznámila novou dohodu o předávání dat evropských uživatelů do Spojených států. Opatření přijatá USA zajišťují přiměřenou úroveň ochrany osobních údajů Evropanů, uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Předchozí dohodu o přenosu dat známou jako Privacy Shield („štít EU-USA“) zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů.

Ve vládních stranách by mohlo dojít k dalšímu střetu, tentokrát kvůli příštímu eurokomisaři. Post má podle dohody připadnout koalici Pirátů a STAN, zájem mají obě uskupení. Neoficiálně už politici mluví i o možných jménech kandidátů, například o ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN) nebo o neúspěšné kandidátce na prezidentku Danuši Nerudové.

Velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga do září 2024. Podle agentury Reuters se Aliance rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má dále omezit jeho možnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině. Oznámilo to švédské předsednictví Rady EU. Nová sada, o které sedmadvacítka vyjednávala více než šest týdnů, obsahuje zejména opatření proti obcházení dosavadních postihů. Aby vstoupila v platnost, musí ji formálně schválit členské země.

V Bratislavě začal poslední den mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Před účastníky promluvila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, dotkla se členství Ukrajiny v EU nebo prohloubení vztahů se státy západního Balkánu. Na diskuzním panelu vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a opět hovořil o nebezpečí konfliktu NATO s Ruskem. Během dne spolu hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Petr Fiala (ODS). Macron na Globsecu zdůraznil, že Rusko si nemůže diktovat podmínky míru na Ukrajině.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v Drážďanech zúčastnila slavnostního zahájení rozšíření závodu na čipy společnosti Infineon. Investice do továrny bude asi pět miliard eur (118 miliard korun), z toho jednu miliardu eur (24,6 miliardy korun) chce firma získat z veřejných zdrojů včetně fondů Evropské unie. Od továrny označované jako Smart Power Fab si Německo a v konečném důsledku i Evropa slibují snížení závislosti na dovozu polovodičů.

Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla ve Lvově předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

V Tiraně jednal summit Evropské unie a zemí západního Balkánu. Vedle spolupráce související s dopady ruské agrese na Ukrajině se jednání týkala i otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že unijní lídři potvrdili závazek budoucnosti v EU pro celý region západního Balkánu.

Evropská komise ve středu představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Členské země EU by mohly plán odsouhlasit na začátku prosince.

Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Evropská komise navrhuje zastropovat zisky výrobců elektřiny z neplynových zdrojů, které jsou nebývalé v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Evropské ceny energií začaly v úterý výrazně klesat, a to na základě náznaků, že Evropská unie usiluje o zmírnění energetické krize. Ta by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg. V pondělí přitom cena německé elektřiny poprvé přesáhla tisíc eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).

Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Udělat by to měla od začátku roku 2023, apeloval v pátek jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Návrh asociace podpořili všichni hejtmani, úsporný tarif podle nich není řešením. Opozice se s požadavky krajů ztotožňuje. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na unijní úrovni. Už jednal s předsedkyní Evropské komise a vyjednává podporu dalších zemí.

Ruská plynárenská společnost Gazprom vyhlásila stav vyšší moci na dodávky zemního plynu do Evropy německé firmě Uniper. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu. Německý podnik ale sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. Později uvedla i další německá firma RWE - největší dovozce ruského plynu do Německa - že dostala stejné oznámení. EU kvůli potížím s ruským plynem hledá jiné zdroje, nově podepsala s Ázerbájdžánem smlouvu o zdvojnásobení dodávek.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.