Milice

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Syrské demokratické síly (SDF), které stále kontrolují zhruba čtvrtinu Sýrie v jejím severovýchodním cípu, žádají o pomoc v boji proti regionálním hrozbám. Základna klíčových spojenců USA se na začátku února stala terčem útoku dronů. O život přišlo šest členů milic a jejich velení obvinilo z incidentu spojence Íránu. Velení chce po Washingtonu, aby zajistil posílení protivzdušné obrany.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

V súdánském Chartúmu se opět rozhořely boje, a to navzdory týdennímu příměří, které mělo v zemi platit od čtvrtka, informovala agentura AFP. Z porušení klidu zbraní viní polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) armádu. Konflikt si za necelé tři týdny vyžádal už přes pět set mrtvých a téměř pět tisíc zraněných.

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

Navzdory příměří, na kterém se v úterý dohodly obě znepřátelené strany v Súdánu, boje armády a polovojenských milicí zejména v Chartúmu pokračují. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že násilí si od soboty vyžádalo životy 270 lidí, 2,6 tisíce dalších utrpělo zranění. Ve třetí největší africké zemi o moc soupeří představitelé armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF).

Africké Somálsko je rozvrácenou zemí, kterou jednatřicet let pustoší občanská válka. Poslední dobou však extremistické hnutí Aš-Šabáb, které si uzurpuje moc nad většinou ze šestnácti milionů obyvatel země, ztrácí poměrně rychle podporu. To znamená i vyšší šanci na ustavení mezinárodně uznávané vlády a jejích jednotek vycvičených ve Spojených státech.

Nejméně tři mrtvé a deset zraněných si vyžádal útok na turecké pohraniční město Karkamiş, které zasáhlo pět raket vypálených ze severní Sýrie. S odvoláním na guvernéra provincie Gaziantep o tom informovala agentura Reuters. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Írán je podle izraelského premiéra Naftaliho Bennetta za útokem na tanker provozovaný společností, která má izraelského vlastníka. Teherán nicméně popřel, že by nesl za útok provedený zřejmě bezpilotním letounem vinu. Při útoku zahynuli dva členové posádky, do přístavu potom doprovodily tanker Mercer Street americké válečné lodě.

Spojené státy provedly v Sýrii vzdušné útoky na zařízení, která využívají milice podporované Íránem. Podle Pentagonu jde o odplatu za raketový útok z poloviny tohoto měsíce v Iráku, uvedla agentura AP. Podle Reuters přišlo o život nejméně 17 lidí, některé zdroje hovoří o jednom mrtvém a několika zraněných.

Irácký soud ve čtvrtek vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Viní jej z loňského zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a vlivného člena vedení proíránské milice v Iráku Abú Mahdího Muhandise. S odvoláním na iráckou justici o tom informovala agentura AP.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Desítky obětí si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty na předměstí libyjského Tripolisu. Podpůrná Mise OSN (UNSMIL) hlásí nejméně 44 mrtvých a 130 raněných. V centru byli především Afričané. Podle mezinárodně uznávané vlády podnikly síly libyjského polního maršála Chalífy Haftara útok úmyslně. Představitel Haftarovy armády to odmítá a viní naopak milice blízké Tripolisu. Podle úřadu OSN zatím není jasné, kdo za útokem stojí. Velvyslanec OSN v Libyi považuje nálet za válečný zločin. Sejde se kvůli němu Rada bezpečnosti.