Důl Turów

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

Padesátka polských šéfredaktorů podepsala otevřený dopis, ve kterém varuje před politickým tlakem vlády na média. Čelila mu redakce dvou největších internetových serverů v zemi, Onet.pl a Wirtualna Polska. Tvrdí, že po nich vláda chtěla obsahové i personální ústupky. Kabinet tvrdí, že o ničem neví, a kritiku odmítá.

Těžba v hnědouhelném Dole Turów způsobuje podle iniciativy Společně pro vodu ekologickou újmu na území Česka. Iniciativa poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v obci Uhelná, ve kterém voda stále klesá. Měření navíc nekorespondují s těmi ve čtyřech kontrolních vrtech na polské straně, řekli zástupci iniciativy v Praze. Funkčnost podzemní stěny u Turówa je podle ní potřeba měřit v Česku, nikoliv v Polsku. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že s hodnocením stěny je třeba počkat na data.

V libereckém Machníně se začala stavět úpravna vody. Liberecký kraj si od ní slibuje, že zmírní problémy s dostupností vody v příhraničí, kde situaci v podzemí ovlivňuje těžba v nedalekém hnědouhelném dole Turów. Stavba je financována především z Fondu Turów, do kterého poslaly peníze polská vláda a těžební společnost PGE.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském Dole Turów, bude posuzovat nově ustavená česká skupina hydrogeologů. Po jednání s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) to v úterý oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nový český prezident Petr Pavel v pátek zakončil dvoudenní návštěvu Polska. Ráno se setkal s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, později navštívil centrum Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Odpoledne dorazil také do polského a amerického logistického centra na letišti Rzeszów-Jasionka, z nějž proudí na Ukrajinu většina západní pomoci včetně té vojenské.

V Dole Turów se bude těžit uhlí do roku 2044. Rozhodla tak polská vláda a informaci potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace před prodloužením těžby varovaly. Tvrdí, že vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Ministerstvo životního prostředí odmítlo tvrzení o dohodě o polském Dole Turów, s nimiž se obrátily ekologické organizace na Evropskou komisi. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podle zmocněnce České republiky pro jednání o Turówu Michala Pastvinského se ale Česko může na soud obrátit, nebude-li Polsko plnit podmínky dohody, na hodnocení dopadu na prostředí, konkrétně na hladinu podzemní vody, je podle něj brzy.

Do Bruselu směřuje stížnost ekologických organizací na česko-polskou dohodu o Dole Turów. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že dohoda nevyřešila negativní dopady těžby uhlí v bezprostřední blízkosti hranic. Evropské komisi adresovaly stížnost proto, že dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Polský Důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Informovaly o tom expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice i nadále přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném Dole Turów. Důvody odmítnutí jsou spíše procesní, soud nemá kompetenci věcně hodnotit obsah takových dohod. O skončení řízení informovala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Informaci potvrdila i mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Odůvodnění zatím není veřejně dostupné.

Někteří obyvatelé Frýdlantského výběžku žijící poblíž polského hnědouhelného Dolu Turów si stěžují, že jim peníze z Polska určené na kompenzaci škod z těžby nepomůžou. Na základě mezivládní dohody o následcích těžby získalo Česko od Varšavy miliardu korun, obce z okolí dolu mají za peníze mimo jiné vybudovat nové vodovody. Ty ale k odlehlým domům zřejmě nedosáhnou.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Z celkových devadesáti bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním přeshraničním zasedání komise to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole.

Česko a Polsko se shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost. Kabinety taky řešily české předsednictví v Radě Evropské unie a energetickou bezpečnost. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o plynovodu Stork II nebo LNG terminálech. Důležité je také dokončit dopravní spojení mezi oběma zeměmi, uvedli předsedové vlád.

Liberecký kraj má první výsledky měření hluku a prachu v souvislosti s těžbou v polském hnědouhelném Dole Turów. Roční monitoring ukázal, že z dlouhodobého hlediska práce nepřekročily limity hluku a polétavých částic. Dopady těžby na životní prostředí ale přesto nejsou zanedbatelné. V případě hluku byly překročeny krátkodobé limity za rok dvakrát, u prachu pětkrát, česká legislativa umožňuje u prachu 35 překročení za rok.

Minimálně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na zajištění pitné vody v příhraničí Libereckého kraje. Jedná se o oblast, která je postižená těžbou hnědého uhlí v polském Dole Turów. Jen peníze z Polska, které v rámci kompenzací přijdou, na to stačit nebudou. Na doplacení nákladů se tak bude podílet i česká vláda.

Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním Dole Turów. Smlouva, kterou podepsal premiér Petr Fiala (ODS) se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, byla podle nich projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš výsledek hlasování respektuje, nemá ale podle něj na uzavřenou smlouvu vliv. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) bylo vyjednávání smlouvy o Turówu plně v souladu s právem.

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Poslanci se v úterý dopoledne mimořádně sejdou kvůli smlouvě mezi Českem a Polskem, která řeší dopady těžby v Dole Turów. Jednání svolalo opoziční hnutí ANO. Podle bývalého ministra životního prostředí Richrada Brabce (ANO) je dohoda slabá, důl se bude navíc ještě několik let přibližovat k českým hranicím. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) sdělil, že dohoda je úspěch, protože umožní poprvé monitorovat limity životního prostředí. Politici byli hosty pořadu Události, komentáře.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.