Odpad

Krajský soud v Brně v případu nevhodného uložení devatenácti tun nebezpečného bílého fosforu potrestal ve čtvrtek muže dvaceti měsíci vězení, dva další podmíněnými a peněžitými tresty. Tresty dal i dvěma firmám. Fosfor byl uložený v sudech v areálu v Rajhradě na Brněnsku mimo jiné v blízkosti tamní střední školy, nádraží a rodinných domů. Obžalované soud trestal za neoprávněné nakládání s odpady a obecné ohrožení, hrozilo jim až osm let vězení. Částečně se doznali. Bílý fosfor je nebezpečná látka, na vzduchu se může samovolně vznítit.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Indonésie je jedním z největších světových producentů plastového odpadu, který končí v moři. Ten se vlivem nezvykle silného přílivu dostal na pobřeží rybářské vesnice Teluk v provincii Banten. Hromadění odpadu podle lokální komunity rovněž přispívá silný déšť a vítr, který přináší odpad z moře zpět na pobřeží. Navzdory odpadu si místní rybáři nejvíce stěžují na to, jak nepředvídatelnost počasí ovlivňuje jejich živobytí.

Další města zavádí nový způsob třídění odpadu, tzv. „door-to-door“ systém. Nově to zkouší například některé obce ve středních Čechách. Systém spočívá v tom, že domácnosti dostanou samostatné nádoby na plast, papír a bioodpad, které mají přímo u svého domu a které se pravidelně vyvážejí. Města si od toho slibují více vytříděného odpadu a tím pádem i méně toho směsného. Reagují tak i na zvyšování poplatků za skládkování.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Vědci vyvinuli bakterie, které dokáží z plastového odpadu vytvořit nejjemnější pavoučí hedvábí. Popsali to v odborném časopise Microbial Cell Factories.

Plzeň chce mít čistější ulice, některé odpadkové koše tak bude častěji vyvážet, jiné zruší úplně – konkrétně každý desátý. Podle vedení města totiž neměly na některých místech využití. Starostové městských částí ale takové rozhodnutí považují za nešťastné a mají obavu, že se naopak v jejich čtvrtích začne hromadit nepořádek.

Ústavní soud zrušil část vyhlášky Tchořovic na Strakonicku o místním poplatku za odpady, která zavedla slevu dvě stě korun pro lidi přihlášené k trvalému pobytu v obci. Návrh na zrušení části vyhlášky podalo ministerstvo vnitra, které předpis považovalo za diskriminační vůči majitelům chat. Resort už dříve také pozastavil platnost předpisu. Obec podle starosty Pavla Šedy (TCHOŘOVICE 1) zvažuje, jak bude postupovat dál.

Desetitisíce obědů z firemních kantýn se oproti dřívějšku daří zachránit, a zároveň tak zabránit plýtvání. I přesto tyto provozy denně vyhodí zhruba 72 tisíc porcí. Podle organizace Zachraň jídlo proto roste jejich zájem darovat neprodané pokrmy potřebným – nejčastěji seniorům a rodičům samoživitelům.

Šumavská obec Stachy nemůže podle Ústavního soudu vybírat zvláštní poplatek za objemný odpad nad rámec standardního místního poplatku. Stachy zavedly dodatečnou platbu pro domácnosti, které by chtěly odložit přes sto kilogramů za rok. Radnice tvrdí, že prostřednictvím fyzických osob posílají na sběrný dvůr svůj odpad stavební firmy. Tím se snažila poplatek obhájit.

Změny v odpadovém hospodářství by mohly podle mezinárodního vědeckého týmu dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Vědci na to upozornili v časopisu Science; na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fanová z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně slaví 150 let a hlavním bodem programu oslav je výstava Made by Fire, jedna z největších prezentací českého autorského skla, keramiky a porcelánu v novodobé historii. Otevírá také otázky udržitelnosti a produkce odpadu, a s tím souvisí střepy.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety pro využití v domácnostech i zpracovatelských podnicích.

Letáky mají dle připravované novely o obalech podléhat recyklačnímu poplatku až 3,5 tisíce korun za tunu. Cílem je podle resortu životního prostředí snížit množství odpadu. Výrobci a distributoři se ale obávají, že nové poplatky zdraží výrobu reklamních tiskovin, omezí jejich produkci a tím pádem ohrozí tisíce pracovních míst.

V Plzni přibývá černých skládek, jenom letos stála město jejich likvidace už dva miliony korun. Za poslední měsíc se plzeňským strážníkům podařilo odhalit pět pachatelů, kteří odložili odpad na místo, kam nepatří. Někteří z nich na sebe dokonce upozornili sami, když vyhodili předměty, na kterých bylo jméno nebo adresa.

Některá města od nového roku zvýší poplatky za svoz odpadu. Na řadě míst to bude o několik set korun. A někde je zavedou úplně poprvé – například ve Hřensku, které jimi hodlá vyrovnat ztráty z turistického ruchu. V Mostě poplatek obnovili po šestnácti letech.

Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.

Třetí kotel za 4,6 miliardy korun v brněnské spalovně městské firmy SAKO zatím nevznikne. Brněnští zastupitelé v tajném hlasování rozhodli o zastavení projektu, který je třeba znovu přepracovat. Hlasování se nezúčastnila opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno, kteří vybudování kotle podporovali a byli proti tajnému hlasování. Sál opustili také zástupci koaliční KDU-ČSL.

Podle soudního znalce Michaela Barchánka byla čistírna odpadních vod společnosti Energoaqua provozována nedbalým a neprofesionálním způsobem. Vsetínský okresní soud, který kauzu otravy Bečvy projednává, znalce z oboru ochrany přírody vyslechl prostřednictvím videokonference. Spolu s firmou Energoaqua je v případu obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka. Vinu opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Podle obžaloby řeku 20. září 2020 otrávily kyanidy a šestimocný chrom.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Vesmírný odpad je stále větším problémem. Ukázalo se to, když narušil experiment, který měl zjistit, jak se právě s kosmickým smetím vypořádat.

Požár třídírny odpadů v Dolních Hbitech na Příbramsku hasiči zhruba po pěti hodinách od nahlášení lokalizovali, už se nešíří. Dál ale platí nejvyšší stupeň poplachu, který hasiči vyhlásili kolem 18:20. Na místě zasahuje zhruba dvacet hasičských jednotek, nasazeno je celkem 141 hasičů. Ve 22:00 byla vyhlášena lokalizace požáru a hašení pokračuje na třech místech, řekl mluvčí krajských hasičů Jan Sýkora.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.