David Černý

Nad Rakouskem upouští páru jaderná elektrárna, Italy vzrušuje fotbal a Česko reprezentují výroky prezidenta Václava Klause. Optikou takových stereotypů vidělo v roce 2009 Evropu sedmadvacet unijních umělců. Ve skutečnosti, jak se záhy ukázalo, šlo o mystifikaci, za níž stál umělec jediný – David Černý, který provokativní plastikou Entropa přitáhl – pro mnohé nechtěnou – pozornost k Česku hned na začátku prvního českého předsednictví Radě Evropské unie. Naplnil tak jeho slogan: Evropě to osladíme. Entropa zdobila budovu Rady Evropy v Bruselu od 12. ledna 2009.

Výtvarník a sochař David Černý zřídil v bývalém lihovaru na pražském Smíchově Musoleum. V novém muzeum hodlá Černý vedle stálé expozice vlastní tvorby nabídnout prostor také hostujícím výstavám. Jako prvního představuje fotografa Dana Maternu.

O tom, jak se proměňovala a jak vypadá důvěra v politiku a co všechno vlastně politika je, debatovali ve Fokusu Václava Moravce bývalá soudkyně Eliška Wagnerová, politolog Tomáš Lebeda, farář Miloš Rejchrt, filozof David Černý, ekonomka Eva Kotlánová a bývalý premiér Jan Fischer. V přímém přenosu ze Senátu probrali i to, jak vypadá politický ideál a proč je nedosažitelný.

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.

Drážďany hostí až do konce roku české tvůrce, kteří zde v rámci uměleckého festivalu Všechnu moc imaginaci! nabídnou nejen svá výtvarná díla, ale i divadelní a filmová představení, koncerty a autorská čtení, diskuse a performance. „Česká sezona v Drážďanech“ svým způsobem navazuje na tradici česko-drážďanské „družby“.

Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.

Pražský Klub 007, Ladronka, Milada nebo Zlatá loď byla místa, která po revoluci představovala kulturní a společenskou alternativu. Squaty a centra popisuje nová kniha Radima Kopáče a Gabriely Kontra s názvem Padáme i na tvou hlavu. Snažili se ukázat, co bylo a zbylo z devadesátek.

Rekordní počty nových případů covidu-19 eviduje nejen Česko, ale i sousední země. V Rakousku byla situace nejkomplikovanější loni v listopadu, aktuálně je stav podstatně horší. Denní přírůstek tam dosáhl téměř šestnácti tisíc, což je nejvíc za celou dobu pandemie. To vede tamní vládu ke zpřísňování opatření, od pondělí spustí plošnou uzávěru. Ta by se měla po třech týdnech vrátit do režimu pouze pro neočkované. K podobným opatřením sahají i další země, mluvili o tom velvyslanci a ostatní hosté Devadesátky.

V Česku je stále v porovnání s ostatními zeměmi nízká proočkovanost proti covidu-19. Cest, jak může stát k očkování přesvědčovat, je hned několik, a to jak pozitivných, tak i těch negativních. Etik a filozof z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR David Černý v pořadu 90′ ČT24 zdůraznil, že v jisté situaci je třeba, aby individuální lidská práva ustoupila do pozadí a přednost dostal zájem společnosti.

Hned několika samostatnými výstavami slaví galeristé srpnové osmdesátiny výjimečného výtvarníka Kurta Gebauera. Ten do expozic zapůjčil jak sochy, tak i nové malby. Plátna vystavuje jen výjimečně. Zhruba padesátku jich namaloval od konce loňska a poprvé budou k vidění právě na narozeninových výstavách.

V noci z 27. na 28. dubna 1991 změnil tank číslo 23, tvořící součást památníku sovětských tankistů na pražském Smíchově, barvu z vojenské zelené na růžovou. Poslechněte si, jak toho času trestně stíhaný iniciátor akce David Černý o svém činu tehdy uvažoval.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Sochař David Černý na sebe poprvé výrazně upozornil 28. dubna 1991, když natřel narůžovo tank, který stál na dnešním náměstí Kinských jako památník sovětských tankistů, kteří osvobodili Prahu. Růžový tank pak opět měnil nátěry a negativně proti němu vystupovalo ruské velvyslanectví či tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman.

Více než dvě stě metrů vysoká věž na Žižkově je nejvyšší stavbou v hlavním městě a má své příznivce i odpůrce. Stavba vysílače začala 24. listopadu 1985 a už tehdy byla vnímána jako kontroverzní počin. Žižkovskému vysílači totiž musel ustoupit park a hlavně i část židovského hřbitova. Americký server CNN sice vysílač zařadil mezi deset nejošklivějších staveb světa, mezi turisty je však velmi vyhledávanou „atrakcí“. Zkušební vysílání začalo 25. března 1991.

Historička umění a pravnučka prezidenta Tomáše G. Masaryka Charlotta Kotíková slaví v neděli 80. narozeniny. V roce 1970 odešla z tehdejšího Československa na západ. V rozhovoru pro Události, komentáře na svého praděda vzpomínala a popsala, jak se jí žije a pracuje v New Yorku sevřeném pandemií koronaviru.

Žižkovský vysílač s výškou přesahující 200 metrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu pražského horizontu. Zřejmě proto je tato stavba dodnes předmětem kontroverzí. Zatímco někteří její futuristický vzhled považují za velmi povedený, pro jiné je jednou z nejošklivějších staveb světa. Projekt byl od počátku terčem protestů i kvůli tomu, že konstrukci musel ustoupit park a část židovského hřbitova. Stavba začala přesně před 35 lety, 24. listopadu 1985.

Kancléřka Angela Merkelová při příležitosti oslav 30. výročí znovusjednocení země vyzvala Němce, aby i kvůli koronaviru statečně pokračovali v další cestě za jednotou. V důsledku pokračující pandemie nemoci covid-19 se v sobotu v Německu nekonají žádné hromadné oslavy se stovkami tisíc lidí a v ulicích nepanuje bujaré veselí.

Pohlavní orgány a jejich vnímání ve společnosti si za téma své aktuální výstavy zvolil umělec David Černý. Na lidskou sexualitu a erotiku nahlíží se sobě vlastní hravostí a ironií. Do pražské DSC Gallery umístil objekty a obrazy z posledních dvou let.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po Sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Dnes je ve své růžové podobě vystavován ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank číslo 23, který před pětasedmdesáti lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy nejen v hlavním městě.

Nová kinetická socha Davida Černého odkazuje k modelu automobilu Porsche, přesto se jmenuje Brouk. Hmyz přišpendlený do etymologické sbírky také pohyblivý automobil „zapíchnutý“ u magistrály v Praze 4 připomíná. Sochu vytvořenou pro areál BB Centra odhalil výtvarník ve středu.

Kolja získal Oscara, do Prahy se přivalili Rolling Stones, nadšení i kritiku sklidila stavba Tančícího domu a Václav Havel v pětasedmdesáti letech natočil filmový debut. U příležitosti výročí sametové revoluce se ČT24 ve speciálním pořadu ohlédla za třiceti lety na kulturní a společenské scéně. Jako hosté se k bilanci přidali scenáristé Zdeněk Svěrák a Petr Jarchovský, divadelní režisér David Radok, herec Ondřej Vetchý, historik architektury Zdeněk Lukeš nebo výtvarník David Černý.

Na vztahy Čech a německého Saska se zaměřila výstava ve Šternberském paláci na Hradčanech. Nese název Čechy-Sasko/Jak blízko, tak daleko a představuje artefakty z doby kamenné i památky středověku, malby Lucase Cranacha nebo Oskara Kokoschky i model ke známé soše chodícího trabantu Quo Vadis Davida Černého.