Ozonová díra

Ozonová díra nad Antarktidou se za normálních podmínek začíná tvořit v polovině srpna a během listopadu se začíná postupně zmenšovat. Letos se ale oblast ozonové díry vytvořila o několik dní dříve než obvykle a od konce října si udržuje plochu o rozloze něco málo přes 15 milionů kilometrů čtverečních.

Lidstvu se podařilo zastavit ničení ozonové vrstvy. Stačila na to jedna konference a shoda, že stojí za to zachránit tento štít. Díky tomu se povedlo také zpomalit oteplování planety.

Ozonová díra nad Antarktidou trvá v posledních třech letech déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to evropská satelitní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.

Po celkem standardním rozsahu v začátku roku se jižní ozonová díra v posledním týdnu výrazně zvětšila a nyní je větší než 75 procent ozonových děr v této fázi sezony od roku 1979. Oznámila to Služba CAMS, která monitoruje oblast Antarktidy. Letošní ozonová díra nad jižním pólem podle ní nyní dosáhla větší rozlohy než Antarktida.

Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.

Globální emise látek, které poškozují ozonovou vrstvu, během posledních dvou let rychle poklesly – jejich hrozba je tedy na ústupu, ukázaly dvě mezinárodní studie v časopise Nature.

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Rozrostla se kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se netypicky vyskytla i nad Arktidou.

Ve věku 77 let zemřel začátkem října chemik Mario Molina, který dostal roku 1995 Nobelovu cenu za výzkum ozonové vrstvy. Podle řady expertů patřil mezi nejvlivnější vědce, jejichž práce pomohla ochránit Zemi před hrozbou ozonové díry. Přispěl také v boji proti změnám klimatu.

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Nejnovější pozorování amerických agentur NOAA a NASA potvrdilo, že ozonová díra nad Antarktidou byla v září a říjnu nejmenší v dějinách jejího moderního sledování – tedy od roku 1982. Hlavní příčinou jsou neobvykle vysoké stratosférické teploty v této části planety.

Pozorování ozonové díry ukazují, že letos není zdaleka tak široká jako obvykle v polovině září. Evropská služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) uvádí, že v současné době má přibližně polovinu velikosti, jakou mívala v minulých letech.

Po letech klidu přišla alarmující zpráva o stavu stratosféry. Plynné freony, původce ozonové díry a strašák 80. let, se vracejí. Podrobné měření ukázalo, že čínské firmy začaly ve velkém vypouštět do atmosféry plyny, které ale měly být podle mezinárodních dohod radikálně omezeny. Konec výroby freonů přitom čínská vláda oznámila už před dvanácti lety.